S drahou energií pomůžeme jen nejpotřebnějším, říká nový ministr průmyslu

Evropské ceny plynu stoupají už od konce minulého týdne, kdy začaly výrazně váznout dodávky plynovodem Jamal. Potrubí, které vede z Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa, v úterý vyschlo úplně. Ceny na evropských burzách zamířily na nové rekordy.

Cena plynu ovlivňuje i cenu elektřiny, energetická krize se tak bude dál prohlubovat. V Česku rostoucí ceny zasahují statisíce domácností. Šance na obrat je zatím v mlze.

„Určitě budeme s rostoucími cenami energií ještě nějakou dobu bojovat. Uvědomuji si, že to má dopad na část obyvatelstva a podnikatelské sféry, budeme hledat řešení,“ říká v prvním obsáhlejším rozhovoru po svém jmenování nový ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, pod nějž energetická agenda spadá.

Dnes vyletěly ceny plynu na nové rekordy, plynovodem Jamal neteče plyn. Je to důvod k vážným obavám?

Často se to, co zažíváme, označuje jako energetická krize. Po dlouhé době velmi nízkých cen za energie došlo k poptávkovému šoku, kdy je najednou vysoká poptávka po energiích.

Část té zvýšené poptávky je do určité míry umělá. Souvisí s obavami o budoucnost a se snahou nasmlouvat si dlouhodobější kontrakty. V těchto situacích to vždy bývá tak, že ti, kteří energií disponují, ne vždy dodávají dostatečné množství – už proto, aby poptávku plně neuspokojili. Protože v takových dobách obvykle dochází k dalšímu cenovému nárůstu, který je pro dodavatele výhodný.

Takže určitě budeme ještě nějakou dobu bojovat s rostoucími cenami energií. Uvědomuji si, že to má zásadní dopad na určitou část obyvatelstva a určitou část podnikatelské sféry.

Je dnešní dění na plynovém trhu součástí dlouhodobějšího trendu, porostou dál ceny plynu a s nimi i ceny elektřiny? Nebo předpokládáte, že jde spíš o výkyv, který se rychle srovná?

Jako v každé krizi se budou hledat řešení, jak z ní co nejrychleji ven. Některá z těch řešení budou regulační a některá koncepční. Trhy mají tendenci být v krizových momentech velmi volatilní a my jsme teď na cestě nahoru. Kde se ta trajektorie zastaví, neumím úplně říct. Nemyslím, že to je dlouhodobý trend, na druhou stranu ale nebude ani krátkodobý. Jestli si někdo myslí, že po Vánocích ceny spadnou dolů, tak to tak nebude.

Jak si s tím vláda poradí?

Teď musíme přijmout krátkodobá opatření, která ztlumí dopad na obyvatele, které to zasáhlo fatálně, na ty, pro které to je životní komplikací. Je krize, v době krize se snižuje životní úroveň všem a my se musíme postarat primárně o ty, pro které je to posun do nedůstojné a neakceptovatelné situace. Tady vidím naši roli. My jsme ve spolupráci s ostatními ministerstvy už před jmenováním do vlády vytvořili pracovní skupinu, jejímž předsedou se stal pan vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Připravujeme opatření, která by měla ztlumit dopad na nejpotřebnější občany.

Koho považujete za nejpotřebnější? Máte v hlavě definici, charakteristiku energetické chudoby, což je termín, který mají některé země přímo zakotvený v legislativě? U nás není úplně jasné, kdo je „energeticky chudý“.

My situaci analyzujeme, snažíme se dojít k nějakým číslům.

Má podle vás stát pomáhat jen lidem, kteří jsou přímo ohrožení odpojením elektřiny nebo plynu, protože nejsou schopni platit o desítky procent víc? Nebo uvažujete i o pomoci středněpříjmovým domácnostem, které se považují za docela zámožné, mají majetek, ale ze svých současných rozpočtů nemusí utáhnout rostoucí náklady na bydlení?

