Článek
Šéf České stomatologické komory Roman Šmucler má o budoucnosti poměrně jasno - umělá inteligence ovlivní prakticky každou činnost, udělá ji precizněji, bude se stále učit a zlepšovat a jako bonus se nikdy neunaví. Ale minimálně v medicíně podle něj platí, že na konci celého řetězce bude s pacientem vždycky jednat lékař-člověk.
S nástupem AI předpovídá, že mnoho dnes dobře placených lidí přijde o práci, ale najdou si jinou – protože umělá inteligence bude práci nejen brát, ale nové pozice i vytvoří.
Rozhovor rozšířil svými postřehy vědecký redaktor SZ Tech Pavel Kasík.
Čím to, že o umělé inteligenci čteme prakticky každý den? Řeší ji vlády, zakazují ji vlády.
Jsme v jiné éře. Před několika lety jsem zakládal ve Světové stomatologické organizaci sekci pro řízení umělé inteligence a všichni mi říkali: Ó, ty scifisto, to nebude nikdy. A teď jsme měli zasedání před 14 dny, celý program jsem nechal připravit umělou inteligencí a ta i řekla, kde máme například chyby v legislativě, a vyjela mi je.
Podívejte se na Agendu s Romanem Šmuclerem
Asi kdybychom takto postupovali v České republice, tak by to tady běželo trošku lépe, ale uvidíme, jestli se to bude dařit. Čili ano, už je to tady a už i lidé, kteří to nesledovali, tak najednou zjistili, že něco takového existuje. A kolem mě už je spousta lidí, kteří to denně využívají, a taky už třeba první lidé přišli o práci, čili ta společnost se rychle mění.
Jak konkrétně se dá umělá inteligence využít už teď ve stomatologii?
Obecně v medicíně bude umělá inteligence dokonce triumfovat, protože výcvik medika je totéž jako výcvik neuronové sítě.
Když budu mluvit technicky, tak si to můžeme představit jako procesor, do kterého potřebujete nahrát ohromné množství dat, a ta neuronová síť se pak prohrabává těmi daty a učí se. A medikovi v prvním ročníku řeknou: Tady jsou tři tisíce anatomických pojmů a ty se musíš naučit, aby ses dostal do druhého ročníku.
Čili ten princip je podobný, s tím rozdílem, že umělá inteligence bude pracovat 24 hodin denně a 365 dní v roce, bude se lepšit každým pacientem, nikdy nezestárne, nikdy neonemocní Alzheimerovou chorobou, nikdy neumře.
Ale je to i spousta jiných věcí, úplně běžných, jako třeba plánování dovolené. Když umíte položit ty správné otázky, což je tedy taky umění, tak AI naplánuje třeba organizačně komplikovanou dovolenou, nabídne vám spoustu variant a nahradí tak cestovní agenturu.
Nová generace nástrojů umělé inteligence hojně využívá tzv. velké jazykové modely. Výsledkem jsou služby jako ChatGPT nebo Bard, které umí na základě instrukcí, kontextu i na internetu dostupných informací generovat texty, tabulky, počítačový kód, prezentace a mnoho dalšího.
A když si představíme takovou běžnou stomatologickou ordinaci?
V tuhle chvíli? Tak je otázka, čemu říkáte běžná, mnoho věcí už je možných, ale politici v tom našem skanzenu jsou proti. Nejsme v každé vesnici, jeden lékař a jedna sestra a není to ta praxe, po které oni touží z dob socialismu.
Ale v případě větších organizací může umělá inteligence řešit informované souhlasy, může poučovat pacienty dopředu, může plánovat ošetření, může pomáhat recepčním, může třídit pohotovostní pacienty.
A pak je druhá věc, kterou my už dávno využíváme, že například u nás zubní technik nedělá korunku, ale navrhne ji umělá inteligence, lékař nebo ten technik ji malinko upraví. To už dávno funguje a celou záležitost to zlevnilo. Nebo například skenery, které přesně dopočítají váš chrup, lidé se pak nemusejí dávit otisky.
