Článek
Válečná daň? Náš odhad je, že v roce 2023 pravděpodobně nebudeme její plátci, říká v rozhovoru pro SZ Byznys předseda představenstva UniCredit Bank Jakub Dusílek. Daň byla podle něj od samého počátku nastavena na příliš optimistických předpokladech. Šéf UniCredit odhaduje, že za celý bankovní sektor letos rozhodně do rozpočtu nepůjdou očekávané desítky miliard, ale maximálně miliardy korun. „V bankovním sektoru se ukazuje, že mimořádná ziskovost pomíjí v momentě, kdy dojde ke stabilizování úrokových sazeb, což se stalo,“ dodává Dusílek.
V rozhovoru pro SZ Byznys zároveň odpovídá na otázky týkající se působení banky na ruském trhu. „Klienti se ptají, jak to vlastně s naší účastí v Rusku je. Daří se nám to vysvětlovat. My nerozvíjíme nový byznys v Rusku, my byznys utlumujeme a snažíme se najít řešení, které bude dobrým, vyváženým kompromisem mezi tlakem na reputační stránku věci a smysluplným prodejem bankovních aktiv,“ vysvětluje Dusílek s tím, že aktuálně probíhají jednání o prodeji, který ale podléhá souhlasu ruského prezidenta.
UniCredit Bank vykázala v prvním čtvrtletí čistý zisk 2,2 miliardy korun. Kolik tedy letos zaplatíte na windfall tax?
Samotný koncept takzvané windfall tax, neboli daně z neočekávaných zisků, trpí od svého zrodu určitými nedostatky. Ty souvisely s příliš optimistickými předpoklady, které k tomu výpočtu vedly.
Myšlenka daně z mimořádných zisků není nová, ve větším rozsahu byla uplatněna třeba v Británii za vlády Margaret Thatcherové. Tehdy ale byla situace taková, že skutečně došlo k nárůstu sazeb a porovnávali jsme období, které předtím nebylo specifické nějakým poklesem ziskovosti. U nás však úvaha o neočekávaných ziscích vychází z porovnání zisků od roku 2022 dál a tyto roky porovnává se základnou čtyř let – od roku 2018 do roku 2021. Z toho byly dva roky covidové, a bankovní sektor tak nebyl na standardní průměrné ziskovosti, naopak došlo k výraznému poklesu. Minimálně v roce 2020 a částečně i v roce 2021. Tím si tu základnu snižujeme. A porovnávat nižší základnu, než je v běžném roce, s nějakým růstem? Pak je samo o sobě pochybné, co je vlastně ten mimořádný zisk.
Jak vypadá česká windfall tax
Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky od roku 2023 dopadne daň z mimořádných zisků, takzvaná windfall tax. Příjmy z daně z mimořádných zisků mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Výnos z daně bude výlučným příjmem státního rozpočtu a stát se o něj nebude dělit s kraji a obcemi. Vláda předpokládá, že do státního rozpočtu vybere na této dani v příštím roce asi 45 miliard korun.
Ministerstvo financí navrhlo daň jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšenému o 20 procent. Firmy, na které v příštím roce daň dopadne, budou z této daně platit zálohy. Tyto zálohy se vypočtou podle daně za rok 2022, kterou ale nebudou platit, bude sloužit jen k výpočtu záloh. Pro nebankovní firmy bude platit práh dvě miliardy korun takzvaných rozhodných příjmů za první ukončené účetní období od 1. ledna 2021. Pro banky má platit práh šest miliard korun čistých úrokových výnosů. Rozhodné příjmy musí pocházet z takzvaných rozhodných činností, kterými budou vedle bankovnictví i energetická odvětví, třeba těžba uhlí, ropy i zemního plynu nebo výroba elektřiny.
Tím argumentují i další společnosti, ale kolik tedy letos na dani zaplatíte? Stále je to ale o tom, že podle názoru banky nedochází k mimořádnému zisku oproti jiným dobrým letům.
Náš výhled je, že za rok 2023, pokud jde o UniCredit, nebudeme plátci daně z mimořádných zisků. Jednak je tu efekt navyšování úrokových sazeb - když dnes klienti víc a víc poptávají více úročené produkty, úroková marže bank se samozřejmě zmenšuje. Nedochází k mimořádné ziskovosti. To je zaprvé. Zadruhé – každá banka je ve specifické situaci z hlediska struktury bilance. UniCredit je více korporátní banka s výrazným podílem mezinárodního byznysu. Naše bilance byla už před zavedením daně z mimořádných zisků výrazně více eurová než korunová – pokud jde o vklady naší korporátní klientely. Na eurech, jak víme, míra úrokové sazby stanovená ECB není tak významná. Z toho důvodu je u nás dopad růstu sazeb ČNB nižší než u některých jiných bank.
Nevidím na trhu žádnou snahu o optimalizaci
Za rok 2023 tedy válečnou daň platit nebudete?
Za rok 2023 je náš odhad, že nebudeme plátci.
