Průkopník zelené energie v Česku: Baterie teď na sebe slušně vydělá

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Skupina Solar Global patří k největším i nejzkušenějším investorům do zelené energetiky u nás. První solární parky začala budovat už v roce 2006, dnes v Česku provozuje fotovoltaiku o výkonu přes 50 megawattů a další projekty rozvíjí doma i v zahraničí.

Solar Global je průkopníkem i dalších zelených technologií. Před osmi lety spustil první velkokapacitní úložiště elektřiny u nás a letos jako první v zemi získala certifikaci ČEPS pro využití bateriového systému k dodávce služeb výkonové rovnováhy. Od roku 2023 Solar Global provozuje zatím jediný komerční elektrolyzér v Česku, ve kterém vyrábí vodík, a patří také mezi první agregátory flexibility u nás.

Skoro 20 let se tak Solar Global podílí na růstu české obnovitelné energetiky. Teď však jeho šéfové podobně jako další investoři upozorňují, že se podmínky pro výstavbu nových obnovitelných zdrojů zhoršují. A to i přesto, že s jejich rychlým rozvojem počítají jak vládní strategie, tak výhledy státní firmy ČEPS, zodpovědné za zdrojovou přiměřenost české energetiky.

„Pořád stavíme, ale je to těžké,“ říká v podcastu Agenda SZ Byznys Petr Foitl, výkonný ředitel firmy Solar Global Energy, pod niž ve skupině spadají obchod s elektřinou, flexibilita a akumulace.

Už počátkem letošního roku si pro SZ Byznys postěžoval zakladatel Solar Global Vítězslav Skopal, že zdlouhavé povolovací procesy zastavily výstavbu nových zelených projektů. Podle Foitla od té doby přibyly další zádrhely.

„Stavební řízení se trošku zkrátilo, protože tuto agendu převzaly krajské úřady a s povolováním je to o něco lepší. Na druhou stranu vyvstaly další dva problémy: jednak s financováním, jednak s připojováním nových zdrojů do distribuční soustavy,“ říká šéf Solar Global Energy v podcastu.

Solárních zdrojů je dnes tolik, že se na trhu začaly kanibalizovat. Vyrábějí všechny současně, takže v hodinách se slunečním svitem je elektřiny přebytek a její cena klesá na spotovém trhu k nule či do záporu.

Pro spotřebitele je to dobrá zpráva jen zdánlivě. Nárazové propady cen mají neblahý vliv na další rozvoj energetiky. Výnosy z prodeje elektřiny jsou příliš nízké na to, aby zajistily návratnost solárních projektů. Solární boom se tak letos zastavil, mnoho připravených projektů je na prodej, ale o výstavbu není zájem.

Výkyvy v ceně zároveň zhoršují také ekonomiku všech ostatních typů elektráren a celkově brzdí investiční aktivitu v oboru. Bez nových zdrojů se však česká energetika neobejde. Budou-li jí chybět elektrárny, které mají nahradit končící uhlí a dožívající starší zdroje, hrozí deficit elektřiny a růst cen.

„Když dnes oslovíte velké obchodníky s elektřinou, nabídnou vám fixní cenu někde na úrovni 700 až 800 korun za megawatthodinu elektřiny. Za takových podmínek je prostá doba návratnosti průměrného solárního parku kolem 15 let. A to nepočítám financování, náklady na servis, na vedení účetnictví a podobně,“ říká Petr Foitl.

Ekonomiku solárních parků zlepšují energetická úložiště. Umožňují posunout dodávku elektřiny do sítě mimo výrobní špičku fotovoltaiky, tedy prodávat v časech s lepší spotovou cenou. Proto se baterie stávají podle Foitla dnes už automatickou součástí fotovoltaických parků. I tak je však podle jeho slov návratnost projektů založených na prostém prodeji elektřiny na trhu problematická.

Solární ekonomice by pomohlo, kdyby provozovatelé mohli baterie využívat nejen k vhodnému časování dodávky elektřiny na spotový trh, ale také k poskytování takzvané flexibility – tedy k odběru elektřiny ze sítě a naopak k dodávce do sítě podle potřeby distribučních a přenosových soustav. Platí se za to víc než za prostý prodej elektřiny na trhu.

Tyto služby se však teprve rozbíhají, možnosti pro ně naplno otevírá až nedávná novela energetického zákona zvaná Lex OZE III. „Česká republika v této legislativě velice zaspala,“ hodnotí situaci Petr Foitl. A zdůrazňuje, že sám Lex OZE III k rozjezdu akumulace a trhu s flexibilitou v Česku nestačí.

