S energiemi pomůžeme, ale DPH nesnížíme, říká nastupující ministr financí

Prvním úkolem nového ministra financí ve vznikající vládě bude přepracovat státní rozpočet na příští rok a osekat naplánovaný schodek ve výši 376,6 miliardy korun o 80 miliard. „Ty úspory najdeme,“ ujišťuje kandidát na ministerské křeslo, místopředseda ODS Zbyněk Stanjura.

Stanjura si věří i přesto, že na výdajové stránce naskakují nové neplánované položky. Například pomoc domácnostem, které ohrožuje prudce rostoucí cena energií. Takových je podle čerstvých propočtů Ministerstva práce a sociálních věcí až milion a jejich podporu úředníci vyčíslili na 20 miliard korun. „To číslo je vymyšlené,“ říká ale Stanjura v první části rozhovoru pro SZ Byznys.

Kromě postupu v energetické krizi a cestě k úsporám v rozpočtu popisuje, jak se postaví k platům státních zaměstnanců, k penzím, nebo jak chce nastartovat penzijní reformu. Celý rozhovor natáčený ve studiu Burza najdete nad tímto článkem, jeho druhou část v písemné podobě zveřejníme v příštích dnech.

Končící vláda poslala do Sněmovny rozpočet na příští rok se schodkem 376,6 miliardy korun. Vy jste před volbami slibovali uspořit až sto miliard, později jste to korigovali na 80 miliard. Kolik tedy dokážete ušetřit?

Úkol premiéra je jednoznačný, najít 80 miliard úspor. Těch 100 miliard bylo v našem volebním programu. Ale protože jsme vytvořili koaliční vládu s partnery z Pirátů a Starostů a dáváme ty dva programy dohromady, shodli jsme se na 80 miliardách. A ty najdeme.

Kde je budete hledat?

V provozních výdajích státu a v českých dotačních titulech, to jsou dvě hlavní oblasti, na které se zaměříme.

Ony vám ale na druhé straně porostou výdaje ještě nad plány končící vlády. Například bude třeba podpořit domácnosti ohrožené energetickou chudobou. Ministerstvo práce a sociálních věcí pomoc vyčíslilo na 20 miliard korun. Budete tady škrtat?

To číslo je podle mě úplně vymyšlené. Stát nejdřív musí říct, komu chce pomoci, jak, a v jaké výši. Až budu mít odpověď na tyto dvě otázky, mohu hledat nástroje. Nástroje, které volí tato vláda, jsou podle mě špatné – nulové DPH za listopad a prosinec je prostě špatný nástroj. Takhle vyhodíme z okna, já nevím, čtyři miliardy? Možná i víc. A pomáhá to i těm, kteří pomoc nepotřebují. A těm, kteří tu pomoc potřebují, to nepomáhá tolik, kolik by mělo.

My chceme jít jinou cestou. Budeme jednat s pěti dodavateli poslední instance, kteří mají o svých klientech nejvíc informací. A budeme hledat odpověď na ty základní otázky. Víme, že to bude státní rozpočet něco stát. Já bych odhadoval, že to budou jednotky miliard. Ale ta debata nemá smysl, dokud neprovedeme pořádnou analýzu.

Ono ale zdražování energií pořád ještě není na konci a potřebných bude zřejmě přibývat.

To zaprvé. Zadruhé se problém nebude týkat jenom spotřebitelů, kteří byli u Bohemia Energy, ale i těch, kteří jsou u standardních dodavatelů. Víme, že i tam se budou zvyšovat ceny energií. Podle mě musíme vést dvě kampaně současně. Zaprvé, aby se lidé dozvěděli, jak jim stát může pomoci. Na co mají nárok, za jakých podmínek, aby se na to připravili, protože mnozí to dodneška nepotřebovali a nemají tu zkušenost. A současně potřebujeme získat trochu času, aby nedošlo k odpojování těch, kteří si to nezaslouží, protože neplatí třeba dva měsíce za sebou.

V žádném případě nebudete usilovat o snížení DPH na energie?

Ne. To je špatná cesta.

Vraťme se k vašim metodám úspor. Vy jste v první řadě mluvil o úsporách na provozních výdajích státu. Tam jde hlavně o platy státních zaměstnanců?

Ne hlavně, ale taky.

Podle většiny odhadů se na nich dají uspořit, když to dobře půjde, nějaké jednotky miliard. Myslíte si, že tam uděláte výraznější škrty, aniž by se ochromil výkon úřadů?

