Článek
Prvním ožehavým tématem, jehož se europoslanci Luděk Niedermayer z TOP 09 a Alexandr Vondra z ODS obávají, je celní válka mezi USA a Evropskou unií. Americký prezident Donald Trump totiž od svého zvolení zažehává jiskry obchodního konfliktu se svými dosavadními spojenci, a to včetně EU. Prvním reálným tarifem, který dopadl také na Unii, bylo Trumpovo plošné clo 25 procent na ocel a hliník. Unijní instituce začaly vzápětí zuřivě diskutovat nad odpovědí. Ta bude dle Komise tvrdá, ale nikdo zatím neví, co si pod tím představit.
„Na Trumpovu celní politiku doplatí všichni. Celní konflikt odnesou evropské exportní země, včetně Česka, více než Američané. Zneklidňuje mě, že o jeho záměru víme dlouho, ale nic se neděje. Evropská komise má cla v kompetenci a očekával bych od ní proto proaktivní politiku. Do Washingtonu jezdí kdekdo, ale Ursulu von der Leyenovou jsem tam neviděl,“ říká pro SZ Byznys Alexandr Vondra, dle něhož právě pasivita Komise může přispět k naplnění scénáře, v němž na sebe budou obě strany uplatňovat odvetná opatření.
„Unie má argumenty pro americkou administrativu, díky nimž je může přesvědčit, že celní válka není dobrý nápad ani pro ně. Evropa má sice přebytek v obchodu se zbožím, ale naopak máme deficit ve službách. Navíc jsou tady desítky miliard technologických firem USA, které vydělávají také proto, že mají přístup i na evropský trh,“ vypočítává pro SZ Byznys alternativní možnosti k odvetným clům Luděk Niedermayer.
Na potřebě zdanění technologických gigantů typu Mety se oba europoslanci shodují. Dle Vondry lze tuto hrozbu vůči Spojeným státům vyhnat až do bodu, kdy Unie pohrozí gigantům, že buď zaplatí vyšší daně, nebo jejich platformy na území Evropy budou zablokovány. Niedermayer s ním souhlasí a dodává, že dalším opatřením před celní válkou má být i prohloubení společného trhu Unie a uzavírání smluv s dalšími zeměmi světa.
Poslední z příležitostí, o nichž Niedermayer mluví, už probíhá například mezi EU a zeměmi Jižní Ameriky. Jde o dohodu o volném obchodu s blokem zemí Mercosur, kterou obě strany uzavřely v prosinci 2024. Stalo se tak po desítkách let jednání a pakt musí nyní ratifikovat všechny země EU. Vývoj v minulých letech už ukázal, že to nebude nic snadného. Zatímco Německo, Španělsko, Česko a další průmyslové země v dohodě spatřují šanci na export strojů, aut či chemických výrobků, před ohrožením zemědělství varuje především Francie.
Ekonomická budoucnost EU
Dalším tématem diskuse byl plán ekonomické budoucnosti EU, takzvaný Kompas konkurenceschopnosti. Ten zahrnuje čtyřicet návrhů na proměnu ekonomiky Unie. Mezi jeho hlavní pilíře patří podpora inovací, energetická bezpečnost a omezení byrokracie. Na půdě parlamentu vyvolal rozporuplné reakce, kdy příznivci mluví o Kompasu jako o jediné šanci na přežití Unie, odpůrci pak vyzdvihují jeho nekonkrétnost a nedůvěřují mu.
Součástí dokumentu jsou také změny týkající se takzvaného Green Dealu, od nějž Komise dle svých slov ustoupit nehodlá. Chce ale jednotlivé legislativy doplnit tak, aby průmysl měl v přechodu na zelené zdroje lepší investiční možnosti a transformace pro Evropu nebyla příliš finančně náročná.
Revize zelené transformace je také jedním z bodů pracovního programu Komise pro letošní rok. Niedermayer ji pokládá za jeden z klíčových pilířů Kompasu.
„V pracovním programu Komise vidím důraz na snížení ceny elektřiny. To je podle mě dosažitelné a pro EU důležité. Pak je tam agenda jednotného kapitálového trhu, která zajistí, že evropské startupy budou moci růst. Tou agendou je takzvaný 28. režim,“ vypočítává europoslanec. Legislativa, na niž Niedermayer naráží, spočívá ve snaze Komise vytvořit jednotný legislativní rámec pro podnikatele sedmadvacítky, který bude platný napříč celou Unií.
Vondra je vůči Kompasu jako celku skeptický, protože Evropská komise dle něj přichází už v přebyrokratizovaném systému s dalším pravidly. „Přichází s desítkami nových legislativ, což je jediná věc, kterou Komise geneticky umí. Přitom by byla mnohem jednodušší cesta. Inspirujme se Donaldem Trumpem, ten zasedl ke stolu v Oválné pracovně a schvaluje. My jsme v tomto ohledu mnohem pomalejší,“ dodává k dokumentu črtajícímu ekonomické směřování Unie Vondra.
