Rusnok předpovídá letošní inflaci a varuje: Silná koruna nás nezachrání

S vysokou inflací se Česko potýká už rok a půl. Podle poslední prognózy má tlak na ceny od jara polevit. Poslední čerstvý údaj o vývoji spotřebitelských cen v Česku, který známe z pátku, to potvrzuje. Ceny v únoru vyrostly v porovnání s lednem o 0,6 procenta, což vedlo k poklesu meziroční inflace ze 17,5 procenta na aktuálních 16,7 procenta.

Podle Jiřího Rusnoka uvidíme teď každý měsíc ještě větší pokles cen. „Každý měsíc uvidíme meziroční číslo o jeden až dva procentní body nižší. Na konci letošního roku bude inflace klesat, na konci roku budeme na čísle pět procent,“ řekl bývalý guvernér, který dnes působí jako poradce představenstva v pojišťovně Allianz.

ČNB ve své aktuální prognóze počítá s tím, že už příští rok se inflace vrátí do svých letitých mezí, tedy ke dvěma procentům. Rusnok je však skeptický. „Tomu, že bude příští rok inflace blízká dvěma procentům, nevěřím. Jeden rok se to může stát, ale čekají nás léta s o něco vyšší inflací, než jsme byli zvyklí. Tři až pět procent je něco, na co si budeme muset zvyknout,“ uvedl Rusnok pro SZ Byznys.

Podle Rusnoka bychom se měli zároveň připravit i na to, že rychle dolů nepůjde ani základní úroková sazba, kterou centrální banka de facto určuje cenu peněz, a tedy i cenu hypoték a dalších úvěrů. Tu drží ČNB od léta na sedmi procentech.

Člen současné bankovní rady Tomáš Holub uvedl, že jeho noční můrou je to, že „namísto aby ČNB začátkem příštího roku uvažovala o tom, jak sazby rychle snížit ze sedmičky na čtyřku, bude si muset říct, že to nestačilo a že musí tu sedmičku držet další rok,“ jak řekl Holub deníku E15.

Toho se bojí i Rusnok. „Je to i moje obava. Stávající bankovní rada zvolila strategii sazby nezvyšovat, ale držet je déle na stávající úrovni. Myslím si, že banka má reagovat aktivně na vývoj situace, na předpovědi, které dostává od svého aparátu,“ míní exguvernér.

Po éře nízkých sazeb a levných peněz začala Česká národní banka krotit inflaci vyššími sazbami v červnu 2021. Nejdřív mírně a pak ostřeji. „Výsledky uvidíme za rok a půl,“ slibovala tehdejší rada pod vedením právě Jiřího Rusnoka. Rok a půl uplynul a inflace sice v únoru oslabila, ale stále patří mezi nejvyšší v Evropě.

Podle Jiřího Rusnoka zvyšování sazeb z jeho éry začalo působit už na podzim. „Ten efekt, který se měl dostavit po roce a půl, není tolik vidět, ale už působí. V posledních pěti měsících začala klesat tzv. jádrová inflace, která reprezentuje domácí ekonomiku.“

Zpětně si Rusnok myslí, že jeho rada měla sazby šroubovat nahoru ještě razantněji. „Z dnešního pohledu jsme měli zvyšovat sazby rychleji a razantněji. Ale v té době tu byl covid, nevědělo se, jak bude ustupovat, kdy se obnoví dodavatelské řetězce. A nebyla válka na Ukrajině,“ říká Rusnok.

Podle Rusnokova nástupce ve funkci, guvernéra Aleše Michla, pomáhají s demontáží inflace i devizové intervence, kterými ČNB udržuje českou korunu silnou.

„Podle naší prognózy bude od jara inflace klesat. Začne fungovat politika pevné koruny. Kurz koruny je nejsilnější za posledních 14 let, což zemi zlevnilo dovoz surovin. K tomu jsou úrokové sazby nejvyšší od roku 1999, což brzdí zadlužování lidí a roztáčení další inflace,“ řekl Michl deníku Blesk.

Rusnok však nevěří, že tzv. politika silné koruny, kterou razí jeho nástupce ve funkci Aleš Michl, výrazně přispívá ke snížení inflace. „To, že nás silná koruna zbaví inflace, je iluze, To by musela posilovat o desítky procent.“

A pokud koruna začne posilovat výrazněji, může to podle Rusnoka být problém. „Zatím je to posílení kolem pěti procent, to je ekonomika schopná skousnout. Kdyby to mělo jít někam k deseti procentům, začne to být problém a bude sílit tlak na to, aby s tím centrální banka něco dělala. Nevěřím, že mu odolá donekonečna.“