Od Sava k energetice. Bochemie sází na baterie a obchod s flexibilitou

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Bohumínská skupina Bochemie Group expanduje v elektrotechnickém průmyslu. Vlastní továrnu na energetická úložiště v Německu, staví podobný závod v Saúdské Arábii. Známá chemička však nechce zůstat jen u výroby velkých baterií. Spojuje se s mladou firmou Second Foundation, aby s ní naskočila do nově vznikajícího oboru – obchodu s flexibilitou.

Bochemie je typický reprezentant domácího průmyslu. Její historie sahá k roku 1904. Fabrika s více než 120letou tradicí dnes vyrábí chemické speciality pro průmyslové odběratele i pro vlastní zpracování. Od toho nemusí být k energetice daleko.

„Bochemie 70 let vyrábí aktivní hmoty pro akumulátory. K jejich výrobě, tedy k energoprůmyslu, je logická cesta,“ vysvětluje v Agendě SZ Byznys David Vodička, syn většinového majitele Bochemie a člen představenstva zodpovědný za elektroenergetický byznys.

Softwarová firma Second Foundation se zabývá algoritmickým obchodováním s elektřinou a flexibilitou. Co se pod těmito pojmy skrývá?

Využívá výkyvů ceny elektřiny na spotovém trhu, nakupuje při poklesech, prodává při vzestupu. Zároveň se zapojuje do agregace flexibility, což je nová služba pro provozovatele sítí či obchodníky: Dodavatel flexibility, shromažďované z většího počtu zdrojů a úložišť, pomáhá rychlým zvýšením výkonu či odběrem elektřiny ze sítě udržovat stabilitu v elektroenergetické soustavě.

„Spojení se Second Foundantion dává smysl pro obě strany,“ říká Vodička. „Bochemie je výrobní firma, máme know-how, umíme pracovat s bateriemi, umíme je vyvíjet, rozumíme elektrochemii. A Second Foundation zase velmi dobře rozumí aplikaci. Oba se díváme na budoucnost energetiky. Bez akumulace nemůže elektrická síť v budoucnu existovat,“ vysvětluje.

Jak přesně kapitálové propojení Bochemie a Second Foundation vypadá, Vodička junior neupřesnil. „Vnímáme to jako partnerství bez ohledu na to, jaké podíly kde jsou. Můžu jen říct, že se nevzdáváme majoritního podílu ve firmě,“ říká.

Částečně lze však odpověď vyčíst z veřejného oznámení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a z obchodního rejstříku. Už loni se z původní Bochemie vyčlenila část, z níž se stala nová firma GAZ Energy. Ta spolu se zbytkovou Bochemií patří do zastřešujícího holdingu Bochemie Group, ovládaného Miloslavem Vodičkou.

V Bochemii Group získává Second Foundation minoritní podíl, oba partneři mají GAZ Energy i dceřinou Bochemii po dokončení transakce kontrolovat společně. ÚOHS toto propojení pravomocně schválil.

Startovacím impulsem pro bateriovou expanzi Bochemie byla před šesti lety koupě německého výrobce baterií Geräte- und Akkumulatorenwerk Zwickau, zkráceně GAZ.

Hlavním produktem GAZ jsou nikl-kadmiové průmyslové akumulátory, které slouží jako záložní zdroje elektřiny. „Používají se pro ukládání tzv. kritické energie pro různé aplikace, které se bez energie neobejdou, kde by náhlý výpadek elektřiny způsobil například přírodní katastrofu. Třeba na ropných plošinách tato úložiště zálohují různé pumpy, bezpečnostní systémy, senzory a podobně,“ vysvětluje Vodička.

Nikl-kadmiové baterie jsou vhodné jako dlouhodobý záložní zdroj, mají dlouhou životnost, a dobře snášejí jak mráz, tak vysoké teploty. Hůř však zvládají časté nabíjení a vybíjení, na něž je dle Vodičky vhodnější lithium. Právě takzvané cyklické aplikace jsou ale důležitým prvkem transformující se energetiky.

