Neviditelná ruka trhu nás profackovala, říká viceguvernér Frait

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Celní válka, kterou začal prezident Donald Trump, zpomalí světový obchod. Krátkodobě bychom přitom mohli zažít vlnu zdražení, která by ale podle viceguvernéra ČNB Jana Fraita neměla mít dlouhého trvání. Hlavně kvůli recesi, jejíž příchod je pravděpodobný.

„Pokud bude klesat ekonomická aktivita a růst nezaměstnanost, tak to samozřejmě bude zase působit proti inflačním očekáváním. Samotná cla tedy krátkodobě nebo střednědobě moc proinflačně působit nebudou,“ říká v první části rozhovoru pro SZ Byznys Jan Frait, viceguvernér ČNB.

Spojené státy zavedly cla vůči celému světu a především Číně. Jak to ovlivní naši ekonomiku, která je výrazně orientovaná na export?

Evropa je tak trochu v pasti a já si myslím, že se to skutečně týká do velké míry i západních ekonomik. V pasti jsme proto, že struktura obchodu a dodavatelské řetězce vznikly v průběhu několika posledních desítek let. Bude velmi obtížné to nějak rychle změnit.

Kloním se k názoru, že Spojené státy jsou značně závislé na dovozech z Číny a na fungování čínské ekonomiky a že vyjednávací karta USA není silnější. Takže spíše sázím na to, že poměrně brzy dojde k určitému vyjednávání a návratu k udržitelnějším politikám, jakkoliv silná jsou ega na obou stranách.

Pastí myslíte vzájemnou propojenost a závislost jednotlivých zemí?

Jak Evropa, tak koneckonců Spojené státy se v řadě zbožových tříd staly závislými na dovozech primárně z Číny. Evropa se kromě toho stala závislou na dovozech služeb ze Spojených států, zejména digitálních. To jsem myslel tou pastí pro Evropu. A neexistuje žádný zázračný nástroj, jak to rychle změnit.

Ta závislost je skutečně velká. Například v některých dodávkách pro americké automobilky jsou Spojené státy na Číně závislé stoprocentně. Nicméně závislost platí i opačně.

Jasně. A zároveň si myslím, že bychom se v Česku neměli nějak sebetrýznit, sebemrskat. Prostě ekonomiky se specializují a my jsme se specializovali na hodně podobné věci jako Německo. Češi nejsou mezinárodní obchodníci, my jsme skutečně spíš producenti, kteří mají zkušenosti v průmyslové výrobě a podobně. Náš ekonomický model, který je teď hodně kritizovaný, je částečně přirozený a ještě před několika lety docela dobře fungoval.

Myslíte tedy, že tendence k deglobalizaci, kdy vznikají po světě jednotlivé obchodní bloky, nebude pokračovat a že se prostě všichni domluví a budeme pokračovat dál?

To bych určitě netvrdil. Tendence k vytváření obchodních a politických bloků je v posledních letech značná. Globalizace zašla možná příliš daleko, nebo alespoň to voliči v některých zemích vidí tak, že věci zašly příliš daleko, a dávají politikům mandát, aby je trochu vrátili zpátky. A já neříkám, jestli je to špatně, nebo dobře.

Vidím to tak, že bude docházet k určitým deglobalizačním tendencím a my jako malá ekonomika jsme tady od toho, abychom se s tím naučili žít a rozumně na to reagovali, včetně centrální banky. Naším úkolem je, abychom správně pochopili, co se děje, a probíhající změny nebrzdili nebo ty rozumné změny podpořili, aniž při tom naděláme spoustu chyb.

Světový obchod bude zřejmě v reakci na cla zpomalovat. Vidíte nějaké inflační tlaky, které by se mohly přelít do Česka a zdražit zboží, které kupujeme?

Primárně zatím tedy cla de facto uvalily Spojené státy na ostatní ekonomiky. Desetiprocentní clo platí na všechny státy, nejvyšší pak na Čínu. Samozřejmě americká ekonomika je relativně uzavřená, ale pokud by tato úroveň cel vydržela nebo pokud by se ještě zvýšila – a zároveň by nedocházelo k nějakým masivním výjimkám, jak nedávno došlo – tak to nepochybně povede ke snížení dostupnosti a zdražení zboží ve Spojených státech.

Nicméně to samo o sobě není inflací. To je jednorázový šok do cenové hladiny, který pak bude mít tendenci trošku vyprchat, protože ekonomické subjekty (lidé, firmy, stát, pozn. red.) na to nějak zareagují.

Ale ano, dočasně se tato opatření nepochybně promítnou do statistického měřítka inflace. Přijde cenový skok, na který centrální banka ani neví, jak má reagovat, ani koneckonců reagovat nemusí.

