Rafaj: S podpisem Dukovan bych čekal, až český průmysl dostane na stůl smlouvy

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Podpis kontraktu na dodávku nových jaderných reaktorů v Dukovanech se posouvá. Podle původních plánů měla být smlouva s korejskou skupinou KHNP uzavřena do konce března, teď vládní politici i manažeři ČEZ mluví o zhruba dvouměsíčním odkladu. Prodlení ale může být i delší.

Zástupci domácího průmyslu nejsou spokojeni s tím, jak se Korejci stavějí k českým firmám, které se na prestižním jaderném projektu mohou podílet. A žádají, aby česká strana kontrakt podepsala až ve chvíli, kdy budou mít čeští subdodavatelé garance, že s nimi KHNP a její klíčoví partneři počítají.

Dle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jana Rafaje je třeba, aby KHNP ještě před podpisem dukovanského kontraktu předběžně nasmlouvala alespoň 30 procent českých dodávek. A zároveň představila jasné mechanismy, jak se co nejvíce přiblížit dosažení dalších 30 procent. Doma by tak měly zůstat téměř dvě třetiny z celkové dodávky na Dukovany.

Rafaj v podcastu Agenda řekl, že KHNP ani její nejbližší partneři však s českými dodavateli nejednají. Přinejmenším neověřují jejich cenové nabídky. A je přesvědčen, že na Korejce je třeba vyvinout mnohem větší tlak, i kdyby to mělo způsobit odklad podpisu smlouvy s KHNP o další měsíce.

„Přál bych si, aby byl tento kontrakt podepsán včera. Ale v zájmu toho, že český průmysl bude mít na zakázce velký podíl, ať kontrakt klidně podepíše až následující vláda na začátku svého funkčního období,“ uvedl Rafaj. „Nejsem politik, nemám všechny zákulisní informace. Každopádně ale myslím, že teď musíme vyslat jasný signál, že čekáme víc, než nám bylo nabídnuto,“ dodal.

Rafaj oceňuje vládu Petra Fialy za to, jak posunula jaderný projekt, odstartovaný v roce 2019 kabinetem Andreje Babiše. „To, že současná vláda dokončila jaderný tendr, je obrovský úspěch. Čistě zadávací podmínky tendru asi splněné jsou a z tohoto pohledu důvod k podpisu je. Ale aby to byl skutečně tendr století, který přinese pro českou ekonomiku multiplikační efekt, aby se naplnily přísliby, dané v tendru – tedy že český průmysl bude do projektu zapojený z 60 procent – to je ještě k jednání,“ uvedl.

Dle analýzy zpracované pro Českou asociaci energetického průmyslu CPIA, mají české firmy potenciál dodávat až 65 procent dukovanského jaderného projektu. Ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) před měsícem pro Seznam Zprávy řekl, že zatím je smluvně garantována domácí dodávka turbíny a turbínové haly (tzv. strojovny) od plzeňské firmy Doosan Škoda Power, která je filiálkou korejské skupiny Doosan. Podle Vlčka už jen to představuje 20 procent celé zakázky.

Rafaj se ale obává, že číslo je nepřesné. „Když se na to podíváte v detailu, tak úplně celých 20 procent to není. Blíží se to 20 procentům za předpokladu, že Škoda Doosan plně využije svůj český subdodavatelský řetězec. Ale víme, že někdy mateřská firma prostě bouchne do stolu a řekne: ‚Dodavatele si vezmeš tady odtud!‘. Nechci české subdodavatele zpochybňovat, ale zatím na to nejsou garance,“ uvedl.

Dle šéfa Svazu průmyslu má česká strana při jednání o detailech smlouvy možnost na KHNP tlačit. „Kdyby se vyjednávalo s akcentem na to, aby KHNP už dnes dokládala, že má zajištěnu smlouvami o smlouvách budoucích a jinými závaznými kroky alespoň část zakázek s českými firmami, byli bychom jinde. Ale toto předmětem jednání není,“ řekl.

KHNP byl jako preferovaný dodavatel dukovanského projektu vybrán v tendru, vypsaném podle zákona o veřejných zakázkách s bezpečnostní výjimkou. Výběr subdodavatelů a odpovědnost za ně nechala česká strana na uchazečích o zakázku. Podle Rafaje to ale při jaderných projektech není běžné.

„Při jaderných tendrech po celé Evropě je dodavatel obvykle pod tlakem, aby sám z vlastní vůle zajistil a předložil, jak si dodavatelský řetězec vybudoval. U KHNP jsme neviděli ani před podáním nabídky, že by si vytvářeli přirozené dodavatelské vztahy s českými firmami,“ říká Rafaj.

A pokračuje: „V Koreji je 25 funkčních jaderných bloků, ale české firmy do korejského jaderného programu nedodávají. To by byl první signál, že má KHNP o spolupráci s nimi zájem. Nevidíme ale ani další signály. Za devět měsíců od vyhodnocení tendru se kromě podpisů memorand a různých setkání, tedy ve skutečných právních krocích, nic moc neudálo.“

Před vyhodnocením jaderného tendru oba jeho finalisté – jak korejská KHNP, tak francouzská skupina EDF, slibovali, že zapojením do dukovanské zakázky otevřou českému průmyslu dveře ke svým dalším evropským projektům.

