Ode mě má vláda jedničku s hvězdičkou, říká expert na plyn

Pokud Německo postaví do roka šest terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG), jak plánuje, bude energetická krize ve střední Evropě zažehnána. Dovážený plyn bude sice dražší než plyn ruský, protože ten byl historicky podhodnocen a jeho cena neměla fundamentální základ, náklady na náhradu ruského plynu dovozem z jiných lokalit by však měly být pro Evropu únosné. Navíc by je mohl dál srazit společný evropský nákup plynu, o němž Unie jedná.

„Když nakupujete pro Česko osm miliard kubíků, je cena samozřejmě úplně jiná, než když nakupujete čtyři sta miliard kubíků pro Evropu. Samozřejmě by tam byla obrovská množstevní sleva,“ vysvětluje Vratislav Ludvík, nestor českého plynárenství a jeden z jeho nejrespektovanějších znalců, bývalý náměstek ministra, manažer i poradce.

Jak podle vás vláda Petra Fialy řeší energetickou krizi? Bývá spíš kritizována, než chválena, ale pokud ji už někdo za něco chválí, tak za to, jak zajistila Česku plyn.

Za to, co vláda dělá, má ode mne jedničku s hvězdičkou. Opravdu.

Takže plynu na tuto zimu máme skutečně dost a za nejnižší možné ceny, na jaké jsme za energetické krize schopni dosáhnout?

To jsou dvě otázky. Ta první je samozřejmě objemová. Naplnit zásobníky není největší potíž. Největší potíž je dostat do potrubí pravidelnou dodávku plynu, která v podstatě odpovídá asi sedmi tankerům na LNG, které přijíždějí do odpařovací stanice v Holandsku a které mají kapacitu nějakých sto milionů metrů krychlových.

Čili my potřebujeme každý měsíc dodávku 700 až 800 milionů kubíků, a je-li toho dosaženo, plynárenství funguje. Zásobníky se pak plní i čerpají automaticky, nikde není problém. A pokud já vím, vláda dělá všechno pro to, aby se tak stalo.

Jestli bude ve střední Evropě dost plynu, nezáleží jen na české vládě, ale i na tom, jak okolní státy dokážou dodávky plynu přijímat. Jak budou dostavovat přepravní kapacity. Německo nedávno zprovoznilo svůj první LNG terminál ve Wilhelmshavenu, další by mělo dokončit ještě letos, celkem jich do roka plánuje zprovoznit šest. Může LNG přes nové terminály nahradit dodávku ruského plynu pro Německo a střední Evropu?

Velmi silně. Němci nejsou ve stejné situaci jako my. Oni odebírali z Ruska jen 40 procent své spotřeby, zatímco my sto procent.

Zase jsou na něm v energetice více závislí. Potřebují ho daleko víc k výrobě elektřiny.

To je další otázka. Ale potíž pro nás je samozřejmě v přepravních kapacitách. A to nikoliv v potrubí. Protože tím, že ruský plyn téměř z Evropy odešel, tak se uvolnilo 250 miliard přepravní kapacity ročně, polovina celoevropské spotřeby plynu. Není potřeba v zásadě stavět žádné důležité plynovody, snad až na tři.

Které?

Propojení mezi Francií a Španělskem, na čemž se pracuje. Druhý je náš slavný Stork II, tedy napojení na Polsko. A třetí, který bych velice doporučoval, je krátký plynovod mezi polským Svinoústím a Greifswaldem v Německu. V Greifswaldu končí podmořské plynovody Nord Stream I a II a začínají plynovody směřující na naše území. Pokud vím, Česko má zájem zúčastnit se výstavby jedné z těch plánovaných nových odpařovacích stanic na LNG v Německu, a to právě v Greifswaldu, odkud jde plyn přímo do Česka.

V každém případě víme, že se během příští zimy budeme muset obejít zcela bez ruského plynu. Což může být těžší než letos, protože teď máme zásobníky pořád ještě zčásti naplněné ruským plynem, který sem do podzimu přes Nord Stream proudil…

Není to tak docela. Ano, v zásobnících je teď ještě část ruského plynu, ale na tom nezáleží. Opakuji, že klíč je v oněch osmi miliardách kubíků ročně dodávaných pravidelně do potrubí. Jestli máte toto, nemusíte nic nahrazovat.

