Průmyslník Dědek vybudoval v Jablonci školu. Teď myslí na ortopedickou kliniku

Na zhruba 190 milionů korun přišla rekonstrukce budovy bývalého podniku Bižuterie v Jablonci nad Nisou, která od nadcházejícího školního roku bude sloužit jablonecké Svobodné základní škole. Ta zatím sídlila v provizorních prostorách, teď dostane k dispozici moderně vybavené třídy včetně učebny pro robotiku, žákovské kuchyně nebo truhlářských dílen.

Nová škola je součástí areálu, který už před lety koupila firma na výrobu zabezpečovacích systémů Jablotron Dalibora Dědka. Další budovu bývalé Bižuterie hned vedle nové školy Jablotron už před osmi lety zrekonstruoval na domov pro seniory. Areály školy i domova mají propojené zahrady, kontakt dětí a seniorů podle Dědka bude užitečný pro obě strany.

Dalibor Dědek dlouho snil o škole, díky níž by Jablotron získával nedostatkové technické specialisty. „Původně jsme chtěli vybudovat technické lyceum. Jako technologická firma cítíme nedostatek techniků. Ale i když jsme měli podporu kraje, ukázalo se to jako nereálné. Navíc jsme si uvědomili, že v okolí je dost technických škol, které bohužel zejí prázdnotou, chybějí jim žáci,“ líčí Dědek v rozhovoru pro SZ Byznys.

Nezájem o technické obory podle něj koření už v raném školním věku. „Mám pocit, že základnímu školství se daří žáky tak vyděsit matematikou a fyzikou, že na technické školy nechtějí. Proto jsem chtěl udělat něco už na začátku vzdělávání, aby děti měly matematiku, fyziku a technické předměty rádi,“ vysvětluje.

Spojení se soukromou Svobodnou základní školou v Jablonci bylo pro Jablotron logické: Instituce, která vznikla už v roce 1993 z nadšení několika pedagogů a rodičů, si ve městě vybudovala takové renomé, že dnes zájem o ni přesahuje její možnosti. A taky do ní chodí dvě Dědkovy dcery.

„Škola začínala před 30 lety tak, že paní ředitelka vyučovala doma v obýváku,“ líčí Dědek. Řadu let měla škola jen první stupeň, přesto se z ní stala prestižní instituce. „Proto jsme přišli s nápadem na rozšíření, což se nám podařilo před třemi lety společnými silami prosadit,“ vypráví.

Nová budova zaplacená Jablotronem pojme až 200 žáků. Tolik jich Svobodná základní škola zatím nemá, chce se na cílový stav dostávat postupně. Podle Dědka je při tom nejdůležitější zajistit dobré kantory, kteří dokáží v dětech vzbudit zájem o poznávání.

„Zdejší tým učitelů a učitelek je schopen nadstandardně nastavit kvalitu výuky. Technické nebo přírodopisné obory musí být atraktivní. Nejhorší je zabít zájem mladého člověka tím, že mu nutíme biflovat vzorečky. Učení musí být dobrodružství. Proto jsme hodně sázeli na odborné učebny, kde se budou dělat pokusy, kde se děti budou učit hrou,“ říká.

Jablotron podle něj i „trochu pomáhá“ škole s výběrem pedagogů: „Nemáme sice zkušenosti s pedagogickou branží, ale zase přicházíme do styku s řadou výjimečných lidí.“

Matematiku a fyziku tak třeba na Svobodné škole učí bývalý Dědkův zaměstnanec, který měl ve firmě na starosti technickou legislativu. Ta ho prý nebavila, zato v něm dřímal pedagogický talent. „Dnes je z něj úžasný kantor,“ říká Dědek.

Dalibor Dědek není mezi byznysmeny sám, kdo volá po zlepšení vzdělávacího systému. Školy podle nich nevychovávají dostatek technicky zdatné pracovní síly, což je jednou z hlavních brzd české ekonomiky, tvrdí i Svaz průmyslu a dopravy a Hospodářská komora. Obě asociace společně proto nedávno vyzvaly vládu k reformě systému.

Zakladatel Jablotronu ale nevěří, že stát problém dokáže vyřešit. „Jsem už dědek nejen podle jména. Zažil jsem už několik reforem školství, které nepřinesly to, co se od nich čekalo. Nejsem přesvědčen, že stačí napsat dopis vládě, ať s tím něco dělá,“ prohlásil.

Změna podle něj stojí a padá se schopností získat do škol kvalitní pedagogy, nadšené pro učení a s přirozenou autoritou. To se podle něj nedá nařídit centrálně a už vůbec to nezávisí jen na tom, kolik se do školství nasype peněz. „Odpovědí na požadavky průmyslníků je to, co děláme my. Nečekejme, že to udělá někdo za nás,“ říká.