A podaří se podle vás státu vybrat, co si naplánoval?
Za bankovní sektor se to už dnes dá jednoduše propočítat. Jedna z úvah, kolik by se mohlo vybrat, byla postavena na výsledku prvního čtvrtletí roku 2022, který se extrapoloval na celý rok. Takhle bankovnictví opravdu nefunguje. Tam se sešlo několik výrazných pozitivních efektů. V té úvaze byla určitá chyba. V bankovním sektoru se ukazuje, co i model toho výpočtu nějakým způsobem naznačil – že mimořádná ziskovost pomíjí v momentě, kdy dojde ke stabilizování úrokových sazeb, což se stalo.
Odhad za sektor je dnes opravdu nižší. Jednotky miliard, ale rozhodně ne desítky miliard korun. Ano, teď se určitě objeví názory, že bylo jasné, že když se zavede daň, bude docházet k optimalizaci. Já ale žádné optimalizační aktivity tohoto typu – a tím říkám zákonem povolené - nepozoruji. Když sleduji výsledky za sektor, zejména za těch šest bank, které měly být plátci daně z mimořádných zisků, nevidím žádné chování, které by bylo: Pojďme něco změnit, abychom si snížili základ pro výpočet daně. K tomu opravdu nedochází.
Odchod z Ruska? Evropští klienti tlačí, ať není rychlý
Zmínil jste mezinárodní působení. UniCredit je banka, která stále působí v Rusku. Proč jste neodešli, proč tam stále jste?
Je to zejména proto, že dnes je ten odchod velmi ztížen řadou protiopatření, která Ruská federace nastavila.
Jaká protiopatření?
Když dnes chcete prodat finanční instituci v Rusku, nemůžete ji prodat, komu chcete, ale máte limitovaný okruh kupujících. Když to vezmu prakticky, vedle ruských entit můžete jednat s čínskými, s indickými, a to je tak asi v tuto chvíli vše. Každý si samozřejmě vyhodnocuje míru nejistoty, od toho se pak odvine nějaká srážka nebo snížení nabízené ceny. Management skupiny UniCredit odpovídá ale i za to, že z hlediska hodnoty pro akcionáře neznehodnotí jejich investici.
Na druhou stranu, není to poškozování jména? Nebylo by pro reputaci banky lepší ta aktiva odepsat úplně?
Jsou to samozřejmě dva proti sobě jdoucí momenty. Z reputačního hlediska se shodneme všichni: Ano, ten exit je potřebný. Skupina tak uvažuje a tím směrem míří. Pokud jde o angažovanost z Milána směrem k Moskvě, tak ta byla od doby, kdy vypukla invaze, přeshraničně snížená asi o 60 %. Samotná bilance naší sesterské banky v Rusku byla snížena o 40 %. Neposkytují se nové úvěry, nedochází k otvírání nových účtů pro nové klienty.
Přitom – a to si nenalhávejme - ten zájem i ze strany evropských firem v Rusku by byl. Struktura klientského kmene UniCredit v Rusku byla taková, že z asi 1500 korporátních klientů bylo více než 1200 západoevropských firem. I když tyto firmy dojdou k rozhodnutí, že odejdou z Ruska, některé transakce platebního styku a vypořádání závazku prostě musí doběhnout. I ten samotný prodej dané entity někomu se musí nějak vyřešit. K tomu prostě pořád potřebujete mít nějakou možnost eurového platebního styku. My jsme v paradoxní situaci, že nás právě západoevropští klienti tlačí: Neudělejte uzavření ze dne na den, protože by to výrazně zkomplikovalo i náš odchod z Ruska.
Reputace vám říká – pojďme exitovat z hlediska péče řádného hospodáře a nějakého dořešení toků západoevropských klientů, to ale musíte udělat rozumně a chce to nějaký řízený exit.
Jednáme, ale podepsat to musí Putin
Vás jako českou banku na českém trhu to poškozuje? Někteří podnikatelé vyhlásili, že s bankami, co jsou v Rusku, nechtějí spolupracovat.
Klienti se ptají, jak to vlastně s naší účastí v Rusku je. Daří se nám to klientům vysvětlovat tak, jak jsem tu situaci teď popsal vám. My nerozvíjíme nový byznys v Rusku, my byznys utlumujeme a snažíme se najít řešení, které bude dobrým, vyváženým kompromisem mezi tlakem na tu reputační stránku věci a smysluplným prodejem bankovních aktiv.
Kdy to řešení budete mít?
To se velmi těžko odhaduje. Jednání probíhají. Ještě jsem ale opomenul, že ten samotný prodej samozřejmě podléhá souhlasu. Nejenom Ruské centrální banky, ale i ruské vlády, ne-li samotného prezidenta. A ještě může dojít k rozhodnutí, že na tu kupní cenu vám dají ještě speciální daň. Je to velmi komplikované.
A máte kupce?
Stále probíhají jednání a dál to nemohu komentovat.