Stejně tak screening zubního kazu, a tady jsem v tom našem skanzenu rozčílil učitelky, které z toho měly hrůzu, a přitom jsem jen popisoval, jak profesor Schwendicke (profesor Falk Schwendicke působí za zubní klinice berlínské nemocnice Charité, pozn. red.) v Německu vysvětlil, že je vlastně jedno, kdo takový skener v tu chvíli drží.
Zubní diagnostiku tak zvládne stejně dobře jako lékař třeba i učitelka ve škole nebo kotelník v té škole. Ale my samozřejmě nechceme, aby kotelníci nebo učitelky skenovali kazy. Budou chodit dentální hygienistky, což je ve Spojených státech už 15 let běžná praxe.
Nástroje využívající analýzu obrazu pomáhají ve stomatologii s analýzou obrazové dokumentace, především rentgenových snímků ústní dutiny. Strojové učení – vytrénované na velkém množství známých příkladů problémů – dokáže detekovat zubní kazy, plomby i další defekty a potenciální problémy.
Ukázka nástrojů Diagnocat a Denti AI, které automaticky analyzují snímky zubů a pomáhají tak vést dokumentaci pacienta.
Zubařka nebo zubař ale mají stále systém plně pod kontrolou a mohou detekované závěry prověřit a upravit.
Máme velké civilizační zpoždění za USA, ve zdravotnictví zejména. Zatímco my tady diskutujeme, jak budou stomatologové na venkově a v léčebnách dlouhodobě nemocných, ve Spojených státech se tam vydá dentální hygienistka, oskenuje pacienty a umělá inteligence protřídí ty, na které by se měl zubní lékař podívat. A ti lidé se nebudou muset zbytečně a pro ně namáhavě nikam převážet.
Takže kdyby se tenhle model přesunul do Česka, tak nemusí být klasické preventivní prohlídky, ale budeme si všichni skenovat zuby?
Je to varianta. Ono to bude mít řadu podob, to není buď - anebo.
Nejvíce problematických lidí s kazem jsou ti nespolupracující. Nebo děti ze složitých rodin, a jediná šance, kde ty děti máte šanci potkat, je ve škole. Proto mluvíme o školách, protože taková rodina nikdy nepřivede dítě k lékaři, jedině že by už bylo oteklé a se zánětem.
A tím jste rozčílil učitelky?
Tím jsem rozčílil učitelky. Ale my to chceme dělat jako ve 21. století, ne jako v padesátých letech, to znamená, ne vozit děti někam hromadně autobusem, ale přijít do třídy a tím skenerem se děti vyšetří.
V Německu třeba šedesáti procentům dětí řeknou, že místo dvou prohlídek půjdou jenom jednou, protože jsou zdravé a maminka si nemusí brát volno v práci. A zase třeba jiným řeknou, tebe jsme neviděli u doktora pět let, máš tady kaz všude možně, bude na tebe potřeba čtyři hodiny a přiveď maminku.
A v některých zemích, a to zas třeba připomene ta padesátá léta, třeba ve Velké Británii, se to dělá tak, že když to dítě nepřivedou k lékaři rodiče, tak to dítě přivede policista, protože Britové si myslí, že děti nemají kvůli rodičům, kteří se nestarají, trpět a třeba přijít o zuby. Ale to už pak bude záležet na nás, jak to tady pojmeme.
Dneska už třeba řada praxí používá v České republice v případě tzv. neviditelných rovnátek, že se plán ošetření řeší elektronicky. Pacient má skener na mobilní telefon doma a kontroluje si, jestli všechno probíhá dobře. A když to neprobíhá dobře, tak vás to objedná nebo si sami zavoláte k lékaři na prohlídku a jste schopni se kontrolovat. To samé u parodontózy.
