Článek
Proinvestovat zisk? „Dnes je lepší čekat a mít peníze. Jestliže vám banky dávají 6,82 procenta, je to lepší výsledek, než když pracuju a dřu s celým týmem,“ říká o zhodnocování úspor v rozhovoru pro SZ Byznys šéf Koh-i-nooru Vlastislav Bříza.
Naposled jsme se viděli před více než rokem. Tehdy jste zastavili výrobu gumy se slonem kvůli ztrátě ruského trhu, zdražovaly energie, rostly ceny a vy jste říkal, že líp už bylo. Už je líp?
Jak v čem. Nemáme jeden obor a každý obor je jiný, ale pokud jde o celek, přiznám se, že jsem se celkem spletl. Myslel jsem si, že po zvýšení cen energií a všech dalších věcech přijde v březnu a dubnu poměrně velký pokles v celé zemi. To se nestalo a ten pokles je podle oborů spíš postupný.
Chybějící ministr financí? Pro manažera nepřijatelné
A je už Česko z nejhoršího venku?
Nejhorší to nebylo, nepocítili jsme to. Teď záleží na tom, jak dopadne vládní balíček. Mám na něj svůj názor. A také musím říct, že jestliže kormidelník, který by za něj měl odpovídat, jde místo na tiskovou konferenci na Shakespearovské slavnosti (ministr financí Stanjura chyběl na tiskovce vlády k balíčku – pozn. red.), je to pro mě jako pro manažera nepřijatelné.
A balíček vnímáte jak?
Určitě mi nevadí zvýšení firemních daní z 19 procent na 21 procent. To si myslím, že je dobré. Pokud jde o dotace, tady souhlasím s Klausem, že dotace křiví trh.
Mě ale ODS překvapila. Myslel jsem, že budou mít nějaký program, že půjdou jednoznačně za svým. Zatím vaří z vody a je to na bázi vlády učitelů.
Daně na 21 procent jsou dobré – co by už dobré nebylo a vedlo k tomu, že by se firmy přesouvaly za hranice?
Kdyby to bylo 25 procent, přesouvat se budou. To je jednoznačné. 21 procent je rozumných.
Vy byste firmu při 25 procentech přesunul?
No, tak já neříkám, že bych neskončil v Nizozemsku, ale je to otázka. Myslím, že nemá cenu o tom diskutovat. Vláda rozhodla, jak rozhodla. A já myslím, že každý podnikatel, který by protestoval, tak by to v této situaci, ve které je dnes státní rozpočet, nebylo racionální.
Řídit stát jako firmu, nebo ho řídit jako učitel
Nechci používat „řídit stát jako firmu“, ale kdyby byl ve stejné situaci, jako je dnes stát, holding Koh-i-noor? Co byste dělal?
Ukázalo se, že je úplně jasné, že řídit stát jako firmu nelze. Na druhé straně je tu ale druhý extrém, že řídím stát jako učitel. Chtělo by to ty vektory nějak sblížit k sobě, aby ta výslednice byla co nejlepší.
Takže povolat krizového manažera?
Neříkám krizového manažera. To by šlo do toho extrému, o kterém jsme mluvili. Měl by to být někdo, kdo má jednoznačný cíl. Přemýšlím o tom jako podnikatel – musím mít vizi, co bude za 10, 15, 20 let, i když jsem v určitém věku. Když tu nebudu já, budou tu synové a musejí za tou vizí jít.
U politika je to jiné. Musíte mít cíl, ten je na čtyři roky, a když řeknete, že musí být splněn, musíte za ním jít „hlava nehlava“. Není to o krizovém manažerovi, ale dodržení toho, co slíbím. Ne mezi tím kličkovat. V předvolebním programu sliby mám, mám to jako cíl, ale neplním to.
Tužek je o 10 procent méně než před covidem
Zpět ke Koh-i-nooru. Jakým oborům se tedy teď nejvíc daří a kde je pokles? A jak jsou na tom ikonické tužky?
Tam je to spíš stagnace – v celém tom oboru. Pokud jde o zdravotnictví, tam je to poměrně slušné a výsledky za loňský rok jsou historicky nejlepší. U automotive je situace relativně složitá pro všechny subdodavatele. A co se týče hotelů, tam se úplně nejvíc projevuje trh práce, který tady nefunguje.