Centrální banka se musí primárně zaměřit na to, zda se tento šok nepřelije do inflačních očekávání. Přitom platí, že kromě obav z nárůstu cen cla evidentně výrazně zhoršila sentiment. Pokud bude klesat ekonomická aktivita a růst nezaměstnanost, tak to samozřejmě bude zase působit proti inflačním očekáváním. Samotná cla tedy krátkodobě nebo střednědobě moc proinflačně působit nebudou.

Budou tedy centrální banky včetně české pokračovat ve snižování úrokových sazeb?

Ano. Trhy koneckonců vidí situaci podobně, jakkoliv nedávná reakce mohla být trochu přehnaná, až panická. Další scénář nyní trhy vidí následovně: globální ochabnutí ekonomické aktivity spojené s nejistotou a strachem povede k tomu, že mzdové a inflační tlaky trochu oslabí, a tím pádem budou moci centrální banky přejít ke snižování sazeb.

Týká se to i Spojených států, kde ta situace vypadá potenciálně asi nejvíce proinflačně. Je ale třeba si uvědomit, jaký má Fed mandát. Má ho duální, musí tedy usilovat o nízkou inflaci a maximální zaměstnanost. Legislativa také říká, že by měl zajistit mírné dlouhodobé úrokové sazby. Během posledních desítek let se pak ukázalo, že implicitním cílem Fedu je nejspíše i stabilita akciového trhu.

Snižování sazeb pak bude pravděpodobně probíhat i v eurozóně. Dokud se nestane nic nezvyklého, tak se nezdá, že by inflační příběh měl velké opodstatnění. Naopak může převážit lehce dezinflační scénář.

Platí snižování sazeb i pro Česko?

Pořád vidíme trh práce jako jeden z důvodů, proč jsme při dalším snižování úrokových sazeb velmi opatrní. Trh práce je stále napjatý a mzdy hlavně v tržních službách poměrně rychle rostou. Nicméně lehké náznaky určitého snižování napětí na trhu práce vidíme, i když zatím jsou to skutečně jen náznaky.

Už v lednu jsem uvedl, že pokud se nic zvláštního nestane, tak ve druhé polovině letošního roku se naše sazba bude nacházet kolem 3,5 %. Rozhodně ale nejde říct, že se od té doby nic nestalo. Stalo se toho hodně a v dalších týdnech se toho jistě ještě hodně stane. To vše musíme postupně vyhodnocovat. 3,5 % je hezké číslo, a i když trhy teď očekávají, že to bude trochu méně i díky panice na finančních trzích, tak dává dobrý základ pro další úvahy.

Prezident Trump samozřejmě zasel určitou nejistotu a finanční trhy na to panicky reagovaly. V posledních pár dnech se situace uklidnila, i proto, že šéfka bostonského Fedu Susan Collinsová uvedla, že jsou připraveni zasáhnout. Neočekáváte další šoky právě z finančního sektoru?

Existuje určitý trojúhelník: centrální banka, vláda, finanční trhy, a strany toho trojúhelníku nelze donekonečna natahovat. Zažili jsme v tomto století několik událostí, kdy neviditelná ruka trhu profackovala všechny strany toho trojúhelníku. Nyní se to zatím ve velmi lehké formě stalo tvůrcům americké hospodářské politiky, kteří trochu zapomněli, že v tom trojúhelníku je role finančních trhů skutečně velmi silná.

Kroky Trumpovy administrativy (odložení platnosti cel, pozn. red.) byly pravděpodobně učiněny i na základě toho, co se začalo dít na finančních trzích. Ono se zatím tolik nestalo, protože pokud jde o trh státních dluhopisů, výnosy narostly relativně lehce, ale zjevně se objevily obavy z narušení tržní likvidity. To je velmi závažná věc a minimálně Fed či americké ministerstvo financí jsou si toho dobře vědomy. V paměti ostatně mají velké výkyvy z roku 2020. Bez ohledu na to, že o tom nemluví moc veřejně, předpokládám, že Fed je připraven zasáhnout.

Kromě toho začaly růst náklady na privátní dluhy, zejména u rizikovějších aktivit. A pokud naroste míra krachů firem, zvýší se prémie za úvěrové riziko, případně prémie za likviditu, a to může spustit procesy, které mohou vytvořit pro ekonomiku poměrně velký šok. To skutečně hrozí, pokud vývoj v oblasti obchodní války bude neuspořádaný a divoký.

Zpomalení už se trochu projevuje. Co vím, tak firmy vyčkávají, odkládají své investice, což je předzvěst recese.

Spousta věcí se zastavila. Když se do soukolí ekonomiky dostane písek jen na chvíli, motor se může vyčistit a všechno jede dál. Ale pokud by to soukolí bylo narušeno po delší dobu, tak z toho může být poměrně velký malér.