Pozitivní zpráva v éře růstu cen. Zlevňuje stavební materiál

Pokles marží na polovinu, nebo dokonce výstavba pouze v hodnotě fixních nákladů. Některé významné stavby pozastavené, nebo rozdělené na etapy. Přesto, se podle Jana Hasíka, majitele stavební firmy HSF System, situace ve stavebnictví zatím ani zdaleka neblíží krizi v letech 2008–2010.

„Pro nás jako pro firmu bylo složitější období 2009–2010, kdy se stavební trh – nebo alespoň ten segment, ve kterém podnikáme – úplně zastavil. Přestalo se stavět. Úplně a z jiných důvodů, než je to teď. Pro nás to bylo složitější i proto, že jsme v tu dobu nebyli na trhu tak dlouho a neměli jsme takové rezervy, jako máme teď,“ dodává Hasík.

I když je připraven, že se situace může zhoršit, upozorňuje na pozitivní zprávy, které teď ze stavebnictví přicházejí. Stavební materiály začaly zlevňovat. „Zatím jsou to řády procent. Bude se to pomalu snižovat, ale na původní úroveň se to určitě nedostane – výrobci stavebních materiálů jsou hodně závislí na energiích a dokud nepůjdou dolů energie, tak ani cena stavebních materiálů razantně dolů nepůjde. Už se nám ale stává, že dostáváme nižší nabídky než před pár měsíci,“ dodává Hasík s tím, že „levnější“ jsou teď i subdodavatelské firmy, které chce jeho koncern v rámci posílení nezávislosti na subdodavatelském řetězci nakupovat do svého portfolia.

Rozhovor s Janem Hasíkem, jehož firma HSF System patří letos mezi partnery Karlovarského mezinárodního filmového festivalu, vám přinášíme v rámci seriálu byznysových rozhovorů z Varů.

Na trhu působíte 20 let – zažil jste složitější dobu, než je ta současná?

Myslím, že zažil. Pro nás jako pro firmu bylo složitější období 2009–2010, kdy se stavební trh – nebo alespoň ten segment, ve kterém podnikáme – zastavil úplně. Přestalo se stavět a úplně z jiných důvodů než teď. Pro nás to bylo složitější i proto, že jsme v tu dobu nebyli na trhu tak dlouho a neměli jsme takové rezervy, jako máme teď.

Zatím se to tedy situaci při finanční krizi neblíží?

Vůbec ne. Spíš naopak. Všichni mají co dělat. Ano, je to složité, ale podnikání na stavebním trhu bylo vždy složité. Teď je to nějakým způsobem specifické, ale neřekl bych, že je to nějak hrůzostrašné.

Čím je to specifické? Tím, že materiály nejsou a jsou drahé?

Přesně v tom. Myslím si, že spousta dodavatelů materiálu využila efektu situace a zdražili, i když nemuseli. Teď už někteří zlevňují.

O kolik materiály celkově zdražily a kam teď cena padá?

Některé materiály zdražily stejně jako energie – až čtyřnásobně, některé třeba „jen“ dvojnásobně, některé o desítky procent. Bude se to pomalu snižovat, ale na původní úroveň se to určitě nedostane. Výrobci stavebních materiálů jsou hodně závislí na energiích a dokud nepůjdou dolů energie, nepůjde razantně dolů ani cena stavebních materiálů. Už se nám ale stává, že dostáváme nižší nabídky než před pár měsíci.

O kolik jsou už ty nabídky nižší?

Zatím jsou to řády procent. Výrobci se snaží udržet tu cenovou hladinu, nedivím se, postupovali bychom asi stejně. Podle výročních zpráv a výsledků výrobců nebo železáren ale vidíte, že za loňský rok mají rekordní výsledky.

A půjdou tedy stavební materiály ještě níž?

Myslím si to. Velké a dlouhodobé projekty investoři pozastavili, nebo „rozetapizovali“. Udělá se jen část a čeká se, až bude normální situace, kdy bude generální dodavatel schopen říct, kolik to stojí a kdy bude hotovo.

Vy jste také tak postupovali?

Ano, máme dvě velké stavby, které jsme po dohodě s klientem rozdělili na etapy. Budeme na tom dál pracovat, ale stavba se v tuto chvíli zastavila. Pozastavení staveb je vždy z důvodu enormních cen materiálu a jeho nedostatku jako takového.

Jak teď vychází při tom zdražení kalkulace staveb?

Nedá se to úplně zobecnit. Když vezmu průmyslové a logistické stavby, jsme skoro na dvojnásobku.

Jaký očekáváte další vývoj? Zmínil jste krizi v roce 2008–2010, připravujte se na to, že bude hůř, a třeba stejně jako tehdy?

Samozřejmě se na to připravujeme. Když se podíváme na naše výsledky za posledních osm let, je to přímka, která roste nahoru pod úhlem 45 stupňů. Z ekonomie ale víme, že ekonomika jede v sinusoidě. Je tedy jasné, že po konjunktuře musí přijít recese. Máme připravené rezervy a počítáme s tím.

Počítáte s tím?

Ano, máme plán, co budeme dělat, když bude méně práce na samotných zakázkách.

Co tedy budete dělat?

Budeme si dělat pořádek ve firmě a budeme si ještě víc věnovat nastavování systémů a vzdělávání lidí.

V roce 2021 jste překročili dvoumiliardovou hranici tržeb. S čím počítáte pro letošní rok?

Pokud se nestane nic mimořádného, tak vidíme to číslo kolem 1,5 miliardy. Je tam pokles, ale to není nic mimořádného. My tyto výkyvy máme. Plus minus třicet procent – jsme v objemu a jsme schopni udržet kladný hospodářský výsledek.

Museli jste si sáhnout do marží? Jak se vlastně postupuje, když jsou smlouvy uzavřené za úplně jiných podmínek, než jaké teď na trhu jsou?

Museli. Kalkulace jsme museli nastavit jinak. Marže jsme si v některých případech snížili na polovinu. Případně jsme museli jít ještě do většího rizika, což znamená, že si pokryjeme jenom fixní náklady a na správní režie a zisk necháme nulu. A počítáme s tím, že využijeme zisk z těch dobrých let předtím.

Takhle se ale nedá fungovat dlouho…

Nedá. Ale ta ekonomika tak funguje. Předpokládáme, že ten pokles bude trvat jako vždy – dva nebo tři roky. A na to jsme připraveni.

Nebude trvat déle?

Myslím si, že ne.

Začínali jste jako dodavatel střech a fasád, dnes realizujete i developerské aktivity – na co dalšího se bude vaše firma zaměřovat?

Chceme rozšiřovat developerské aktivity pod značkou Antracit v Česku a na Slovensku. Už loni jsme udělali akvizici jedné subdodavatelské firmy a máme ještě „v merku“ několik komodit, kde bychom chtěli také získat vlastní kapacity pro výrobu nebo montáž některých částí staveb. Tak jako máme střechy a fasády, tak bychom chtěli mít vlastní i další věci. Chceme být méně závislí na subdodavatelském portfoliu.

Je teď dobrá doba nakupovat?

Máme na to vytvořené rezervy a kapitál. A navíc se teď dostáváme do období, kdy jsou ty firmy levnější.

Dražší jsou ale peníze…

To ano, ale my hodláme použít vlastní kapitál, a ne ten bankovní.