ANO si chystá půdu na to, aby zvedlo schodek rozpočtu, říká ekonom

Česká politika vstoupila do fáze střídání stráží a odnáší to rozpočet na příští rok.

Odcházející a nastupující vláda se přou, zda je v něm dost peněz. Nová Sněmovna vzkázala končícím ministrům, ať zákon přepracují. Jak si s tím poradí, probíráme živě v rozhovoru s ekonomem Centra veřejných financí Alešem Bělohradským.

Podle hnutí ANO chybí v rozpočtu dokonce 100 miliard korun. Opoziční experti vypočítávají možné díry v sociálních dávkách, nemocenské i ve financování příspěvku na péči v celkové výši přes 30 miliard.

Největší trhlinou je však podle budoucí koalice Andreje Babiše Státní fond dopravní infrastruktury – s údajně chybějícími 37 miliardami korun. Končící kabinet Fialy naopak tvrdí, že jde o politickou interpretaci a že výpadky by byly během roku řešitelné.

„Rozpočet není určitě není ideální, není v pořádku,“ říká Bělohradský. Upozorňuje mimo jiné na to, že navýšení rozpočtového schodku se schovává například za výdaje na obranu. Odmítá ale varování ANO, že kvůli stávajícímu rozpočtu by například přestaly lidem chodit důchody. A v rozpočtu podle něj chybí výrazně méně peněz, než sumy zmiňované ANO.

Schodek 286 miliard korun, s nímž návrh počítá, na první pohled nevypadá extrémně ve srovnání s minulými roky. Je však na hraně zákona o rozpočtové odpovědnosti. Zadlužení státu dál roste.

Navíc ministerstvo financí podle kritiků spoléhá na „optimistickou“ makroprognózu příjmů, která nemusí vyjít: průmysl stagnuje, Německo přešlapuje na místě a domácí spotřeba naráží na limity vysokých nákladů na bydlení.

Kritika rozpočtu sestaveného odcházející vládou je jen přípravou stran budoucí vládní koalice na to, aby si obhájila očekávané zvyšování rozpočtového schodku, míní Bělohradský.

„Máme prostor k tomu mít mnohem větší deficit a mohlo by to dávat smysl… V podstatě všechny země okolo nás mějí větší deficity,“ upozorňuje ekonom. „Německo teď ohlásilo, že v následujících letech bude ohromně investovat do infrastruktury a také podporovat soukromý sektor, aby investoval. A počítá s tím, že bude ve schodcích v řádu třeba pěti procent HDP, zatímco my se pohybujeme kolem dvou procent. Ale je to strategické rozhodnutí, investice do budoucnosti, která se vrátí v ekonomickém růstu,“ říká.

Stávající český rozpočtový schodek je na svém stropu stanoveném unijními pravidly, mnoho členských států EU ale tato omezení nedodržuje a vyšší schodky si před Evropskou komisí obhájí. „Váhám nad tím, zda má smysl zjevné strategické investice do velké infrastruktury počítat do strukturálního schodku, který víc vnímám jako nerovnováhu v provozu státu,“ říká s tím, že Evropu čeká diskuse nad tím, jak tako pravidla změnit.

Je ale zásadní, aby se peníze, které si stát půjčí, investovaly. „Nesmí se to utratit za slevu na jízdné pro studenty,“ dodává.

Mezi dlouhodobými cíli státu a dostupnými prostředky podle Bělohradského panuje značný nesoulad. Centrum veřejných financí se jej pokusilo vyčíslit, přestože u mnohých z deklarovaných cílů stát náklady vůbec nevyčísluje. „Vyšlo nám to 450 miliard ročně, abychom pokryli priority a plány, které jsme si schválili a o kterých tvrdíme, že k nim směřujeme,“ říká. „Bavíme se o tom, že ministerstvu práce a sociálních věcí chybí 10, 30 miliard, ale ten nesoulad je v každé kapitole,“ dodává.

Podle Bělohradského je potřeba sáhnout do „zakonzervovaných“ daní. Každý rok stát vybere na daních o sto miliard korun méně ve srovnání s předpandemickým rokem 2019. Může za to nejen často zmiňované zrušení superhrubé mzdy, ale i stagnace spotřebních daní, které nerostou s inflací, upozorňuje ekonom.

Do hry vstupuje také riziko rozpočtového provizoria. Pokud by se do konce roku nenašla shoda, stát by příští rok hospodařil podle letošních čísel. To by omezilo schopnost financovat nové projekty, od infrastruktury po investice do bezpečnosti. Podle některých politiků by to znamenalo zastavení staveb, ohrožení sociálních výplat i komplikace se stavbou Dukovan.

Jiní experti varují spíše před zbytečnou panikou – provizorium je jen nepříjemné, ale nikoliv devastující. S tím souhlasí i Bělohradský. „Jsem přesvědčen, že vláda bude dělat v rozpočtu větší změny. Proto bych byl zastáncem rozpočtového provizoria a ať si pak vláda připraví svůj rozpočet a za tím si potom může stát.“ Nová vláda podle něj novelizuje zákon o rozpočtové odpovědnosti, jako to udělala už během pandemie, kterou si vytvoří prostor na to, aby několik let mohla mít vyšší deficity.

Dodatečné příjmy do státního rozpočtu ekonom neočekává. „V návrzích, které zaznívají, je i snižování daní. Může to něco podpořit, ale rezignuje na to na řešení nesouladu v rozpočtu, která máme,“ uzavírá Bělohradský.