Velký podíl nestabilních obnovitelných zdrojů v soustavě klade větší požadavky na udržování stability, tedy na operativní dodávku či odběr elektřiny do a ze sítě. Jinými slovy, na dodávku flexibility. Což je segment, který Bochemii začal zajímat.

Loni v létě firma oznámila, že spouští výrobu úložišť na bázi lithium-železo-fosfátových (tzv. LFP) článků. Nový typ velkých baterií má sloužit pro bytové domy, školy, nemocnice či průmyslové podniky. Zařízení jsou vhodná i pro dodávku flexibility do přenosových a distribučních sítí.

Spojením se Second Foundation může Bochemie nabízet komplexní řešení na dodávku i využití energetických úložišť.

Hlavním odbytištěm pro velká energetická úložiště z Bochemie je dnes Německo. Dle Vodičky však o ně roste zájem i v Česku, kde by tento byznys měla rozhýbat nejnovější novela Energetického zákona, zvaná Lex OZE III. Projekty na ukládání elektřiny podporuje subvencemi Modernizační fond.

Dle Vodičky je u nás už zájem o akumulaci energie znát. „Řešíme řadu projektů úložišť, které už přesahují třeba 10 MWh. Pro Česko jsou to jedny z největších baterií, v Evropě by šlo o středně velká úložiště. Ale zároveň vidíme i u nás první poptávky na baterie na úrovni stovek megawatthodin,“ říká.

GAZ své tradičnější nikl-kadmiové akumulátory vyváží do 120 států. V saúdskoarabském Dammámu nyní Bochemie buduje novou bateriovou továrnu, dle Vodičky by se měla rozjet koncem tohoto či začátkem příštího roku. Původně tu Bochemie počítala s produkcí nikl-kadmiových akumulátorů, teď zvažuje širší záběr.

„I na tento projekt má samozřejmě dopad to, že se součástí Bochemie stává společnost Second Foundation. Takto se saúdskoarabská fabrika může proti původnímu plánu soustředit nejen na nikl-kadmiové články, ale zároveň tam vzniká i prostor pro výrobu velkých lithiových baterií, které jsou dnes v portfoliu Bochemie,“ říká Vodička.

Perspektivně dle něj Bochemie může vstoupit i do recyklace lithiových článků. „Dnes je recyklace jenom částečně podchycený proces. Myslím, že každá firma, která vyrábí baterie, by se měla zabývat i tím, jak je následně zpracovat, případně vrátit v nějaké podobě do oběhu. A chlorová chemie, která je u nás základem pro výrobu Sava, může být základem i pro některé recyklační procesy. To jsou témata, na kterých naši výzkumníci pracují,“ podotkl Vodička.

Evropský trh s technologiemi pro měnící se energetiku ovládají čínské firmy. Dodávají solární panely, řídící jednotky, baterie i články, z nichž se baterie vyrábějí. Mohou evropské firmy Číňanům v tomto segmentu konkurovat?

„Čína má obrovské výrobní kapacity, to jí umožňuje prodávat za nízké ceny,“ vysvětluje Vodička. „I my jsme dlouho uvažovali o vlastní výrobě bateriových článků. Ale i když máme znalost technologie a byli bychom schopni takovou výrobu postavit, nedává to investičně smysl,“ říká.

Zatímco bateriové články jsou komoditou obchodovanou v obrovských objemech, do níž nemá smysl vstupovat, samotná energetická úložiště vyráběná v Evropě dle Vodičky konkurovat Číně mohou.

„Proti dováženým technologiím přinášíme trochu jiný pohled na to, jak by takový systém měl fungovat. Například jak mají pracovat bezpečnostní nebo komunikační systémy. Jak dát zákazníkovi jistotu, že bude schopen baterii připojit a že bude odpovídat místním normám. Výhoda proti konkurenci může být i v komplexitě dodávky,“ popisuje David Vodička, podle něhož bohumínská firma i díky spolupráci s novým partnerem může na rostoucím trhu prorazit.