Pravděpodobně to jednou budeme mít tak, že si kaz budeme doma sami skenovat. Stejně tak třeba u mateřských znamének na kůži. V USA pojišťovny chtějí, abyste si je vyfotili, a mobilní telefon se speciálním softwarem, který zná podobu milionů nádorů, řekne, jestli máte jít k lékaři nebo ne, a případně jak rychle máte do té ordinace běžet. Takhle bude vypadat medicína v 21. století – a ne že v každé dědině musí být ordinace, ta data půjdou po síti.
Několik společností experimentuje s přenosným skenerem zubů, který by umožnil samovyšetření. K tomu lze využít například nástavec na mobilní telefon a aplikaci, která uživatele provede procesem focení zubů.
Aplikace uživatele provede procesem focení zubů.
Nejde v takovém případě o rentgenový snímek. S rentgenovým zařízením může zacházet pouze kvalifikovaný personál, tedy například stomatologická ordinace nebo ordinace zubní hygieny.
Ukázka rentgenového snímku ústní dutiny.
Je běžnou praxí, že jeden digitálně uložený snímek poté může analyzovat více lidí. A nejen lidí, stále častěji jim v tom budou pomáhat softwarové nástroje využívající neuronových sítí.
Co byste nesvěřil nikomu jinému než vlastnímu mozku?
Jako myslíte medicínsky?
Ano.
My zase tady přemýšlíme o věcech, které ve světě jsou vymyšlené, což je tragédie České republiky. Elektronizaci zdravotnictví tady už roky chystáme a drhne to na ochraně dat.
Ve vyspělých zemích se to dělá tak, že máte právo říct, které údaje zůstanou jenom u toho konkrétního lékaře, příkladem mohou být psychiatrické diagnózy, ale jinak můžete říct třeba: chci, aby moje základní alergie byly v síti, třeba kdybych někde omdlel a byl v bezvědomí, tak aby to zdravotníci v tu chvíli věděli. Ale to je ve světě dávno vymyšlené a v Česku se nad tím bádá. (smích)
A co se týče zákroků? Co byste v tuto chvíli nesvěřil umělé inteligenci?
Já bych jí svěřil úplně všechno, protože tak, jak my chceme umělou inteligenci využívat, to opět není buď–anebo.
Harvardská univerzita, kde jsem tyhle věci studoval, nabídla zejména venkovským nemocnicím, aby pro kolorektální karcinom (rakovina tlustého střeva a konečníku, pozn. red.) využívaly umělou inteligenci. Myslím, že v České republice by to měly využívat všechny.
Analýza snímků nádoru pomocí strojového učení umožnila lékařům a odborníkům lépe analyzovat nádory a určit, jaká je šance pacienta na přežití a na úplné vyléčení. Studii publikovali v časopise Nature Communications.
Predikce průběhu nádorového onemocnění na základě digitalizovaných snímků.
Výzkumníci z Harvardské univerzity zdůraznili, že jejich systém má lidské znalosti rozšířit, nikoli nahradit. Nejde zdaleka o ojedinělý projekt, strojové učení se pro včasnou detekci rakoviny experimentálně používá na mnoha pracovištích včetně pokusů v Česku.
Oni to nemyslí tak, že se tam zruší onkologická oddělení. Oni to myslí tak, že to je nějaký počítač, který se strašně rychle učí a ví fakt víc než ten běžný onkolog. A oni tam dají data pacientů a počítač navrhne léčbu, ale lékař a pacient se pak můžou rozhodnout. Čili vlastně každý lékař v každé vesnici, když bude chtít, tak bude mít nositele Nobelovy ceny v notebooku a s ním se bude radit. A bude na lékaři, aby měl s nemocným etický vztah, lidský kontakt, ale s těmi daty nemůžete soutěžit, každou tisícinu vteřiny tam přibývají nová.
Nikdy nemá dovolenou, nikdy nepůjde do penze.