„Každý z podnikatelů si je vědom, že cokoliv je řízeno státem, je hrozně kostrbaté. Stát se nedá řídit jako firma, protože je založen na demokratických principech a musí docházet ke konsensu všech možných a nemožných názorů. Je to problematičtější a mnohem méně flexibilní než v soukromém sektoru. A i ve světě funguje spousta různých nadací, soukromých škol a podobně. Je potřeba, aby si dnešní průmyslníci uvědomili, že není správné jenom nadávat na vzdělávací systém, je potřeba pro něj udělat něco sám - napřímo a efektivně,“ tvrdí. Zná prý ostatně řadu byznysmenů, kteří se ve školství začali angažovat podobně jako on.

Navíc podle Dědka hodně záleží i na fungování rodin. „Mně v životě nejvíc dal vlastní táta. Měl na mne čas a dal mi ten největší dar - umění si poradit. Pokud v dnešní uspěchané době rodiče nemají na děti čas a snaží se svoji odpovědnost předat na školu, je to špatně,“ říká. I proto oceňuje činnost nadací a neziskovek, které podporují rodiny.

Aktivity Dědkovy dobročinné nadace Jablotron nezahrnují jen péči o seniory a školství. „Hodně podporujeme vědu prostřednictvím nadace Neuron, věnujeme se ochraně životního prostředí,“ říká Dědek.

Už před lety skoupil jizerskohorské louky, přes něž vedou zimní běžkařské trasy. Podařilo se tu tak zabránit zástavbě a zachovat přírodu. Patří mu ikonická Prezidentská chata, jedna z nejstarších v Jizerských horách, kterou nechal zrekonstruovat a dnes slouží turistům. Jablotron poskytuje peníze místním nemocnicím. Nebo financuje projekty dalších nadací. „Snažíme se posouvat nápady, které vymyslel někdo jiný,“ shrnuje Dědek.

Teď se ale šéf Jablotronu soustředí na další velký sponzorský projekt ve zdravotnictví, výstavbu nové kliniky v Liberci.

Dědek prý vnímá, že mnoho lidí potřebuje kloubní náhrady a ortopedickou léčbu, čekací doby na operace a zákroky jsou ale velmi dlouhé. „Proto jsme zapojeni v projektu, který jestli vyjde, přinese v Liberci novou ortopedickou kliniku,“ řekl.

Spolupracuje se skupinou lékařů, kteří si zatím pronajímají operační sály v různých stávajících nemocnicích. „Chceme je dostat pod jednu střechu a dát tomu status instituce, která bude mít vše od A do Zet, tedy diagnostické prostředky, operační sály a následnou péči. Máme už koupenou budovu, klinika se projektuje,“ říká šéf Jablotronu.

Dědek nevylučuje ani vlastní kapitálový vstup do společnosti, jež bude kliniku provozovat, zdůrazňuje ale, že má jít o neziskový projekt.

Loni se zdálo, že zdroje příjmů pro charitativní projekty Nadace Jablotron začínají vysychat. Stejnojmenná Dědkova firma, která do ní posílá peníze, vydělala ještě v roce 2021 přes 547 milionů korun, o rok dřív přes 405 milionů. Loni se ale motor zadrhl.

„Loni nás citelně dohnala situace na trhu s komponenty. Na počátku covidové éry jsme prozřetelně nakoupili velké zásoby čipů, takže jsme v době, kdy naši konkurenti neměli co prodávat, šli obchodně nahoru. Bohužel, byť jsme měli dlouhodobě nasmlouvány dodávky, v loňském roce se nákup propadl,“ popisuje Dědek.

„Podstatnou část výroby jsme loni dělali za úplně nesmyslné ceny, u některých výrobků jsme měli až osminásobné výrobní náklady, protože jsme museli komponenty kupovat na spotovém trhu. A nemohli jsme zastavit výrobu, to bychom přišli o tisíce montérů,“ vypráví Dědek. Loni se tak Jablotron dostal do situace, kterou „nikdy nepamatoval“:

„Šli jsme téměř do ztráty, ale podařilo se nám to ustát, redesignovat spoustu výrobků. Dnes se vracíme na normální trajektorii, kdy jsme schopni generovat peníze nejen pro chod a rozvoj firmy, ale i proto, abychom část těch peněz vraceli společnosti, aby byla lepší,“ prohlásil Dědek.

Šéf Jablotronu počítá s tím, že na charitu bude jeho firma dál posílat 10 až 15 milionů ročně a nárazově financovat větší projekty. Takové, jako je právě otvíraná nová jablonecká základní škola nebo zamýšlená ortopedická klinika v Liberci.