Proslavila se vibrátory, teď lanovkami. V Číně vyrábět nechci, říká Marešová

Designérku Annu Marešovou proslavily její luxusní intimní pomůcky a prostředky městské dopravy. Co mají tyto dva dost odlišné světy společné?

„Dobrý design je pro mě takový, který dobře vypadá a dobře funguje. Tramvaj musí dobře vypadat i fungovat a tyto vlastnosti musí mít i vibrátor. Pak je to dobrý design a já takto k designu přistupuji. Je mi v podstatě jedno, co to je. Nepřijde mi to jako zas tak velký kontrast,“ říká Marešová v rozhovoru pro SZ Byznys.

Pro Prahu navrhla výletní tramvaj T3Coupé a nejnověji i lanovku na Petřín. „Nikdy mě nenapadlo, že by moje tramvaj skutečně jezdila, přišlo mi to jako velké téma a velký investor. S týmem, se kterým jsme udělali T3 Coupé, jsme se pak rozhodli, že se přihlásíme do soutěže o lanovku na Petřín, a přiznám se, že jsem nečekala, že vyhrajeme. Byla tam velká studia ze zahraničí,“ vzpomíná Marešová. Před soutěží si udělala rešerši toho, co jezdí ve světě, a společně navrhli lanovku, která bude velice moderní, ale zároveň s nerušivým designem, který vydrží dalších 30 let.

V tuto chvíli je podle ní k lanovce dokončená technická dokumentace, na které designéři pracují s výrobcem, společností Dopelmayer. Výroba bude probíhat ve Švýcarsku. „Když to všechno bude podle plánu, tak bude jezdit v roce 2026,“ dodává Marešová, která se ve výrobně ve Švýcarsku byla i podívat.

„Musím přiznat, že mě oblast lanovek začala bavit, oproti automotivu, do kterého se rozhodně nehrnu. Mě to nezajímá z toho hlediska, že auto se dělá třeba na rok a pak je facelift. Mě baví dělat věci, které tu vydrží dlouho,“ říká s tím, že dostala nabídku od společnosti Porsche. „Pak z toho ale sešlo. Bylo to v covidové době a pak se ten jejich plán proměnil a ve finále k tomu nedošlo. Bylo by asi zajímavé, kdyby se těch aut dělalo málo. To bych se možná ještě nechala nalákat. Ale tato nová až nadprodukce, to není úplně můj šálek kávy,“ vysvětluje.

Teď se chce Anna Marešová soustředit na svůj nový projekt zaměřený na českou designovou výrobu spojenou s udržitelností. „Už jsem v kontaktu s různými českými firmami. Často mi lidé říkají, že jsem blázen, že vyrábím v Čechách, ať to dám do Číny. Mně ale připadá podstatné pro naši zemi vyrábět právě tady a držet tady i technologie. Je to moje snaha nějakým způsobem propojit české firmy, aby se tady výroba zachovala,“ vysvětluje.

To je důvod, proč i intimní pomůcky vyrábí v Česku, přestože v Asii by byla výroba o 50 až 60 procent levnější. „Vůbec si ale nejsem jistá tou kvalitou a tím, že by ta spolupráce byla trvalá. Vím, že tam z fabriky na kecky může být za měsíc továrna na kytary a člověk to vůbec nezjistí. Pokud jste malá značka, nemáte šanci v Číně vyrábět v nějaké kvalitě,“ dodává.

Toho, že by designérům vzala práci umělá inteligence, která expanduje do téměř všech oblastí, se nebojí. „Ke každé nové technologii se musí přistupovat jako k nástroji. Vždycky je dobré si říct, že stejně je tam potřeba lidská ruka. Ale samozřejmě, když bude člověk umělou inteligenci ovládat, tak mu pomůže. Je dobré si ty nástroje spíš ochočit než se jich bát. Stejně to vždycky někdo musí odmakat. Umělá inteligence udělá velký kus práce, ale stejně to nedotáhne,“ říká Marešová.

Zatím AI využívá spíš textově. „Musím říct, že mi pomáhá, když potřebuji rychle zápis nějaké agendy. Tady to využívám. Co se týče designu, tak tam to zatím nějak intenzivně nepoužívám,“ dodává Marešová.