Přesně tak. Třeba Číňané zkoušejí takovou věc, která mě ohromně baví, že když sází robot zubní implantáty, tak je nasazuje přesněji. A už existuje takový robot ve Spojených státech a já čekám, kdy bude schválený v EU, a pak ho určitě koupím.
Americký robotický systém Yomi od firmy Neocis má certifikaci pro provádění dentálních chirurgických zákroků. Robotickou paži ovládá zubař a získává tak důležitou zpětnou vazbu.
Chirurgický robot Yomi.
„Yomi vám umožní zjistit, zda se ubíráte správným směrem. Pokud jdete špatným směrem, pocítíte odpor,“ popisuje v propagačním videu firmy spolupráci s robotem kalifornský doktor Nima Massoomi. „Chirurg díky tomu přesně ví, kterým směrem má jít, aby implantát optimálně umístil.“ Další výhodou počítačově přesných řezů je podle něj menší náročnost pro pacienta a také zotavení po operaci prý bývá rychlejší.
Nebo existují roboti na transplantace vlasů, nesmírně efektivní. Existuje robot na odebírání krve, kdy on si sám ultrazvukem hledá tu cévu a je minimálně tak dobrý jako velmi, velmi zkušená sestřička.
Největší obavou, kterou lidé obecně mají z robotů a z umělé inteligence nebo z kombinace obojího, je, že nahradí lidské rozhodnutí, to poslední slovo člověka. Rozumíte takovým obavám?
Chci uklidnit, že člověka stroj nenahradí, to vám můžu slíbit. Takto bude i nastavená legislativa, protože tu legislativu píšu já.
Vy ji píšete?
Ano, připravuje se v rámci Světové zdravotnické organizace. Brzo přijde z Ženevy pokyn, který napíšu já, v září se to bude hlasovat, a tam bude přesně popsáno, jak se to má dělat. A jedna z těch věcí samozřejmě bude, že na konci toho řetězce musí být lékař.
Detaily vám ještě nemůžu úplně říct, pracujeme na tom s kolegy z celého světa, ale samozřejmě člověk tam bude a stroj má pomáhat. Nepochybně bude mít lékař mnohem víc času než teď, aby si s tím pacientem povídal.
Třeba když dělám operační zápis, tak v Jižní Koreji už existuje inteligentní světlo, které mi kouká přes rameno, kouká, co dělám, a podle toho, co jsem při operaci udělal, připraví návrh zápisu, takže já pak nemusím tak dlouho psát.
Ale rizika zůstanou vlastně úplně stejná jako teď…
Budou dramaticky menší. Přiznejme si, že stroj bude mnohem chytřejší a bude mít větší znalosti než lékař, čili lékaři udělají míň chyb. A doktoři, když budou mít rádi svoji profesi, tak budou mít mnohem víc času popovídat si s pacientem a konečně se třeba v České republice stane to, k čemu jsme se zavázali zákonem – to znamená, že lidé budou o sobě rozhodovat.
Pacienti často říkají, jen to za mě rozhodněte, pane doktore, já říkám, v žádném případě, pojďme si o tom dost popovídat, udělejme si na to čas, klidně přijďte několikrát, ale já chci, abychom se pustili do toho typu léčby, který je pro vás dobrý a obvykle není jeden. Těch možností je hodně.
Umělá inteligence na vzestupu
Strojové učení není žádnou novinkou. Teprve v posledních letech se ale ke slovu dostaly tzv. velké jazykové modely. Nejznámější ukázkou je populární ChatGPT, jehož fungování podrobně popisujeme v tomto článku:
Důležitým faktorem aktuální popularity systému umělé inteligence je velké množství textů dostupných na internetu. A také rychlý hardware, který umožnil vytrénování řádově výkonnějších modelů. Takových, ve kterých se objevuje „emergentní chování“, jež se v některých ohledech vyrovná lidské inteligenci:
To samozřejmě vyvolává debatu o tom, zda nová vlna automatizace nahradí lidskou práci. V tomto článku shrnujeme současné poznatky a predikce ohledně toho, jak AI změní pracovní trh a kterých profesí se dotkne nejvíce:
A budou tohle nadšení prožívat i všichni zaměstnanci, kteří teď ve zdravotnictví pracují?
