Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Dodavatelé elektřiny i plynu letos snižují ceny pro zákazníky. V příštích měsících a letech se ale další výrazný pokles cen čekat nedá, míní Jan Zápotočný, místopředseda E.ON Energie – jednoho z největších dodavatelů energií českým koncovým zákazníkům.
„Vývoj se teď predikuje velmi těžko. Nemyslím, že by cena elektřiny či plynu šla ještě nějak významně nahoru, ale ani bych nepředpokládal rapidní snižování cen. U energií je stále vysoká volatilita,“ říká Zápotočný v první části rozhovoru pro SZ Byznys (pokračování, v němž je řeč hlavně o novém fenoménu sdílení elektřiny, uveřejníme v příštích dnech).
Pro ceny elektřiny je důležitý trh s plynem. Panika kvůli hrozícímu nedostatku plynu zvedla předloni prudce ceny energií a vyvolala krizi. Jak se podle vás bude vyvíjet plynový trh v příštích měsících?
U plynu byl dosavadní vývoj trochu lepší než u elektřiny. Trh se uklidnil, povedlo se zajistit za ruský plyn dodávky z jiných zdrojů, závislost na Rusku se snížila, zásobníky byly naplněné, trh se stabilizoval. Ale je třeba počítat s tím, že rychle může nastat stejný vývoj, jaký jsme zažili dřív. Podívejme se jenom, jak dokážou ceny ovlivňovat například problémy některých průplavů. Nebo války v místech, u kterých jsme si dřív ani neuměli představit, že to může mít dopad na ceny v Evropě.
Z plynu i z elektřiny se stává globální komodita a globální vývoj trhu může mít dopad na naše ceny. Takže bych byl opatrný s predikcemi, že ceny půjdou dolů. Často slyším, jak někteří analytici takový vývoj předpovídají, ale ono se to opravdu nedá přesně odhadnout.
Jaké hlavní faktory kromě plynu budou ovlivňovat cenu elektřiny pro příští roky?
Hodně to bude ovlivňovat vývoj státních energetických koncepcí. Cena se bude vyvíjet podle toho, jak budou investoři ochotni investovat do výstavby nových zdrojů, které jsou naprosto nezbytné.
Přestává platit, že je Česká republika vývozní zemí. Zcela jistě budeme muset část elektřiny importovat, hovoří se o asi 15 terrawatthodinách ročně. My sice dokážeme energii nakupovat ze zahraničí, ale možná právě v ten okamžik, kdy jí bude nedostatek, může být cena velmi vysoká. Nebo ta energie nemusí být vůbec k dispozici. A na nedostatek trh reaguje vždycky zvýšením ceny.
Kde bude možné elektřinu pro Česko nakupovat? Německo na tom bude zřejmě podobně jako my. Zdroje pro import by mohly pro nás být ve Francii nebo ve Skandinávii, ale dokážeme odtud elektřinu přivést?
Tady často probíhají kalkulace postavené na průměru, to je ale nepřesné. Ano, výrobní kapacita zdrojů v Evropě pravděpodobně bude schopná pokrýt spotřebu. Problém je v tom, že ne vždycky jsou všechny zdroje k dispozici. Viz předloňské problémy s nedostatkem vody pro vodní i atomové elektrárny. Nebo může v některých chvílích způsobit nedostatečnou kapacitu výroby nedostatek plynu. Proto potřebujeme investice do dalších zdrojů. Potřebujeme například, aby se plynové elektrárny stavěly i v České republice.
Samozřejmě bude ceny velmi ovlivňovat i odstavování uhelných elektráren, jejichž provoz se stává neekonomický. Opět to může vést k růstu cen. Ono je normálně dobře, že trh se samovolně reguluje růstem cen, a vytváří tak pobídku investorům do nových zdrojů. Ale u energetiky je problém, že výstavba zdrojů trvá dlouho, reakční doba tudíž může být dlouhá, což může vést k nestabilitě cen, k prudkému nárůstu v nějakém období a podobně.
Jádro to nezachrání
Dnes se v Evropě staví nejvíc zdrojů z kategorie obnovitelných, což je bohatě dotováno. Elektřina třeba ze solárů ve střední Evropě je po stále vyšší počet hodin v roce velmi levná, nebo se dokonce prodává za cenu zápornou. Bude nám rostoucí podíl obnovitelných zdrojů celkovou cenu elektřiny snižovat?
Já bych strašně rád řekl, že ano, nicméně odpověď je složitější. Obnovitelné zdroje vyrábějí bez dopadu na životní prostředí, z tohoto pohledu jsou výborné. Problém je, že elektřinu nelze významně ukládat, baterie k tomu nestačí. Musíme hledat řešení pro tzv. flexibilitu. Případně pro to, jak řídit síť tak, abychom elektřinu využívali nejvíc ve chvíli, kdy vyrábějí obnovitelné zdroje.