Pokud Němci dostaví těch slibovaných šest terminálů, bude kapacita pro zabezpečení nás, střední Evropy, dostatečná?

Určitě.

Proč se tedy na začátku plynové krize z jara mluvilo o tom, že se Evropa bez ruského plynu bez potíží nebo omezování dodávek neobejde několik let? Bylo to zbytečně pesimistické? Dokážeme se nakonec bez ruských dodávek obejít během jediného roku?

Zaprvé, ano. Zadruhé, záleží na tom, kteří experti o plynu hovoří. Jsou tu dvě skupiny. Jednak optimisté, k těm patřím já. A ta druhá skupina, ta je placená rubly. Vyberte si, co chcete slyšet.

Jste optimista i ohledně cen plynu?

Jasně. V cenách jsem až nezřízený optimista. Je to prosím jenom takový můj zběžný pohled, trošku jsem to počítal. Nemusí být pravda, co teď řeknu. Ale myslím, že během deseti měsíců klesne cena plynu v Evropě na úroveň, která zhruba odpovídá původním cenám plynu před krizí plus nějakých pět až 15 procent navíc.

Začátkem roku, před vypuknutím války na Ukrajině, se obchodoval plyn v Evropě za nějakých 35 eur za MWh. K těmto cenám bychom se tedy mohli do roka vrátit?

Myslím, že můžeme mluvit o nějakých 38 až 40 eurech za megawatthodinu. Pokud se někdo snaží tomuto názoru oponovat, pak říká, že plynárenské podniky nakupují vždycky s předstihem (tj. že současné vyšší ceny se v dodavatelských cenách budou odrážet ještě dlouho, pozn. red.). Ale v momentě, kdy plyn bude na trhu třeba za 70 eur a oni ho budou chtít prodávat za 110 eur, tak si to od nich nikdo nekoupí.

Evropská komise jedná o společných nákupech plynu pro Evropu. Pokud je situace na trhu s plynem tak optimistická, jak ji líčíte, mají vůbec takové obtížně dojednávané kroky smysl? Není to vlamování se do otevřených dveří?

Tady žádné dveře nejsou. Myšlenku na společný nákup by od EU člověk nečekal. Je to v podstatě určitým způsobem odstup od liberalizace trhu. Nepochybně by to mělo být zcela dobrovolné, nepočítám, že by třeba iberijské země k tomu byly ochotny. Ale řekl bych, že Francie ochotna bude, Německo určitě, Itálie pravděpodobně a my zcela stoprocentně. Protože když nakupujete pro Česko osm miliard kubíků, tak cena je samozřejmě úplně jiná, než když nakupujete 400 miliard kubíků pro Evropu. Samozřejmě by tam byla obrovská množstevní sleva. Jen tento fakt sníží cenu velmi výrazným způsobem.

Odkud k nám přijde plyn nahrazující ruské dodávky? První tanker, který přivezl plyn pro Česko přes nový holandský terminál na LNG, byl tuším z Ameriky.

Vím, že je v dobrém stavu jednání o kontraktu s Norskem. Mně kdysi dalo hodně práce, abychom plyn z Norska získali (ČR uzavřela dlouhodobý kontrakt na norský plyn v roce 1997, pozn. red.), vývoj byl pak bohužel takový, že se smlouvy neobnovily. Je tu ale další možnost, kterou bychom měli velmi intenzivně zvažovat, a to je jižní koridor.

Počátkem 90. let, když jsem vedl energetickou skupinu takzvané Hexagonály, tu byla snaha Rakouska a Itálie na omezení vlivu Německa na střední Evropu. Tehdy se řešily společné projekty, mezi tím i severo-jižní plynovodní propoj od severu od Baltu, dolů na jih, na Itálii. Neuskutečnil se zřejmě na ruský nátlak, nějak tiše zanikl. Ale dnes ten projekt v podstatě existuje.

V jaké podobě?