Myslím, že tu je velká skupina obyvatelstva, která má dostatečné příjmy na to, aby cenový šok ustála. Nemůžeme pomáhat všem, nemůžeme rozdávat peníze, které nemáme, těm, kteří je nepotřebují.

V krizi to bývá tak, že všichni se musí do určité míry podívat na to, jaké mají rezervy a něčeho se vzdát. Ale pak jsou skupiny, které už se ničeho vzdát nemohou, protože jejich příjem pokrývá jen základní potřeby, které cenový šok u nájmů a energií existenčně ohrožuje. To jsou ti první, kterým musíme pomoct. A pak se musíme koncepčně zamyslet nad tím, jaká opatření zavést do budoucna, aby se tento šok už neopakoval.

Co mají od státu čekat lidé, doteď slušně zabezpečení, kteří budou náhle volit mezi tím, zda zaplatit energii, nebo hypotéku? Řada jich při růstu úrokových sazeb a současném růstu cen zjistí, že nemá na obojí.

Je pravda, že tu dochází k souběhu více faktorů, zvyšují se sazby a jak bude docházet k refixaci hypoték, pocítí to více domácností. Ale my v tuto chvíli musíme řešit krizi, která nastala kvůli energiím, a pokud se nám objeví nějaká nová systémová anomálie nebo systémový problém, tak budeme řešit ten.

Vláda byla jmenovaná před pár dny, já nastoupil na ministerstvo teprve v pátek večer, už ten první den jsem tu seděl do 11 hodin do noci a řešil jsem ty nejdůležitější věci. Od té doby permanentně pracujeme. Také dnes večer budeme kvůli tomuto tématu jednat s ostatními kolegy z pracovní skupiny a doufám, že vláda co nejdříve rozhodne o konkrétních opatřeních.

Co kolegům navrhujete?

My budeme komunikačně pracovat trochu jinak, než jste zvyklí. Jsme koalice pěti stran, máme velmi schopného a energického premiéra, který respektuje odbornost jednotlivých ministrů a velmi pozorně naslouchá. My si řekneme na vládě každý svoje, o tom konsenzuálně rozhodneme a o rozhodnutí budeme informovat prostřednictvím novinářů i veřejnost. Myslím, že tak je to správné.

Vaši kolegové už řekli, že vláda nebude pokračovat v rušení DPH na energie, tak jako to udělal v listopadu a prosinci předchozí kabinet. Evropská komise mezitím sdělila, že nebude bránit snížení těchto sazeb na pět procent. Uvažujete alespoň o snížení daně, nebo to zcela vylučujete?

Snížení daně na energie je plošné opatření. Je dobře, že EU začíná na toto formovat názor a my v rámci EU budeme s našimi kolegy z ostatních států jednat. Osobně ale nejsem příznivcem plošných opatření, protože to je snížení příjmů státního rozpočtu.

Státní rozpočet by ale snížením daně trpět nemusel. Když rostou ceny energií, poroste i výběr daně.

Záleží na částkách. Máte teoreticky pravdu, ale musíme se bavit o reálných podmínkách. Musel bych to propočítat, započítat inflaci… Ale každopádně snížíte příjem do státního rozpočtu, což znamená i snížení prostředků na kompenzaci nákladů pro ty, kdo pomoc nutně potřebují.

Když se podíváte na jakékoliv krize, přírodní katastrofy a podobně, vzniká při nich mezilidská solidarita. Ti méně postižení dobrovolně pomáhají více postiženým. Názor na řešení mám, ale až to téma přijde na stůl, rozhodneme tak, aby to bylo dobře pro tuto zemi.

Další část rozhovoru, v němž bývalý bankéř a podnikatel, nyní ministr průmyslu Jozef Síkela vysvětluje svůj vstup do politiky, politické představy a vize, vám nabídneme zítra. V dalších dnech pak zveřejníme jeho pohled na klíčová byznysová témata jeho agendy.