„Potřebujeme spoustu navazující legislativy, prováděcí předpisy, podmínky připojení, dispečerskou vyhlášku. Na tom se teď pracuje, až od 1. 9. by mělo být všechno hotovo,“ říká. Teprve pak začne připojovat samostatná bateriová úložiště do své soustavy největší domácí distributor, tedy ČEZ Distribuce.

Sama skupina Solar Global má v akumulaci velké ambice, úložiště staví jak pro vlastní solární parky, tak pro další investory.

„Letos bychom chtěli v akumulaci postavit nějakých 100 megawattů, financování pro to máme víceméně zajištěné. Ale myslím, že budeme rádi, když se nám realisticky povede zahájit nějakých 30 až 40 MW nových akumulací. Máme sice víceméně na všechny chystané projekty zajištěné připojení, což je dnes hodně ceněný artikl, máme většinou i zajištěné pozemky. Ale někde se bude muset dokončovat stavební řízení,“ vysvětluje.

„Solární byznys dnes není pro ty, kdo chtějí rychle zbohatnout,“ shrnuje náladu v oboru Petr Foitl. Je však přesvědčen, že nízké výkupní ceny elektřiny jsou jen přechodným jevem. S nástupem elektromobility, elektrifikace průmyslu a celkově s rostoucí spotřebou elektřiny se podle něj bude cena zvedat a trh se vzpamatuje.

To by mělo ekonomiku solárních zdrojů zlepšit. Už proto, že nově budované solární parky jsou řiditelné, snáz přizpůsobují produkci potřebám sítě a mohou tak lépe těžit i z prodeje flexibility.

„Před dvěma lety ČEPS kvůli přebytku výkonu musel nuceně odpojovat solární parky. My to dnes děláme jako obchodník s elektřinou na tržní bázi. Přináší to pro zákazníka vyšší výnos, než kdyby jen prodával elektřinu obchodníkovi za fixní cenu,“ popisuje manažer. „Flexibilita je významná část celého cash flow, které posíláme zákazníkům, od nichž elektřinu vykupujeme,“ podotýká.

Vývoj na trhu s elektřinou bude podle Petra Foitla hodně záviset na dalším budování obnovitelných zdrojů v zahraničí.

„Česká republika sama nemá moc, určovat si cenu elektřiny,“ vysvětluje šéf Solar Global Energy. Za slunečných dní, kdy je solární elektřiny přebytek, se k nám levný proud importuje hlavně z Německa. Česko naopak elektřinu vyváží, když počasí solárům a větrníkům nepřeje, roste poptávka po energii a cena na spotu roste. Přeshraniční obchody tak nárazově cenu někdy srážejí, jindy táhnou vzhůru.

Podle Foitla volatilitu cen zcela neodbourá ani chystaná velká bateriová kapacita. Jak u nás, tak v sousedních zemích, jsou totiž plány na rozvoj obnovitelných zdrojů ambiciozní, všude se počítá s jejich přírůstkem. Výstavba baterií tak za rozvojem solárů bude dál pokulhávat. „Akumulace na volatilitu dokáže reagovat jen částečně,“ odhaduje Foitl.

Volatilita cen během dne je na druhou stranu pro bateriové systémy dobrá příležitost k výdělku, což podle Foitla umožní návratnost akumulačních projektů i bez veřejné podpory. Přinejmenším po omezenou dobu, než se trh nasytí.

„Megawattová baterie dnes stojí kolem 15 až 20 milionů, její tržby jsou někde na úrovni pět až šest milionů, to zajišťuje slušnou návratnost. Ale jak bude přibývat další a další akumulace, výnosy z baterií půjdou dolů. Byť nejsem schopen říct, jak rychle,“ uvažuje manažer.

Solar Global každopádně počítá v dlouhodobém horizontu s polovičními výnosy proti těm, jichž se dá z akumulace dosahovat dnes. V určité fázi se podle Foitla může stát, že se další bateriová úložiště bez dotací už vyplácet nebudou.

Jaké technologie pro ukládání elektřiny mají perspektivu? Prosadí se efektivnější způsoby, než dnes převládající lithiové baterie? A vyřeší energetika i sezonní akumulaci? Odpovědi nabízí Petr Foitl v podcastu Agenda, který vám nabízíme v úvodu článku nebo na podcastových platformách.