Určitě ano, já myslím, že ty odhady jsou zbytečně pesimistické.

Ona takovou úsporu zkoušela před několika lety i Alena Schillerová, která nařídila všem resortům snížit provozní výdaje o 10 procent a moc se to nepovedlo.

My určitě nepůjdeme plošně. Chceme změnit způsob projednávání rozpočtu. Mně se nikdy nelíbilo, jak ministři jezdili za ministryní financí s nataženou rukou a pak říkali: Já jsem chtěl dvě miliardy a děkuji paní ministryni, že mi dala miliardu. Naše představa je, že nejdříve rozpočet domluvíme jako celek. A postaví se za něj všichni členové vlády, i když dílčím způsobem pravděpodobně nebude nikdo spokojen. Ale já věřím, že to zvládneme.

Mluvil jste o tom, že byste snížili dotace, které jdou podnikové sféře ze státního rozpočtu. Na tom se dá ušetřit dost, kdyby se podnikové dotace – kromě evropských – úplně seškrtaly.

Tak to je ideální stav, mít tam nulu. To se nám určitě nepovede letos. Ale k tomu bychom měli směřovat.

Máte už ohlas z podniků, od zaměstnaneckých asociací, jak se by se jim to líbilo?

Je to jednoduché. Všichni, kteří dotace doposud pobírali, budou proti. Ale ekonomika nemůže stát na dotacích. Já jsem od dubna jezdil mezi podnikatele a když jsem se ptal, co očekávají od příští vlády, od příští Sněmovny, tak skoro všichni na první dobrou řekli: Zrušte dotace, ten systém je nespravedlivý.

Jak rychle se budete chtít dostat k vyrovnaným rozpočtům?

Já myslím, že máme říkat pravdu, i když není úplně populární. V tomto volebním období to nebude. Spíš jde o to, abychom skutečně udělali stát efektivní, výkonný, ale levnější.

Máte osobní ambici, kam byste se v křesle ministra financí, pokud v něm vydržíte celé volební období, chtěl na konci dostat?

Ano, já mám dvakrát větší ambice, než máme ve volebním programu. To znamená, aby schodek v roce 2025 nebyl tři procenta HDP, ale zhruba 1,5 procenta. Ale k tomu potřebujete i nějaké strukturální změny.

Jak si ty strukturální změny máme představit?

V prvním kroku digitalizaci, protože stát nám neuvěřitelně narostl. Když se podíváte na běžné výdaje, za posledních pět let narostly o 50 procent. A legitimní otázka je, jestli máme o padesát procent lepší služby státu vůči občanům. Pak by se to dalo obhájit. A já, a nejenom já, to zlepšení nevidíme – a vůbec ne v takových procentech. Takže my hodně sázíme na digitalizaci, v první fázi – mně je skoro trapné to v roce 2021 říkat – aby mezi úřady obíhala data, a neobíhali lidé.

Končící vláda výrazně přidávala na platech státním zaměstnancům, některým preferovaným profesím, například učitelům nebo zdravotníkům, opravdu výrazně. A zvedala důchody nad zákonné limity. Tohle teď skončí?

Myslím, že skončí zvedání důchodů nad zákonné limity. Jiná věc je debata o valorizačním vzorci. Na takovou debatu jsme připraveni. Ale ne, že máme nějaký vzorec, který se nikdy nepoužije, to je podle mě špatná cesta, jen populistické gesto. Neznám nikoho, kdo by nechtěl přidávat penzistům, ale musíme si říct: Všechno to líbivé je na dluh, který bude nakonec muset někdo zaplatit. U státních zaměstnanců musíme rozlišit dvě věci. Celkový objem mezd a průměrné mzdy ve státní sféře. Naší cestou je nezvyšovat objem mezd a snižovat počet agend a tím pádem snižovat počet úředníků. Pak můžete výborným úředníkům zvyšovat platy víc, než mají dneska. A určitě jsem proti cestě, že se všem přidává plošně.

Jsou podle vás ve státní sféře skupiny zaměstnanců, nebo profese, které pořád ještě potřebují dotáhnout svůj platový průměr na vyšší úroveň?

Jsou, hlavně v sociálních službách. Tam jsou platy dlouhodobě problém. Je tam jednoleté plánování financí, to bychom chtěli změnit a chtěli bychom aspoň tříleté finanční rámce. Současně u toho ale musíme měřit kvalitu.