Itálie byla dříve zásobována jednak ze severu ruským plynem a jednak z jihu alžírským plynem, uprostřed jsou dvě odpařovací stanice na LNG, další dvě se přistavují. V této chvíli Itálie dostává plyn jenom z jihu, horní část potrubí přes Slovinsko na Rakousko a dále na Slovensko je málo využitá, protože ruský plyn tamtudy už neteče.

Ale italská soustava je reverzibilní, plyn může přepravovat tam i zpět. Tak by se z Itálie mohl dopravovat plyn, třeba LNG nebo alžírský nebo jakýkoliv jiný plyn z oblasti severní Afriky, dále nahoru a přes Slovensko na naše území. Je tady tedy obrovská šance obnovit tranzitní funkci Česka bez ruského plynu.

To je jedna věc. Druhá věc: Válka na Ukrajině nebude trvat věčně. A Ukrajina disponuje poměrně velkými zásobami plynu. Z hlediska plynárenství se jedná o vyspělou zemi s vlastní těžbou, mají tam i jeden z největších zásobníků na světě. Myslím, že v rámci poválečné obnovy Ukrajiny by se mohla zapojit i otázka těžby plynu a jeho prodeje do zahraničí. A k přepravě do Evropy by se mohly využít plynovody, které už existují.

I vy počítáte s tím, že část ruské dodávky plynu v Evropě nahradí LNG. Je pravda, že LNG je zákonitě vždy dražší než potrubní plyn?

Pokusím se vám něco vysvětlit. Kdysi, když se připravovaly smlouvy na export ruského plynu do Evropy, existovala přímá závislost ceny plynu na ceně ropy. To se Rusům nelíbilo, potřebovali plánovat, kolik z exportu budou mít peněz, chtěli oddělit plyn od ropy. To udělali tzv. eskalačním koeficientem, doložkou, která byla tajným dodatkem uzavíraných smluv.

V době růstu cen ropy pak sice obecně rostly i ceny plynu, „eskalátor“ ale způsobil, že dovozci sice na fakturách vykazovali normální cenu plynu odpovídající trhu, od toho odvozovali cenu pro své odběratele, ale Rusům ve skutečnosti platili cenu osekanou podle eskalační doložky a dosahovali tím velkého zisku. Bohatli díky tomu, že Rus udělal špatný kontrakt. My jsme z těchto nadzisků stavěli Temelín a dotovali doly. Tehdy taky vznikaly osobní vztahy lidí z jejich managementů s Rusy a s místními politiky. Včetně přátelství německého kanceláře Schrödera s lidmi z ruského Gazpromu.

Které firmy na tom vydělávaly?

Německý Ruhrgas AG, italská společnost SNAM S.p.A., Gaz de France a rakouská ÖMV. A také náš domácí Transgas, za socialismu státní. Všechny tyto firmy byly – přímo či nepřímo – pod kontrolou vlád.

Chcete říct, že díky tajným doložkám byl ruský plyn pro nás či Němce velmi dlouho nepřirozeně levný z důvodů, které neměly tržní fundament? Prostě proto, že Rusové uzavřeli – podle vás – nevýhodnou smlouvu?

Neměly fundament. A hlavně prodejce plynu prodával za draho, ale přitom nakupoval za lacino. Vznikal mu obrovský nadzisk.

Takže když se vrátíme k mé otázce na srovnání ceny ruského potrubního plynu s běžně dováženým LNG: Pokud by ruský plyn nebyl levný díky specifickým smlouvám s Ruskem, neměla by se cena LNG a potrubního plynu moc lišit?

Představte si tři tisíce kilometrů potrubí, které musíte udržovat, opravovat. Po každých sto kilometrech musíte mít kompresní stanici, která „žere“ plyn. Mimochodem, Rusko vykazovalo 30 procent plynu jako ztráty, ale to nebyly žádné úniky. To byl plyn spotřebovaný při přepravě a dále plyn rozdaný v postsovětských zemích za úplatu tranzitních poplatků a podobně.

Když vezmete normální cenu plynu v místě těžby a přepravíte ho na tři tisíce kilometrů, jakou můžete získat cenu? To se naprosto nedá srovnat s tím, že máte vrt, plyn zkapalníte a převezete ho tankerem.