Co to konkrétně znamená?
My samozřejmě můžeme soláry a větrníky odstavit, když je jejich výroba nadlimitní. Ale zároveň potřebujeme mít zdroje, které dodávku nahradí v době, kdy obnovitelné zdroje nevyrábějí a kdy je nedostatek elektrické energie. K tomu ještě potřebujeme pracovat s tzv. flexibilitou. Na to nepotřebujete nějaké obrovské nové zařízení.
Flexibilitu lze využívat i v domácnosti, poslouží k tomu pouhý bojler, elektromobily nebo domácí baterky dodávané k fotovoltaickým elektrárnám. Nebo celá otopná soustava domácností i firem. Jde o to, aby se spotřebovávala elektřina v době, kdy obnovitelné zdroje vyrábějí, a abychom si co nejvíc naakumulovali elektřinu pro využití v době, kdy je jí rapidní nedostatek.
Proto potřebujeme nejenom stavět obnovitelné zdroje, ale i jiné typy elektráren, třeba plynové, potřebujeme bateriová úložiště pro rychlou flexibilitu a potřebujeme jiné typy flexibility, které nám umožní tu síť správně řídit. To jsou ty potřebné investice.
Zlevní nám elektřinu do budoucna co největší rozvoj jaderné energetiky?
Jádro elektřinu zlevní, ale jen za předpokladu, že ho budeme využívat správně. Když poběží v nějakém výkonu, pro který je jaderná energetika určená, bude fungovat velmi dobře. Ale jako jediný zdroj by rozhodně dobrá nebyla a byla by extrémně drahá. Investice do jaderných elektráren je správná. Na druhou stranu tvrdit, že jaderné elektrárny vyřeší problém s energetikou, to rozhodně pravda není.
Co ty paroplynové a plynové elektrárny, které mají tvořit hlavní zálohu na vyrovnávání výkyvů obnovitelných zdrojů? V plánech na stavbu paroplynových elektráren zaostává Německo, čeští investoři se do nich nehrnou. Jak to vidíte s jejich výstavbou?
Tyto zdroje jsou nezbytné, protože zatím nemáme jiný, tak rychle flexibilní zdroj za rozumné peníze. Jejich obrovská výhoda je v tom, že můžou velmi rychle začít dodávat a velmi rychle zase přestat dodávat podle potřeby.
Není na druhou stranu jejich hlavní nevýhodou, že investoři nevědí, jak a zda je emisní regulace nezačne brzy vytlačovat z trhu podobně, jako dnes vytlačuje uhlí?
Přesně tak, máte pravdu. Jediný důvod, proč do nich nechtějí investoři dávat peníze, je nestabilní regulace, která se neustále mění. A zároveň nedostatečně propracovaná a zatím neexistující česká státní energetická koncepce, ale i energetické koncepce celé Evropy. To vytváří vysokou nejistotu při investicích.
Investice do elektrárny je velmi dlouhodobá a investoři se logicky obávají, že by elektrárny nemusely být profitabilní a jejich investice návratné. Pokud se ptáte, co může ovlivnit cenu elektřiny pozitivně, tak to nebudou ani samotné, plynové či jiné elektrárny, ale hlavně stabilní legislativní prostředí. Stabilní prostředí v energetických koncepcích států, případně celé Evropské unie.
Poplatky porostou
Zatím jsme mluvili o vývoji cen elektřiny jako komodity, to je ale jen zhruba polovina částky, kterou vidíme na zákaznické faktuře. Pojďme teď na tu část ceny, kterou platíme za služby spojené s dodávkou. Jak se podle vás budou vyvíjet regulované poplatky?
Musíme se připravit, že pravděpodobně vysoko porostou. Hlavní otázka teď je, jak spravedlivě bude tato částka rozdělená mezi odběratele. Rozvoj zelené energie a růst obnovitelných zdrojů má vliv na distribuční sítě. Investice do nich musí významně růst a to někdo musí zaplatit. Což se samozřejmě bude projevovat v těch poplatcích.
Proto myslím, že podíl regulovaných poplatků na celkové zákaznické ceně elektřiny mírně poroste, ale nebude to nic významného. Náklady se dělí mezi velké množství odběratelů a věřím, že se distributoři snaží najít cestu, jak investice dělat rozumně, jak je digitalizovat, optimalizovat, snižovat svoje náklady. Ostatně regulátor na ně samozřejmě velmi tlačí.
Druhou část rozhovoru, v níž manažer E.ON vysvětluje dopady nového fenoménu sdílení elektřiny, zveřejníme v příštích dnech.
