Přes 12 miliard za psí a kočičí žrádlo. České Vafo hlásí rekord

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Český výrobce krmiv Vafo hlásí rekordní rok, co se obratu týče. Ten dosáhl půl miliardy eur (přes 12 miliard korun), zisk však zůstal na stejné úrovni jako loni, zhruba 490 milionů korun.

„Loňský rok u nás byl velmi úspěšný z hlediska obratu, nicméně hospodářský výsledek už zas tak úspěšný nebyl. Nestabilita na straně nákladů se projevila i na finálním hospodářském výsledku,“ říká v pořadu Agenda SZ Byznys majitel firmy Vafo Pavel Bouška. Upozorňuje, že zatímco na krmivu jako takovém lidé nešetří, u pamlsků, které tvoří podstatnou část prodejů, případně u vodítek už se snaha Čechů ušetřit projevila.

Celkově podle Boušky nejvíc utrácejí majitelé psů. „Je to jednoduchá logika. Pes je větší a stravy potřebuje daleko víc,“ vysvětluje. I Vafo jako firma je dnes výrazně úspěšnější v kategorii psů. „V psech patříme k neúspěšnějším firmám v Evropě. V kočkách máme ještě rezervy, máme se kde zlepšovat,“ dodává Bouška. Firma tak plánuje rozšířit nabídku krmiv, obměnit tým a přinést do něj nové myšlenky, případně koupit firmu, která se kočičími krmivy zabývá.

Na poli akvizic je Vafo stále aktivní. „Koukáme na cokoliv v tom našem pet byznysu, říká Bouška a dodává, že zadlužení firmy u bank není vysoké, odpovídá podle šéfa společnosti jedné EBITDA. „Máme hlad po akvizicích, na druhou stranu, když v dané soutěži budou jediným kritériem peníze a nebude tam dost strategické synergie, pak ten investiční fond přeplatit nedokážeme,“ dodává a upozorňuje na to, že cena u řady firem, které byly v poslední době na prodej, často nedávala ekonomický smysl.

„V našem oboru proběhlo poslední dobou několik akvizic, kde jsem měl tu možnost vidět parametry. Pro mě to prostě nedávalo žádný ekonomický smysl,“ říká Bouška.

I tak ale Vafo v poslední době výrazně posílilo. Dnes má firma devět výrobních závodů v Evropě, celkově pak vyváží do 85 zemí světa. Jednou z posledních investic bylo získání 100 procent v německém Allcu nebo akvizice finské společnosti Dagsmark.

„Dagsmark byla naše druhá významná akvizice ve Finsku, integraci mají na starosti naši finští kolegové. Ve Finsku dnes zaměstnáváme už 80 lidí. U Dagsmarku to ale bylo pikantní v tom, že to byl náš největší konkurent. Neustále se do nás opírali a spíš bylo někdy potřeba ukrotit ty místní vášně. Stát se teď jednou firmou je trošku výzva, ale věřím, že to překonáme,“ dodává Bouška.

Teď chce Pavel Bouška zamířit i za hranice Evropy. „Píšeme teď strategii Vafo 2030 a bezpochyby je v této strategii Severní Amerika a snad i nějaká Asie. Pracujeme na tom, ale pořád cítím, že musíme být především úspěšní doma – v Evropě.“

Do dvou až tří let Vafo rozhodne, zda do USA půjde formou akvizice, nebo výstavbou vlastního závodu. „Jednodušší by bylo nějakou značku převzít do našeho portfolia, dát ji jasnější směřování. Umím si ale představit, že se můžeme posunout i bez akvizice a jít tam s investicí z nuly. I to je jeden ze scénářů,“ dodává Bouška.

Za 30 let, co Vafo funguje, se podle Boušky produkce výrazně posunula. „Dnes je trend, který se na Západě nazývá humanizací. Pes, kočka nebo malý savec jsou plnohodnotnou součástí rodiny a v mnoha případech tu rodinu nějakým způsobem nahrazují. Majitel je tak připravený platit třeba výrazně dražší dovolenou, aby ji mohli trávit spolu. Je obrovský nástup prémiovosti krmiva, obrovský důraz na surovinu,“ dodává.

Dnešním trendem jsou například polévky pro kočky. „Daleko větší roli hraje chuť, vidíme velký posun v technologiích,“ dodává Bouška s tím, že i firmu teď čeká investice do nové výrobní linky ve výši půl miliardy korun.

Pavel Bouška je také jedním z lídrů druhé ekonomické transformace. Jaká je tedy jeho rada pro českou ekonomiku?

„V některých parametrech skutečně zaostáváme. Především je to délka různých schvalovacích a povolovacích procesů. Už jsem to uváděl, ale ve Finsku jsme schválili a postavili továrnu v řádech týdnů. Tedy v čase, který je ne poloviční nebo třetinový, ale spíš desetinový oproti Česku,“ popisuje zahraniční zkušenost. Ve Skandinávii podle něj stát neblokuje rychlý začátek podnikání. „To je jedna oblast, kde bychom měli zabrat.“

„Další příklad – teď stavíme novou manažerskou strukturu na příští roky. Stále jsme se tu nepohnuli se zaměstnaneckými akciemi. Pokud chceme přilákat světové špičky, narazíte na takovouto docela zbytečnou věc. Je pár věcí, které bychom rádi vylepšili,“ dodává.