O LNG jsem také slyšela, že má jiné složení, že je méně kvalitní než ruský plyn. Je rozdíl v užitných vlastnostech plynu z různých zdrojů?

Samozřejmě že se liší. Drobně, ale nepochybně ano, je to obvykle dáno výší zbytků butanu. Plynové auto ujede na norský plyn dál, než když natankujete ruský plyn. Naproti tomu dovážený LNG, když jde o břidlicový plyn, je na tom s výhřevností o něco hůře. Nicméně polovina Francie je dnes zásobována LNG a já jsem neslyšel jedinou námitku, že by tam docházelo k problémům se spalováním. Totéž Itálie. A v Německu chystají šest terminálů na LNG. Diference tam je, ale ne taková, aby významně měnila užitnou hodnotu plynu.

Česká vláda pořád doufá, že se podaří na evropské úrovni domluvit zastropování ceny dováženého zemního plynu, který se užívá pro výrobu elektřiny. Je to podle vás reálné? A má to smysl?

Všimněte si jedné věci. Všechna opatření, která se dnes dějí jak u nás, tak v ostatních zemích Evropy, jsou nesystémová, ale nezbytná. Upřímně řečeno pro nás, kteří máme jednu jedinou plynovou elektrárnu v zemi, je tato debata skoro nezajímavá.

Jenomže cena elektřiny v Česku se odvíjí od cen elektřiny v Německu. A na ně plynová energetika má daleko větší dopad.

Tam je to něco jiného. Vezměte si celý vývoj dejme tomu od roku 2020. Tehdy ruský Gazprom vykoupil kapacitu evropských podzemních plynových zásobníků. Zaplatil za ně, ale nikdo pak nesledoval, že do nich plyn nejde. Byť to bylo zcela patrné z toho, jak klesla celková dodávka plynu do Evropy.

Před rokem, někdy v říjnu, došlo v Německu k vývoji počasí, jaký podle „zelených“ odborníků nemůže v žádném případě nastat: pršelo, v Bavorsku byly ošklivé záplavy, zároveň nefoukalo. Všechny zelené elektrárny vypnuly a Němci zapnuli záložní plynové elektrárny. A najednou zjistili, že nemají plyn. Že ho Rusové neukládali do zásobníků. Najednou přišla nouze o plyn. A Vladimir Vladimirovič řekl větu, kterou jsem čekal: „Plynu dostanete, kolik chcete, ale pusťte Nord Stream II“. A tehdy Německo, místo aby srazilo podpatky, překvapivě ukázalo Rusům prostředníček. Takže se Nord Stream nezprovoznil…

Jak dlouho podle vás bude Evropa vůbec zemní plyn ještě používat? Unie s ním chce skončit už v první půli 30. let, nahradit by ho měly nové technologie.

To kdybych já věděl! Pro mě je to citlivá záležitost, plynařím už padesát let. Všechny tyto trendy sleduji a nelíbí se mi. Ale samozřejmě vím, jak jde život. Hovoří se o tom, že kolem roku 2035 by mělo docházet k odstupu od plynu. Řeknu, co tomu nenahrává.

První důvod je, že pokud chcete mít zelenou energetiku v rozsáhlé podobě, musíte ji mít zajištěnou jinými zdroji. Musí to být pružné zdroje, nemůžete použít jadernou elektrárnu, která buď jede, nebo nejede. Máte možnost zálohovat uhelnými nebo vodními elektrárnami. Uhlí je ale na ústupu, vodní elektrárny mají omezenou kapacitu. Zbývá plyn. Možná že jeho samotná spotřeba bude mírně klesat, to vyloučit nemohu.

Co náhražky přírodního plynu v podobě syntetického plynu a biometanu?

Bioplyn jistě ano, určitě v co největším rozsahu, ovšem za předpokladu, že bude vznikat likvidací odpadů. Protože jestli začnete pěstovat nějakou novou řepku kvůli výrobě bioplynu, jste tam, kde jste byli. Osobně si myslím, že zemní plyn do roku 2050 v Evropě vydrží.