Hlavní obsah

Po odchodu z Ruska posiluje J&T v západní Evropě, říká akcionář skupiny

Foto: Renata Matějková, Seznam Zprávy

Akcionář J&T Finance Group Igor Kováč.

Prioritou skupiny J&T Finance Group je posilovat příjmy ze správy aktiv, rozšiřovat úvěrové portfolio a posilovat na západoevropských trzích, v první řadě v Německu. V rozhovoru pro SZ Byznys to řekl akcionář skupiny Igor Kováč.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Finanční skupina J&T Finance Group má dvě pulsující centra. Kromě sídla v Bratislavě na Dvořákově nábřeží u Dunaje je tím druhým nová centrála postavená v pražském Karlíně přímo naproti stanici metra Invalidovna.

Právě tam se uskutečnil rozhovor s vrcholovým představitelem J&T Igorem Kováčem, který je od loňska se šéfem J&T Banky Štěpánem Ašerem menšinovým akcionářem holdingu ovládaného rodinami Jakabovičů a Tkáčů.

Mezi tématy byly loňské rekordní výsledky skupiny, zdroje zisku v době poklesu úrokových sazeb, další expanze stejně jako dokončený odchod z Ruska. V rozhovoru padla rovněž otázka na dopady případu e-shopu Mamut.cz, přes který zmizelo obrovské množství iPhonů a J&T tam jako financující instituce utrpěla škodu v miliardovém řádu.

Loni jste se stali se Štěpánem Ašerem menšinovými akcionáři J&T Finance Group. Změnilo to něco na vašem osobním angažmá ve skupině?

Pracuji ještě víc. Záleží mi na tom, aby společnost fungovala. Rád bych se více dostal do strategického řízení skupiny.

Máte na posunu ke strategickému řízení skupiny dohodu s ostatními akcionáři?

Oni by byli nejraději, kdyby tato situace nastala už před pěti lety. Ale jde to pomaleji, než jsme plánovali. Měl bych se již plně věnovat práci na J&T Finance Group, ale stále ještě jsem v představenstvu J&T Banky, to samé Štěpán Ašer. V krátkodobém horizontu bychom ale měli být už jen v představenstvu J&T Finance Group, tedy na holdingové úrovni.

V poslední době přichází z J&T řada významných zpráv. Vykázali jste rekordní zisk, fond J&T Arch se z hlediska hodnoty svého majetku stal největším fondem v Česku, vstoupili jste do skupiny Emma Capital Jiřího Šmejce. Jak byste popsal období, jakým skupina prochází?

Napadají mě k tomu dvě přídavná jména: je to pro skupinu období úspěšné a přelomové. Definitivně jsme uzavřeli naše podnikání v Rusku, vstoupili jsme do Německa coby náš první západoevropský trh, získali jsme důležitý investiční rating. Byl to tedy skutečně přelomový rok plný důležitých milníků.

Možná ale ještě důležitější než absolutní ukazatele typu hospodářského výsledku je pro mě fakt, jak roste trvale udržitelný byznys. A tím jsou pro nás hlavně aktiva pod správou, která prostřednictvím našich fondů vzrostla na sedm miliard eur.

Důvěra klientů je naše největší deviza. To se samozřejmě odráží v poplatcích, které jsou stabilnější než úrokový výnos. Za minulý rok jsme měli výnosy ze správy aktiv okolo 90 milionů eur. Věřím, že v nejbližších letech tato suma převýší 100 milionů eur. To je stabilní základna pro celou skupinu, která každý rok přichází do výsledků, bez ohledu na výši úrokových sazeb. To je priorita, do které chceme v budoucnu investovat. Zároveň ale investujeme i do budování stabilního úvěrového portfolia.

Asi jste byli také rádi, že se na J&T Banku spadající do kategorie menších a středních peněžních ústavů nevztahuje windfall tax? Jak v této souvislosti vnímáte, že se ve vládní koalici znovu rozbíhá debata o sektorové dani zaměřené na banky?

Nejsem velkým zastáncem sektorových daní. Je v zájmu státu, aby banky podporovaly ekonomiku a byly celkově na trhu aktivní. Za mě by proto bylo rozumnější případně zvýšit celkovou sazbu korporátní daně pro všechna odvětví.

Jinak windfall tax jsme řešili hlavně na Slovensku, kde je toto zdanění dost agresivní. Banky budou muset tuto daň zohlednit v ceně nabízených produktů nebo přehodnotit celkovou strategii přítomnosti na tamním trhu. Celkově to tak může ovlivnit aktivitu na slovenském bankovním trhu.

Vašim rekordním výsledkům pomohly vysoké úrokové sazby, které však již začaly klesat. Počítáte s tím ve svých finančních plánech? Zopakujete rekordní výsledek?

