Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Evžen Korec vlastní developerskou společnost Ekospol, táborskou zoologickou zahradu a kromě toho i nejúspěšnější chovnou stanici psů plemene cane corso. Na mezinárodních soutěžích s ní sbírá jednu cenu za druhou.
U největšího šampiona chovu, psa Aristocrata, se proto už před lety rozhodl, že se pokusí o jeho naklonování.
„Klonování je jedinou možností, jak zachovat zcela výjimečného jedince, protože výjimečný jedinec křížením už nevznikne. Platí to nejenom u psů, ale třeba i u výjimečných dostihových či parkurových koní,“ vysvětluje pro SZ Byznys Evžen Korec. A Aristocrat skutečně výjimečný byl.
„Byl druhý ve třídě šampionů na světové výstavě, měl nejvyšší titul, který mohou psi mít, byl mezinárodní šampion. Byl šampionem několika zemí,“ popisuje Korec.
Teď bude mít v chovu jeho malou kopii, která zároveň poslouží k získání nových dat pro velký výzkum táborské zoologické zahrady. Štěně Aristocrat Korec Corso II. do Česka přiletělo v tomto týdnu.
Uměle vytvořené dvojče
Celý proces klonování byl podle Evžena Korce nesmírně náročný. „První část klonování, neboli kultivace buněk, byla prováděna v laboratoři v Anglii, vlastní klonování pak ve Spojených státech. Je to nesmírně náročné, je to vlastně biologický zázrak. Navíc nikdy není jasné, jestli to vyjde, protože u některých jedinců se to prostě nepodaří,“ říká Korec.
Pro SZ Byznys popsal i celý proces. „Z buněk kůže se nakultivuje tkáňová kultura a mikromanipulací se místo jádra vajíčka zárodečné buňky implantuje jádro buňky kůže jedince, který se klonuje,“ vysvětluje Korec.
Z vajíčka „dárkyně“ se odstraní původní DNA, místo které se vloží jádro z buňky zvířete, které se klonuje, a dalšími metodami se spojí. Fena, která pak vajíčko odnosí, nemusí být nutně stejné rasy, ale musí být stejné velikosti.
Technicky vzato je klon v podstatě uměle vytvořené jednovaječné dvojče.„I předpoklady pro povahu jsou stejné, ale je to samozřejmě jako u lidí. Velkou roli hraje prostředí, výchova a podmínky. Genetické předpoklady jsou ale zcela stejné,“ dodává Korec.
50 tisíc dolarů plus vícenáklady
Vlastní klonování stojí 50 tisíc dolarů, přepočteno na koruny tedy více než milion. K tomu je třeba připočíst náklady, které dosahují zhruba stejné výše. Celkem tedy přes dva miliony.
„Vůbec totiž není jednoduché dostat štěně ze Spojených států do Evropy. Jednoduše řečeno se hledají cesty pro to, jakým způsobem takhle velké štěně dostat na palubu letadla,“ dodává Korec.
Prvním klonovaným psem na světě byl už v roce 2005 afghánský chrt Snuppy, kterého „vytvořili“ vědci z Jižní Koreje stejnou metodou jako vůbec první klonované zvíře – ovci Dolly v roce 1996.
Velkých úspěchů v klonování dosahují čínští vědci také u primátů. Na začátku letošního roku oznámili, že se klonovaná opice ReTro jako první primát dožila dospělosti, což je při klonování obecně považováno za dosažení úspěchu.
Otázky kolem klonování
Právě délka života a zdravotní stav jsou kromě etických podnětů jedny z nejčastějších otázek, které se s klonováním pojí. „Podle publikovaných statistik a informací z laboratoří, které klonování dělají, není prokázáno, že by zvířata, která jsou klonovaná, dosahovala nižšího věku,“ vysvětluje Korec.
Další otázkou je zapojení takovýchto zvířat do dalších chovů. „V současné době tato legislativa vůbec nebyla v Evropě dořešena, protože těch psů je tu velmi malé množství. Klonování není doménou Evropy, ale Spojených států, kde probíhá poměrně delší dobu,“ dodává Korec.
Klony pro hvězdy i policisty
Dnes asi nejznámější společností, která se klonováním zabývá, je americká ViaGenPets. Podle stránek společnosti je za stejnou cenu jako u psa, tedy za 50 tisíc dolarů, možné naklonovat i kočku.
Služby klonovacích laboratoří využívají často miliardáři či hollywoodské hvězdy – například americká zpěvačka a herečka Barbra Streisand si nechala před šesti lety naklonovat svoji fenku Sammie a dnes má její klony hned dva - Miss Scarlet a Miss Violet.
Dalšími „zákazníky“ jsou pak státní úřady, které chtějí získat zpět svá nejlepší cvičená zvířata. První takto naklonovaný služební pes už například trénuje v kynologické policejní jednotce v Číně.
Je to fenka vlčáka naklonovaná podle policejní psí hvězdy, která pomohla vyřešit 12 vražd a dalších 20 kriminálních případů. Podle vědců se štěně s fenkou shoduje z 99 procent.
A samozřejmě i vědci - také naklonování prvního psa ve střední Evropě souvisí s vědeckým výzkumem táborské zoologické zahrady. Ta se zaměřuje na studium genů psů souvisejících s délkou života. Cílem projektu je zjistit, co délku života ovlivňuje na molekulárně-genetické úrovni.