Velkou ambicí vaší nastupující vlády je penzijní reforma. Ale to byla ambice i vašich předchůdců, aspoň o tom mluvili. Takže co chcete začít dělat v přípravě penzijní reformy, jakou o ní máte rámcovou představu? Minulá vláda alespoň řekla, že bychom měli jít cestou zaručené minimální státní penze.

Minulá vláda neřekla nic, buďme přesní. Minulá vláda sice měla důchodovou komisi paní ministryně Maláčové, ale nedohodli se ve vládě. Naše zkušenost z let 2010 až 2013 nám velí, že změny v penzích nemůžeme udělat pouze vládními hlasy. Podle mě by nejhorší na tom systému bylo, kdyby se co čtyři nebo co osm let razantně měnil. Protože na změny se občané musí připravit.

Vždy mě rozčiluje, když je v televizi nějaká zpráva o penzijní reformě, tak je záběr na stávající penzisty. Těch se ale ta reforma týkat nebude. Podle mě se nemůže týkat lidí zhruba nad 50 let. Ti by už neměli šanci, pokud změníme pravidla, se přizpůsobit. Na změněná pravidla budou muset logicky zareagovat mladší ročníky.

A jaká máte o těch změněných pravidlech výchozí představu?

Tak za prvé by se měla posílit mezigenerační solidarita. Mně vadí, když se bavíme o příjmech a postavení našich seniorů, že se zapomíná na roli rodiny. Všem připadá normální, že když máte děti, tak širší rodina podporuje ty děti. A je úplně normální, že když máte v rodině penzisty, že rodina pomáhá jim. Samozřejmě, všechny rodiny nemůžou.

Problém je v tom, že lidé, kteří by měli svým rodičům-penzistům pomáhat, jsou zpravidla v životní fázi, kdy mají nejnapjatější rozpočty a nejhůř vycházejí s penězi, protože živí a vychovávají děti.

To mi říkají mladší kolegové, kteří se současně starají o malé děti a své rodiče. Ale to je výchozí bod, to není řešení, to není reforma. My chceme, aby při vyplňování daňového přiznání byl dobrovolný společný základ pro budoucí důchody, pokud se na tom pár domluví. Je to hlavně ochrana žen, které se často věnují rodině, výchově dětí a tím pádem mají menší příjmy a pak na to doplácejí nižším důchodem.

Mně to přijde rozumné, uvidíme, pokud se nám to podaří prosadit. A druhá věc, chceme nepřímo bonifikovat ty, kteří vychovali víc dětí. Aby lidé měli možnost jedno procento své hrubé mzdy směřovat svým rodičům nebo prarodičům a tím vylepšovat jejich situaci. K myšlence minimálního důchodu se také hlásíme, k tomu se hlásí všichni. Otázka je, kolik má být. Na tom se lámou politické názory.

Váš osobní názor, jaká částka by odpovídala zaručenému minimálnímu státnímu důchodu?

Kdybych mluvil za sebe a ne za svou politickou stranu, tak někde mezi 30 až 35 procenty průměrné mzdy nebo spíš mediánu.

Takže bychom se dnes pohybovali někde kolem 10 tisíc korun?

Ano. A chceme zkrátit povinnou dobu zaměstnávání z 35 let na 25 let (dosažení určité věkové hranice pro odchod do důchodu ale zůstane zachováno, neznamenalo by to tedy dřívější nárok na penzi – pozn. red.). To jsou ale spíš parametrické změny, neočekávejme nějakou razantní změnu. To ani není možné, to by nebylo ani realistické. Musíme vycházet z toho, jaké jsou zvyklosti a očekávání občanů.

A váš hlavní vzkaz pro lidi pod 50 let? Jak se jim změní důchodový systém?

Musí víc šetřit, musí na to myslet.

Vrátíte se k podpoře alternativních penzijních pilířů, k podpoře investičních penzijních produktů?

Souhlasím, myslím, že to může být časem jeden z nejlepších benefitů, který budou nabízet zaměstnavatelé. Dlouhodobý úkol celé finanční sféry je, přesvědčit naše občany, že nejsou jen investice do nemovitostí. Existuje tady dlouhodobá nedůvěra k jinému investování, ale tu nedůvěru musí postupně snižovat zejména finanční instituce.

(Ve druhé části rozhovoru Zbyněk Stanjura popisuje plány nové vládní koalice na daňové změny. Jak vláda zdaní „škodlivou“ spotřebu, jak se ze zlého berňáku má stát váš přítel a jak se rozšíří možnost pro jednoduchou paušální daň? To vše si můžete poslechnout už dnes ve videorozhovoru, nebo přečíst v příštích dnech v pokračování článku.)