Většina bank včetně J&T Banky už vidí, kam se asi budou ubírat úrokové sazby do budoucna a tomu přizpůsobuje cenovou politiku vkladů, aby byl čistý úrokový výnos udržitelný. Zároveň ale platí, že si nemyslím, že sazby budou klesat tak rychle. Očekáváme také rychlejší růst úvěrového portfolia. To bude kompenzovat lehce vydělané peníze z úložek u České národní banky nebo u Evropské centrální banky. Samozřejmě ale pracujeme i na snižování nákladů. Hodně investujeme do digitalizace. S tím vším bychom měli mít i letos zisk přes 200 milionů eur.

Jak loňský vysoký zisk využijete?

Využijeme ho zejména na podporu dalšího růstu skupiny. Například tím podpoříme růst úvěrového portfolia, díváme se na možnosti dalších akvizic ve střední Evropě. Počítáme však i s výplatou dividendy okolo 100 milionů eur.

Loňským dobrým výsledkům J&T pomohl i růst klientských vkladů. Nebude se jejich objem nyní snižovat?

Vlastně bychom to i chtěli. Bilance vkladů vyletěla silně nahoru, přebytky likvidity jsou ohromné. Když lidé viděli atraktivní úrokové sazby, tak investovali. Část z nich jsou úrokoví turisté. Ti se možná přesunou k jiným bankám s vyššími úroky. Pro nás je v této situaci prioritou ukázat klientům i jiné možnosti investic. Například do investičních fondů nebo do dluhopisů.

Návrat odvahy

Projevuje se již pokles sazeb na zájmu klientů o jiné investiční produkty?

Když sazby rostly a nikdo nevěděl, kde se to zastaví, tak lidé ukládali peníze jen na termínované vklady. Nyní se investorům opět vrací odvaha. Už vidíme, že pokles sazeb vede k většímu zájmu investorů o jiné produkty, než jsou jen termínované vklady. Nám se ale právě v minulých letech podařilo úspěšně rozběhnout fond J&T Arch. Cílem bylo lidem ukázat, že nad inflací mohou zvítězit. Zájem tam byl velký i před dvěma roky, když ještě byly sazby vysoké.

Ve výroční zprávě jste uvedli, že nejrychleji rostoucí kategorií majetku byly fondy tažené fondem J&T Arch. Co je motorem růstu letos?

J&T Arch bude stále růst. Chtěli bychom také více komplexně pokrývat požadavky klientů, nenabízet jim jen naše produkty, ale nabídnout jim celou naši infrastrukturu zahrnující mimo jiné investiční společnost Amista.

J&T dokončila odchod z Ruska. Nakolik to byl náročný proces?

Byl jsem v ruské části banky předsedou dozorčí rady. Odchodem z Ruska jsem tak strávil celý rok. K transakci jsme potřebovali souhlas ruského prezidenta, souhlas ruské centrální banky, potřebovali jsme vyřešit okamžitý převod peněz z Ruska do České republiky. Byla to velmi komplexní transakce. Z hlediska celé historie našich operací v Rusku jsme nakonec skončili v mírném přebytku. Rusko už bereme jenom jako jednu část historie J&T Banky. Zaměření banky do budoucna ukazují naše aktivity v Německu.

Jaké tam máte plány?

Loni se nám v Německu podařilo otevřít banku J&T Direktbank. Tam se nám za rok podařilo na vkladech vybrat 1,25 miliardy eur a získat 30 tisíc klientů. To je slušná klientská základna, s níž je možné dále pracovat. Zatím tam máme licenci jen na sběr vkladů, ale výhledově očekávám, že s klienty začneme pracovat také v nabídce dalších produktů. K tomu ale budeme potřebovat příslušné licence. To vidím až v horizontu tří–pěti let. Budeme se tam také dívat po akvizičních příležitostech. Úkolem pro nás je také snížit cenu tamních zdrojů.

Jak moc vás ve výsledcích zabolela kauza e-shopu Mamut.cz?

Je to hlavně dobré ponaučení do budoucna. Není to ale příjemné z reputačního hlediska. Finanční stránka mě tam sice jako akcionáře samozřejmě také bolí, ale nemůžete vždycky jen stoupat. Někdy zkrátka musíte padnout dolů. Díky tomuto případu jsme nyní v řadě věcí důslednější. Více si například prověřujeme obchodní partnery a jejich management. Zároveň věříme, že se nám velká část peněz z Mamutu nakonec vrátí. Mnohem důležitější pro mě ale je, aby ti, kteří za tuto kauzu mohou, byli potrestáni.

Menšinovým akcionářem J&T Finance Group je také čínská společnost Citic. Bude se na tom něco měnit?

Je to pasivní partner, vidíme se jednou za rok na valné hromadě. Myslím, že máme korektní vztahy. Zatím nemáme indicie, že by se tam mělo něco měnit. Ale samozřejmě pokud by přišli s tím, jestli nechceme podíl odkoupit, tak to zvážíme. Jejich zdroje ve výši 350 milionů eur nám výrazně pomohly v růstu, banku to posunulo o několik kroků dopředu.

Související témata:
Igor Kováč (akcionář)

Doporučované