Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Americký prezident Donald Trump je už rok v úřadu a české firmy se musely naučit žít v nové realitě česko-amerických vztahů. V ní zavedené pořádky a pravidla přestaly platit, stabilita skončila a výpočty a vzorečky, které při počítání investic roky fungovaly, najednou obsahují více neznámých a proměnných.
Nikdo neví, jak to bude, ale určitě to bude jinak
Novou realitu lze ukázat i na příkladu z posledních dní. Donald Trump nejprve v neděli oznámil cla vůči vybraným evropským zemím jako odvetu za jejich odmítavý postoj v otázce ovládnutí Grónska Američany. Už ve středu večer ale ohlašoval, že nová cla nakonec nebudou. Podle Tomáše Koláře už to podnikatele příliš nepřekvapilo. „Podívejte se, co se stalo za těch 12 měsíců a jaká mají cla vývoj. V březnu bylo něco oznámeno, v červenci se stalo něco jiného a mezitím létala vzduchem a sociálními sítěmi každý týden čísla jiná. I tady jsem si říkal, že stačí tuto víkendovou myšlenku cel nechat vychladnout,“ říká. „Dnes je pátek, takže je vše asi jinak než včera, ale my nevíme, co bude za týden nebo za půl roku,“ dodává.
Cla se podle něj stala nástrojem, který může posloužit k čemukoliv, a rozhodně nejde jen o záchranu americké ekonomiky tak, jak je americká vláda prezentovala na počátku.
Už v nejbližších dnech se navíc může svět dozvědět, že cla od svého počátku nebyla zákonná.
„Čeká se na rozhodnutí amerického soudu. Pokud řekne, že jsou v pořádku, tak asi pokračujme v dotváření evropsko–americké obchodní smlouvy. Pokud ale řekne, že ne, je tu jedna z alternativ, kterou připouští i Donald Trump, že by se mohly vracet peníze, které od importérů USA vybraly. To ale může vzbudit další hysterickou reakci a protlačení nových cel přes Kongres. Takže celá historka okolo cel zdaleka není uzavřená,“ dodává Kolář.
Od července, kdy se cla mezi USA a Evropou ustálila na 15 procentech, jen české firmy odvedly na clu miliardy dolarů. Případné vracení cla by tak jen v případě Linetu znamenalo pět až sedm milionů dolarů (až 145 milionů korun).
Navíc je tu jeden paradox. Clo je sice 15 procent, ale v praxi firmy platí více. Existuje totiž mnoho kategorií výrobků a zboží, na některé je uvaleno clo i 50 procent. „To se pak přenáší do praxe a my jako Linet – výrobce zdravotnických prostředků, který exportuje do USA jenom zdravotnické prostředky – z nějakého důvodu u některých prostředků platíme clo vyšší. Třeba na náš stojan na infuzi je uvaleno padesátiprocentní clo. Jiné položky jsou zase zařazeny do kategorie hliník či železo. My ale máme jen velmi malou možnost se bránit. Takto je to vyměřeno a my to musíme zaplatit,“ dodává Kolář.
Zavedené výpočty dnes už neplatí
Cla dnes podle něj byznys považuje za nástroj, který USA vytáhnou, kdykoliv je k tomu příležitost. To má samozřejmě dopad na fungování a plánování společností. „Týká se to třeba investic. Pro nás je rozhodování o jakýchkoliv investicích o to složitější, až nemožné, protože víme, že ze dne na den se může cokoliv změnit. Výpočty, které vám platily před dvěma lety, najednou neplatí. Dnes můžete mít milion výpočtů, ale když se vám změní základní parametry, prostě neplatí,“ dodává Kolář. Byznys má přitom rád stabilitu, a protože většinou plánuje dlouhodobé investice, firmy jsou zdrženlivější.
Clům se podle něj firmy nevyhnou ani přenesením části výroby do USA, protože vždy se mnoho dílů musí dovézt už jenom proto, že v Americe se řada věcí nevyrábí.
Z pohledu zákazníka se tak jen prodražuje výroba a to se promítá do cen. „Chci být optimista a věřit, že budou cla smetena ze stolu, nastanou stabilní podmínky, od kterých se budeme moci odpíchnout, ať už z pohledu investic, nebo cenotvorby. Nebo u produktů a služeb, které má a nemá smysl do USA vozit. Ale umím si představit všechny scénáře,“ dodává Kolář.
Inside Talks
Pořad, ve kterém Zuzana Hodková se stálým týmem expertů rozebírá zákulisí byznysu. Tito insideři popisují, jakými tématy žijí průmysl, potravinářství, reality, startupy, finance, energetika nebo automobilový průmysl, a vysvětlují klíčové momenty a souvislosti.
Insidery je tato skupina šéfů:
- Tomáš Kolář z Linetu,
- Petr Palička z realitní divize EP Real Estate,
- Petr Novák z divize automotive společnosti JTEKT,
- Tomáš Spurný z Moneta Money Bank,
- Martin Durčák z ČEPS,
- Karel Pilčík z MP Krásno,
- Jan Romportl z Elin.ai,
- Michal Nýdrle ze společnosti Next Wealth.
Český byznys – exportně a průmyslově orientovaný – pak musí bránit své dobré jméno i kvůli výrokům některých politiků. „Vidíme různé turbulence v rámci naší demokracie a je třeba si uvědomit, že některá citlivá prohlášení nejsou pouze věcí našeho rybníčku. Jsme pečlivě pod mikroskopem a my se pak od našich zahraničních partnerů dozvídáme, že některé věci jsou přes čáru. My si často myslíme, že určitá citlivá prohlášení zaniknou v šumu, ale nezaniknou. My ty otázky pak dostáváme v zahraničí a je toho celkem dost,“ dodává Kolář.
Evropa by ale podle něj měla reagovat a dotáhnout jednotný evropský trh, který dodnes nemá. „Máme spoustu omezení, lokální regulace, ať jde o telekomunikace, bankovnictví, pohyb služeb či lidí – všude jsou bariéry. Ty přesahují clo ve výši sto procent. Potřebujeme Evropu učinit konkurenceschopnější a silnější. My tu ten trh 450 milionů lidí máme,“ říká Kolář. Klíčem je podle něj i podpora inovací a konkurenceschopnosti. „Potom si nebudeme dělat vrásky, jestli je clo 15, nebo 20 procent, a budeme mít solidní pozici se bránit,“ dodává Kolář.
