Článek
Burzovní premiéra (IPO) zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG) znovu rozproudila debatu o českém kapitálovém trhu. Podle Jana Sýkory a Vladimíra Jaroše z investiční skupiny Wood & Company může jít o začátek nové vlny firem, které se rozhodnou získat kapitál na burze.
„Čeští podnikatelé viděli, že ta cesta funguje. Určitě to zvýšilo zájem o kapitálový trh,“ říká Vladimír Jaroš, partner a výkonný ředitel společnosti, která firmám se vstupem na burzu pomáhá.
Wood & Company aktuálně jedná s několika společnostmi, které by mohly v budoucnu vstoupit na burzu. „Je jich víc než pět. Uvidíme, kolik z nich nakonec skutečně půjde pro kapitál a jestli to bude v Praze, nebo na jiné burze,“ dodává Sýkora.
Už v úterý oznámil další významný tuzemský zbrojař, Colt CZ Group, že se chystá pro peníze - stejně jako CSG - na amsterdamskou burzu. Tam nebo do New Yorku míří obvykle globální společnosti. To by mohl být také příklad sázkového kolosu Allwyn, který rovněž o IPO uvažuje, míní Jaroš.
Regionálně zaměřené firmy zase mohou dávat přednost Praze. „Na kapitálovém trhu někdy dává smysl být větší ryba na menším rybníku,“ říká Sýkora.
Pražská burza bývala často kritizována za malý počet firem a nízkou kapitalizaci. Sýkora ale tvrdí, že situace se postupně mění. „Už od devadesátých let jsme slýchali, že burza tady vydrží dva roky a skončí. Ale nejenže přežila, loni patřila mezi nejlépe performující burzy na světě,“ říká.
Peněz tu je dost
Wood & Company patří mezi veterány českého kapitálového trhu. Jaroš tehdy jako analytik a Sýkora - ještě jako obchodník - byli u úplných začátků moderního obchodování na Burze cenných papírů Praha. První obchod uskutečnili už v září roku 1993 - s akciemi ČEZ. Na jedné straně tehdy stál fond spojený s investorem Georgem Sorosem, na druhé fond České spořitelny.
„Tenkrát se na burzu chodilo s disketami a obchodovalo se jen dvakrát týdně,“ vzpomíná Vladimír Jaroš. Od té doby firma pomohla s řadou velkých transakcí – například s uvedením banky Moneta Money Bank na burzu nebo s miliardovým vstupem investičního fondu australské banky Macquarie do energetické skupiny EP Infrastructure, za níž stojí podnikatel Daniel Křetínský.
Jak Jaroš, tak Sýkora cítí po třiceti letech silnou poptávku po investicích jak ze strany domácích drobných investorů, tak fondů a stále více i family officů, které spravují rodinné majetky.
Peníze investorů v regionu nechybějí, jen je zatím velká část z nich uložená v bankách s minimálním výnosem. „Je tady spousta peněz, které leží v bankách ladem a nejsou v ekonomice využité efektivně,“ říká Vladimír Jaroš. „Češi jsou extrémně konzervativní. Asi 85 procent domácího kapitálu leží v bankách téměř za nula. Pro srovnání, v Německu je to zhruba 60 procent,“ dodává Jan Sýkora.
Portu už má 300 tisíc lidí
Mimo kapitálové trhy leží zhruba čtyři biliony korun. „Kdyby se jen jeden bilion z těchto peněz investoval do akcií s průměrným výnosem kolem sedmi procent ročně, znamenalo by to pro českou ekonomiku 70 až 100 miliard korun nového bohatství ročně,“ říká Sýkora.
Postupná změna podle něj přichází hlavně s mladší generací investorů. Velkou roli v tom hrají i nové investiční platformy. V Česku jsou populární XTB, Patria, Fondee a Wood & Company provozuje službu Portu, která umožňuje investovat online.
Za osm let existence získala asi 300 tisíc klientů, spravuje přes 60 miliard korun. „Klientům jsme za tu dobu vydělali dohromady 12 miliard korun,“ dodává Sýkora.
Kromě automatizovaných portfolií, která skládá přímo platforma, lze v aplikaci investovat i do konkrétních akcií, sektorových ETF, kryptoměn, ale třeba i do nemovitostí nebo alternativních investic v rámci Portu Gallery s uměleckými díly či sběratelskými předměty.