Jsou objemy vyráběných tužek menší než před covidem? A musíte nějak zužovat sortiment a podobně?
Objem je menší o nějakých 10–15 procent. Určitě jsme museli reagovat. Řešíme dovozy a díváme se na to, kudy dál jít a jak jít na další trhy. V Číně máme svoji značku, snažíme se tam prodávat víc. Čína postoupila hodně daleko, technologicky šla dopředu. Vyrábět tam zcela určitě nebudeme, řešíme ale dovozy surovin, protože ty jsou pro celou Evropu nezbytné.
O 10–15 procent menší objemy, jaký máte výhled, že se to vrátí?
To nejsem schopen říct. Ale i když se to na tomto čísle ustálí, tak by to nebylo žádné ohrožení.
Když se vrátím k automotive, jak se vám daří přenést zvyšující se náklady na koncové výrobce?
Je to nesmírný boj. V automotive máme 800 lidí, není to nic malého, ale myslím si, že menší subdodavatelé, kteří nemají tu sílu a nemají cashflow, to budou mít velmi těžké. Snažíme se každopádně přejít na oblast elektromobilů a zatím se nám to relativně daří. Samozřejmě, že jako subdodavatelé máme složitou situaci, ale máme svoji vyjednávací sílu.
Kolik procent vaší produkce už jde do elektromobilů, kolik procent do spalovacích motorů?
Já to neřeknu úplně přesně, ale myslím si, že výhled je 30–40 %. Máme nasmlouvané určité projekty.
Mám jediného šéfa, a tím je pro mě trh
Takže se nebudete snažit výhledově od automotive nějak odpoutat a třeba tuhle oblast zmenšit? Zisk vám tam klesá.
Dostat se na trh je hodně těžké, ale určitý odklon a diverzifikace tam jednoznačně musí být. Diverzifikaci jsem ostatně předvedl, už když Koh-i-noor začínal. Dnes máme oblastí pět.
Mluvil jste o tom, že je složité sehnat zaměstnance pro hotely. V průmyslu to ale asi platí také…
Trh pracovní síly tady prakticky neexistuje. Například v Poličce, abychom získali techniky, jednáme s panem starostou o tom, že budeme stavět byty. Když se ale vrátím k Číně, pro mě bylo překvapením, že i tam má dnes kvalitní strojní inženýr plat 60 tisíc. Před 20 lety, kdy jsme tam my vyráběli, to začínalo na 10 tisících.
Když mluvíte o mzdách, jak moc velký tlak je na jejich zvýšení? Přidávali jste?
V kolektivní smlouvě máme šest procent. Ale poté, co vláda místo toho, aby bojovala s inflací, přidala státním zaměstnancům, museli jsme přidat také. Nakonec to bylo asi 10 procent.
Samozřejmě, že tlak neustal, ale je otázka, jak velké zvyšování mezd unese výrobek. A to si leckdo neuvědomuje.
A jak velké zvýšení mezd výrobek unese?
A jak velké zvýšení mezd výrobek unese? To, co dovolí trh. Já mám jediného šéfa, a tím je pro mě trh. Ten musím poslouchat, tam je to jednoznačné. Záleží na oboru. Samozřejmě marže se změnily a určitě to není stoupající. Tedy pokud nemluvíme o oblasti energetiky. My máme Kralupol a ten měl nejlepší výsledky ve své historii.
Dnes je lepší čekat a mít peníze
Je současná doba příležitostí pro investice? Nákup nových hotelů, firem?
Nemovitosti jsou dnes předražené a určitý pokles tam jednoznačně bude. Dnes je lepší čekat a mít peníze. Jestliže vám banky dávají úrok 6,82 procenta, je to lepší výsledek, než když pracuju a dřu s celým týmem a kolektivem.
Investice do technologií jsou ale jasné, protože pokud jde o odpisy, ty se musí proinvestovat. Málokdo by čekal, kolik je v Koh-i-nooru robotů. Další jsou ekologické investice – teď jsme otevřeli ekologickou investici na likvidaci acetonu. Kdo „prohospodařuje“ odpisy, nedělá dobře, ale pokud jde o zisk, tak ten je potřeba vážit. Kdo je připraven, není překvapen.