Ale mně je úplně jedno, co budou prožívat. V tomhle k tomu přistupuju drsně, mě zajímají pacienti. Vždycky říkám medikům: vy jste zubaři, nejste žádní nadlidi, vy se o ně staráte, ti lidé k vám přišli, protože vám důvěřují, a musíte pro ně udělat naprosté maximum.
Takže bude to náročné, bude to složité, ale myslím si, že nakonec míň složité než dnes. Lékaři jsou dnes vyhořelí hlavně z nesmyslné administrativy, z věcí, které by umělá inteligence mohla odstranit.
Ale všichni ti, kteří tam pracují teď, asi nebudou potřeba?
Nepochybně, když to vezmeme do důsledku. Teď je třeba v USA stávka scenáristů, protože takové ty úplně nejstupidnější televizní pořady už umělá inteligence napíše lusknutím prstu. Ale stojí i ty sofistikovanější show, protože scenáristé si chtějí vybojovat, že i když bude umělá inteligence, dostanou peníze. A myslím, že určitě nějaké zaopatření - i díky mocným lékařským odborům - bude nakonec i pro lékaře.
Zdravotnictví tu musí být hlavně pro lidi. Pacienti dneska stojí v čekárnách, čekají hodiny, jsou málo informovaní a těch se musíme ptát, aby byli spokojení.
A které profese by se mohly bát?
Samozřejmě scenáristi, novináři, to je jasná věc. Když bude člověk chtít napsat jednoduchý článek, tak AI vám ho napíše.
Stejně tak tady může sedět virtuální moderátorka…
To je trošku složitější věc, virtuální moderátor je malinko něco jiného, lidé potřebují osobní kontakt. Ale třeba takové jednoduché texty tady na ten monitor (ukazuje na obrazovku ve studiu, pozn. red.), to nevím, jestli si píšete vy, nebo vám to někdo napsal.
Myslíte, jestli mi to píše umělá inteligence? Nepíše. (smích)
Ale zvládne to napsat. Takže jestli to byla vaše práce, anebo jestli je to práce někoho jiného, ten bude ohrožen. Ale myslím, že tady budou chtít lidé vidět vás, čili vy jste v pohodě.
Tak virtuální moderátorky už přece také existují…
To je, myslím, technicky trochu složitější, to ještě dlouho nebude.
Odborníci předpokládají, že nástroje využívající generativní umělé inteligence výrazně promění pracovní trh. Nová vlna automatizace se dotkne především kvalifikovaných, dobře placených zaměstnání.
„Schopnost vytvářet výsledky, které jsou nerozeznatelné od lidské tvorby, ukazují na pokrok s potenciálně ohromnými ekonomickými dopady,“ píše analýza Goldman Sachs. „Přibližně dvě třetiny amerických a evropských pracovních míst jsou v nějaké míře vystaveny automatizaci ze strany umělé inteligence.“
A virtuální zdravotní sestřička?
Virtuální zdravotní sestřička dávno existuje ve Spojených státech, dávno, protože je v aplikaci a sídlí úplně v jiné části USA a nějakým způsobem se o vás může postarat, a když to udělá dobře, kde je problém?
Ale já nechci říkat virtuální sestřička, protože lidé si pak představují, že to bude něco odlidštělého. Vezměte si, jak elektronizace všechno zrychlí. Co teď dělají z velké části zdravotní sestry? Úřadují. A teď budou mít konečně čas být s těmi pacienty, mluvit s nimi a vzít je třeba za ruku. A to robot nikdy neudělá.