Zatímco EDF stále plánuje výstavbu jaderné flotily doma ve Francii a uchází se o další evropské zakázky, KHNP evropský prostor naopak vyklízí. V posledních měsících vycouvala z přípravy jaderných projektů v Nizozemsku, Slovinsku a ve Švédsku, přestává se mluvit o její účasti na výstavbě jádra v Polsku.

Odborníci spekulují o tom, že odchod KHNP z Evropy je součástí dohody o rozdělení globálního trhu s americkou skupinou Westinghouse. Taková dohoda může být součástí nedávno uzavřeného smíru mezi oběma firmami, jež předtím vedly vleklý spor o práva na duševní vlastnictví ke korejským reaktorům.

Pokud jsou tyto úvahy pravdivé, pak padají šance, že by čeští dodavatelé mohli s KHNP spolupracovat na dalších zahraničních projektech. Z Evropy KHNP couvá, v Koreji má dodavatelské řetězce vybudované.

Rafaj nemá o dalších záměrech KHNP na globálním trhu bližší informace. „Možná, že skutečně došlo k nějakému geografickému rozdělení trhů mezi klíčovými globálními hráči v jádru. Pokud ale budou Korejci dodávat reaktory v Evropě pouze k nám, o to je důležitější využít i bezpečnostní klauzuli. ČEZ může použít při vyjednávání argument, že se české firmy mají do dodavatelského programu dostat už proto, abychom nebyli závislí na někom, kdo je daleko a nemá tady širší zastoupení. A o to víc musíme chtít po Korejcích, aby vtáhli české firmy do svých projektů ve zbytku světa – tam, kde bude KHNP působit,“ soudí šéf Svazu průmyslu.

Když v únoru jednal přímo v Koreji o dodávkách pro Dukovany ministr Vlček, Rafaj byl součástí české delegace. A tvrdí, že po této návštěvě je znát v přístupu KHNP k českému projektu jistý obrat.

Koncem března KHNP oznámila, že v Praze otvírá Centrum pro podporu lokalizace, jež má zlepšit komunikaci s potenciálními českými dodavateli a umožnit jim snazší přístup k informacím o možnosti zakázek. Rafaj tento krok oceňuje, ale zdůrazňuje, že nestačí. „Každý krok, který přiblíží českou firmu k zakázce na Dukovanech co nejvýše v dodavatelském řetězci, je dobrý. Ale přál bych si víc. Přál bych si vidět právní týmy, jak jednají o konkrétních tématech - a ty nevidím,“ řekl.

„Po tlaku, který ministr průmyslu v Koreji vyvinul, jsme viděli změnu. Korejci byli tím tlakem překvapeni, a přišli pak s příslibem, že nejen turbína, ale celá strojovna bude zasmluvněna u Doosan Škoda. Hovoří se také o tom, že by české firmy měly být dodavateli základní stavební části elektrárny. Nicméně nevidíme poptávání inženýringu u českých stavebních firem. Ty naopak slyší, že se na ně Korejci budou obracet někdy v letech 2027 a 2028, kdy už ale budou tyto části víceméně naprojektovány,“ říká Rafaj.

Dle Rafaje je problém v tom, že KHNP má v korejském jaderném průmyslu silné postavení i tradici, takže disponuje vlastními dodavatelskými řetězci, které zná a chce využívat.

Garantovaná účast českých firem podle něj nemá vést k jejich neodůvodněnému zvýhodňování. „My jen chceme, aby nám Korejci alespoň ukázali, jak ověřili nabízené české ceny. Když podávali nabídku do tendru, předkládali položkový rozpočet, na základě něhož si spočítali nabízenou cenu. Dokládali i seznam potenciálních českých dodavatelů, jež předtím oslovili. Takže KHNP moc dobře ví, za jaké ceny jsou Češi schopni dodávat a zda to odpovídá jejich rozpočtu,“ vysvětluje Rafaj.

Také popisuje poptávky, které působí spíš varovně. „Přijde například korejská firma, která je v dodavatelském řetězci někde kolem třetího místa, a ptá se české stavební firmy: ‚Postavíte pro nás ubytovnu pro dělníky, kteří budou elektrárnu stavět?‘ Přitom ta ubytovna nesplňuje hygienické normy České republiky a základní podmínky, které tady platí,“ říká.

Svaz průmyslu svolal na začátek května jednání tripartity, v němž chce o Dukovanech jednat. „Máme v tom shodu i s odbory a budeme chtít po české vládě, aby vyvinula maximální tlak na korejskou stranu. Čekali jsme na tento kontrakt 10 let. V tuto chvíli ho nějaký týden navíc neohrozí, pokud by to mělo zvýšit pravděpodobnost, že se do zakázky zapojí české firmy. A znovu zdůrazňuji - za tržních podmínek, ne za jakoukoliv cenu,“ prohlašuje Rafaj.