Práce až do smrti? Nakonec do penze v 67. Lidé to lépe stráví, říká ekonom

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Po měsících vyjednávání, desítkách hodin debat ve Sněmovně přichází vládní politici se třemi zásadními pozměňovacími návrhy k důchodové reformě. První z nich se týká nejtřaskavějšího opatření: zvyšování věku odchodu do penze.

Ten je nyní zastropován na 65 letech a reforma ho pod tlakem neúprosných demografických dat prolomí. Otázka je, zda a kdy se zvyšování důchodového věku zastaví. Původně měl věk narůstat kontinuálně. Nakonec patrně přece jen dostane zvyšování odchodového věku horní limit. Podle pozměňovacího návrhu z pera vládních poslanců má být na 67 letech.

Podle ekonoma Filipa Pertolda, který je členem poradního týmu ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL), je to z psychologického hlediska rozumný krok, kterým chce vláda u veřejnosti otupit nesouhlas s nepopulárním opatřením. „Aby společnost reformu strávila, tak to podle mě smysl dává. Automatický mechanismus, který žádný strop nemá, se veřejnosti hodně obtížně prodává,“ spekuluje Pertold v Agendě SZ Byznys nad tím, proč politici takhle narychlo otočili.

Ani strop na 67 letech nemusí být definitivní, v budoucnu se patrně zase bude muset zvednout. Teď máme ale zhruba na tři dekády vystaráno, řekl ekonom z think tanku IDEA při CERGE-EI v SZ Byznys. „Samozřejmě strop zase otevírá Pandořinu skříňku politického vyjednávání, nicméně na ni narazíme až za 30 let. Pro mě osobně je jakékoliv prokopnutí pětašedesátileté hranice zásadní.“

Prolomení stropu se týká lidí narozených v roce 1989 a později. Starším ročníkům se bude věk postupně zvyšovat tempem jeden měsíc za rok – podle roku narození. Což je druhá změna, se kterou politici – tentokrát poslanci sociálního výboru – před třetím čtením přicházejí. Na podnět demografů tempo z původních až dvou měsíců za rok zvolnili. Tento parametr se změní pro všechny narozené v roce 1966 a později.

Později než v 65 začnou lidé chodit do penze až v roce 2030, pokud tedy reforma „přežije“ další vlády. Opoziční hnutí ANO už nyní prohlašuje, že až bude u moci, reformní opatření zruší. I v dnešní době ale důchodový věk roste, upozorňuje důchodový expert: „Roste velmi rychle. Pro muže o dva měsíce za rok, pro ženy s dětmi až o čtyři měsíce za rok. A to nikdo nezpochybňuje.“

Obavy, že se řada lidí penze ani nedožije, Pertold vyvrací. „Říká se, že by v důchodu měl člověk prožít asi čtvrtinu života, 21 let. Ale když se podíváte v současné chvíli na statistiky České správy sociálního zabezpečení, tak ta čísla jsou mnohem vyšší. U žen je to dokonce 28 let, u mužů 23.“

Třetí změnu v reformě požadují poslanci Jan Jakob (TOP 09) a Marek Benda (ODS). Chtějí výrazně zúžit okruh lidí, kteří by mohli kvůli náročnosti profese odcházet do starobní penze dřív bez jejího krácení. To chtěla koalice původně umožnit profesím, které jsou ve čtvrté rizikové skupině a v části třetí skupiny.

„Počítalo se přibližně se 120 000 lidmi, kteří by postupně mohli mít nárok na nekrácený předčasný důchod v závislosti na počtu odpracovaných směn. Odcházeli by o dva, tři roky dříve. Pro mě překvapivý poslanecký návrh z pera TOP 09 a ODS výrazným způsobem zmenšuje tu skupinu pouze na kategorii čtyři, což jsou ty nejnáročnější profese s dopady na trvalé zdraví, což je nějakých 15 000 lidí,“ komentuje data z MPSV Pertold.

I pokud by reformu nahlodaly popsané změny, její smysl zůstane zachován. Nové penze budou růst pomaleji. Lidé půjdou do důchodu později. Efekt na veřejné finance bude podle Pertolda stále podstatný.

„Pro mě to je stále zásadní reforma pro to, abychom nějakým rozumným způsobem udrželi veřejné finance v budoucnu na uzdě. Je nutné si uvědomit, že zrušení superhrubé mzdy nás stálo přes jedno procento HDP. A žádný politik se nehlásí k tomu, že by ty daně opět zvýšil,“ připomíná Pertold snížení daně z příjmu.

Před kroky této vlády byl odhadovaný schodek důchodového systému kolem roku 2050, kdy mají problémy penzijního systému kulminovat, pět procent HDP. Po snížení tempa valorizace a zpřísnění předčasných důchodů, které už jsou schválené, se odhad schodku v polovině století zlepšil na tři procenta HDP. Po reformě se má deficit zmenšit odhadem na 1,5 % (s pozměňovacími návrhy) nebo dokonce na jedno procento HDP (původní varianta, bez pozměňovacích návrhů).

Přestože se podle ekonoma Pertolda „dostáváme na dostřel toho, abychom byli schopni tu ostrou zatáčku vybrat“, kolem systému penzí bude ještě hodně práce. Vládě by doporučil zaměřit se na vysoké výdajové paušály OSVČ. Díky nim mají živnostníci nízký vyměřovací základ a do systému penzí odvádějí méně než zaměstnanci.

„Kancelářské profese rozhodně nemají šedesátiprocentní výdaje ze svých příjmů. Ty odvody jsou nesystémově nízké. A nejvíce to využívají vysokopříjmoví OSVČ,“ vadí Pertoldovi. Minimální vyměřovací základy OSVČ se poměrně významným způsobem zvyšují a ještě porostou. Osekání paušálů je ale podle Pertolda politicky neprůchodné. „Samo Ministerstvo financí mělo na stole nějaký návrh o změně výdajových paušálů, ale přes to politické vyjednávání to neprošlo,“ říká Pertold.

Reforma rezignuje na úpravu třetího pilíře. V něm si sice na penzi spoří zhruba každý třetí Čech, ovšem neefektivně. „Třetí pilíř parametricky jen tak nezměníme. Je třeba mít politickou odvahu a říci, že ten systém nefunguje jako celek. Mladí si nespoří, začínají si spořit lidé, až když mají na dohled důchod. Transformované fondy mají extrémně nízkou výnosnost. Je tam pravidlo „černé nuly“, to znamená, že fondy musí ze svého dorovnávat ztrátu toho roku, což je samozřejmě z hlediska dlouhodobých investic nesmysl,“ kritizuje Pertold.

Podpora finančních produktů (penzijní spoření, stavební spoření, daňové odpočty hypoték) v Česku ročně stojí ke dvěma desítkám miliard korun. Podpora se ale míjí účinkem, míní ekonom.

„Stát z té daňové a přímé podpory nemá vůbec nic.“ A prý se nepovedl ani dlouhodobý investiční produkt. „Dlouhodobý investiční produkt přišel vlastně s přesným opakem toho, co by měl udělat. Je velmi málo regulovaný, zaměřený na lidi, kteří se zajímají aktivně o investování, mají finanční gramotnost, pravděpodobně už ty peníze někde mají v nějakých finančních produktech a jenom je přesunou do DIP a poplatky tam jsou regulované velmi málo.“