Článek
„Ochlazení je způsobeno zdražením hypoték, zvýšením úrokových sazeb. Všeobecná drahota snižuje reálné příjmy, mzdy neporostou tak rychle jako v minulosti,“ avizuje Rusnok.
V únoru objem poskytnutých hypoték dál padal, proti lednu o více než pětinu, proti loňsku o třetinu, vyplývá z dat Hypomonitoru České bankovní asociace. A nové hypotéky banky v tomto měsíci poskytovaly s úrokem 3,84 procenta.
Už zhruba za dva týdny navíc ČNB pro zájemce o hypoteční bydlení přitáhne pravidla. 1. dubna znovu zavádí dva limity pro poskytování hypoték DTI a DSTI, které upravují poměr dluhu k příjmu a výši splátky vůči měsíčnímu čistému příjmu žadatele.
Podle Jiřího Rusnoka to z trhu odfiltruje méně než desetinu potenciálních zájemců, někteří už zájem o hypotéku kvůli vyšším úrokům nebo očekávané ekonomické nejistotě ztratili sami. „Je to doplněk, který ničemu neuškodí. Dřív, před válkou, jsme odhadovali, že to možná omezí 10 až 12 procent potenciálních klientů. Teď to ani nebude tolik. Někteří už možná odpadli z jiných důvodů,“ odhaduje guvernér.
Nesplacených úvěrů přibude, ale jen málo
Všechno radikálně zdražuje. I firmy čelí růstu cen surovin, materiálů, prostě vstupů. Platy neporostou tak rychle, jak se čekalo před válkou, a některé podniky můžou podle guvernéra i propouštět. Podle něj se někteří lidé mohou dostat do potíží se splácením. Ale nebude jich mnoho.
„Do jisté míry to bohužel hrozí. Z bank to zatím signalizováno nemáme, ale z logiky věci vyplývá, že se větší část domácností ocitne v problému, který se bude týkat splácení závazků, například na hypotékách,“ řekl guvernér SZ Byznys.
Bankovní systém však přesto podle Rusnoka zůstane stabilní. „Úroveň špatně splácených úvěrů byly promile, to trochu vzroste. Z hlediska stability bank je to věc, kterou bez problémů zvládnou.“
Panika vypadá jinak, tohle byla ostražitost
Že žijeme v neklidných časech, se projevilo i na větší potřebě držet hotovost. Ukázaly to krach Lehman Brothers, vypuknutí pandemie i začátek války na Ukrajině. Při krizích velí instinkt jasně – mít u sebe víc peněz.
Centrální banka, která komerčním bankám hotovost poskytuje, zvýšené výběry zaznamenala. „Pozorovali jsme větší zájem o to mít v rezervách hotovost, to bývá běžné u vyhrocených ekonomických situací. Panika by vypadala jinak, je to zvýšená nejistota, ostražitost,“ hodnotí Rusnok.
Podle guvernéra se objem vybrané hotovosti nijak nelišil od jiných krizí. „Jsou to podobná čísla jako při těch minulých stresových situacích typu velká krize a covid.“
Nervozita už navíc opadává. „Situace se výrazně uklidnila už koncem minulého týdne, ve čtvrtek, pátek. Mělo to souvislost s tím, že se začaly vyplácet pojištěné vklady ze Sberbanky,“ popsal guvernér.
Na dolary neměnit, po Švýcarsku máme nejvíc rezerv
Někteří Češi taky pod vlivem pádu koruny, který už ovšem zvrátily měnové intervence, měnili českou měnu za dolary, eura či švýcarské franky. Podle Jiřího Rusnoka nesmyslně.
„V zemi, která má největší devizové rezervy po Švýcarsku, to smysl nedává, tady těžko mohou devizy dojít. Jak vidíme z kurzu, kdo to udělal minulý týden, už v tuto chvíli nějaká procenta prodělal.“
Masivní výběr vkladů položil českou větev ruské Sberbank. „Čelo se mi nerosilo. Ale není nic příjemného zavírat jakoukoli banku,“ komentuje Rusnok. Zabránit pádu instituce, která byla finančně zdravá, ale ocitla se na sankčním seznamu, podle něj nebylo možné.
„Žádná banka na světě velký útok nepřežije. Sberbanka byla do poslední chvíle zdravá z hlediska solventnosti, možná je zdravá ještě teď, ale došla jí likvidita. To žádná banka na světě nevydrží,“ míní Rusnok.
Že mohla ČNB klienty Sberbank, kteří se v jednu chvíli navalili na pobočky i k bankomatům, více uklidňovat, Rusnok odmítá. „Uklidňováním ne vždy vytvoříte důvěru. V tak citlivém oboru jako je bankovnictví, je velmi těžké u lidí udržovat důvěru, když je umělá.“
Další české banky jsou po stránce likvidity v pořádku, uvedl guvernér. „My sledujeme likviditu na denní bázi, banky jsou vybavené výborně.“ I jejich expozice na Rusko je minimální, podle Rusnoka pod jedním procentem.
