Neskutečně se to pokazilo. Vinný mág vypráví o investiční kauze

Českému fondu Wine Management zaměřenému na investice do luxusních vín a whisky se daří. Za minulý rok se portfolio fondu zhodnotilo o 13,49 procenta. Jak už redakce SZ Byznys informovala, jediným držitelem zakladatelských akcií fondu se stal již na podzim Martin Kovář. Ten má však v současnosti ještě jiné starosti.

Kovář fond založil v roce 2018 spolu s byznysmenem Martinem Nejedlým. Oba byli dlouholetí obchodní parťáci ještě z dob, kdy působili v poradenské síti Fincentrum. Nyní se ale jejich cesty rozešly. Stalo se to v době, kdy Nejedlý i Kovář řeší dozvuky kauzy firem patřících původně do skupiny okolo poskytovatele spotřebitelských půjček Fair Credit.

Pro Nejedlého je případ nepříjemný kvůli tomu, že Fair Credit založil a byl dlouho jeho většinovým akcionářem. A to i v době, kdy se již Fair Credit dostal do problémů. Kovář zase působil na významných pozicích v poradenských firmách, které investiční produkty Fair Creditu šířily. Nejdříve ve Fincentru a následně v síti 4fin zastřešené společností Broker Trust.

Po odchodu Nejedlého z fondu Wine Management do fondu naopak přišel Erik Portanger jako nový manažer portfolia, který bude dohlížet na nákup investičních vín. Portanger je v branži luxusního alkoholu zkušený člověk. Ve Švýcarsku se podílel na založení fondu, jehož aktiva nyní převyšují 30 milionů eur. Fond Wine Management má s příchodem posily ambici stát se z malé klubové záležitosti předním evropským fondem s investičním alkoholem.

Martin Kovář a Erik Portanger představili změny ve fondu na tiskové konferenci. Redakce SZ Byznys využila příležitosti a požádala Kováře o rozhovor.

Proč jste se ve fondu Wine Management rozešli s druhým spoluzakladatelem Martinem Nejedlým?

Fond jsem vymyslel. Na investiční víno jsem narazil ve Velké Británii, kde jsem zjistil, že je to zajímavé aktivum a dobrý uchovatel hodnoty. Martina Nejedlého jsem poprosil, jestli by do fondu nedodával vína, protože jsem tomu nerozuměl. Martin měl v té době prostředky z prodeje společnosti Fincentrum a ve víně měl hodně. Díky tomu fond získal pěkné portfolio. Martin byl ve fondu spíše pasivní partner, dodával hlavně víno, podnikal ale v jiných věcech.

Jeho konec ve fondu byl spíše otázkou času kvůli potenciálnímu střetu zájmů. Byl na prodávající i kupující straně. Velikou výhodou Martinova angažmá bylo, že vozil víno přímo od vinařů, takže to bylo cenově třeba 20 procent pod trhem. To bylo výborné a pomohlo to výkonnosti fondu.

O to více byl ale odchod Martina Nejedlého z fondu překvapivý.

Měl to skutečně jako hodně boční záležitost. Martin má byznysů hodně a fondu tolik času věnovat nemohl. Mě to naopak velmi baví. Zároveň cítím zodpovědnost vůči investorům, kteří nám dali důvěru. Potřebuji proto někoho, kdo se fondu bude věnovat na plný úvazek. A Martin už delší dobu naznačoval, že nestíhá. Potřeboval jsem tedy někoho, kdo investičnímu alkoholu fakt rozumí jako Martin. A takových lidí je v České republice málo. Mým štěstím bylo, že se objevil Erik Portanger, nový manažer portfolia našeho fondu.

Takže v odchodu Martina Nejedlého nehrály roli finanční problémy firem z bývalé skupiny Fair Credit?

K nahrazení Martina by došlo, i kdyby Fair Credit nezkolaboval. Faktem je, že Martin si teď asi z různých projektů majetek stahuje.

Má pan Nejedlý ve fondu nějakou investici jako řadový investor?

Nemá. Kompletně se to vypořádalo. Nyní již s fondem nemá nic společného.

Za kolik jste podíl Martina Nejedlého koupil?

Fond je vlastně malý byznys. Cena byla v řádu milionů korun. Osobně se dál živím investicemi, fond mě hlavně baví.

Vy jste zároveň předním představitelem finančněporadenské sítě 4fin. Ta v poslední době hodně trpěla finančními problémy firem z někdejší skupiny Fair Credit, a to kvůli tomu, že 4fin investiční produkty Fair Creditu šířil. Co se nyní ve 4finu děje?

4fin je velká distribuční firma. Dělá vše od hypoték přes pojistky až po penzijní připojištění a investice. Fair Credit byla historická záležitost, která pocházela ještě z doby Fincentra. To, co se děje, je samozřejmě šílené. Cílem je, aby klienti dostali co nejvíce peněz zpátky. Mě osobně produkty Fair Creditu minuly. Pocházím z Ústeckého kraje a morálně se mi příčilo, co Fair Credit dělá. Martinovi Nejedlému jsem to říkal, už když Fair Credit zakládal.

Proč se vám to morálně příčilo?

Ústecký kraj je chudý a Fair Credit poskytuje mikropůjčky. V našem kraji visí reklamy na mikropůjčky na kdejakém plotě. Něco takového se mi příčí.

Měl jste nějaké výhrady také k investičním nástrojům Fair Creditu?

Investičních nástrojů jsou tisíce. Toto byl jeden z mnoha. V čem to bylo jiné, byla historická provázanost na Fincentrum a jména Martina Nejedlého a Petra Stuchlíka. Fincentrum prodali a část peněz vložili do nového byznysu. Z naší strany vůči nim panovala důvěra a v dobré víře někdo jejich produkty nabízel. V portfoliu 4finu to však z celkového objemu tvořilo jen jednotky procent. Následně ve skupině Fair Creditu došlo ke kreditní události. Nevěřím tomu, že tam něco ukradli nebo zpronevěřili. Prostě to jen kolosálně pokazili.

Generální ředitel 4finu Tomáš Martinovský říká, že o finanční situaci Fair Creditu neměl informace. Kdy jste se dozvěděl vy, že ve Fair Creditu něco není v pořádku?

Loni se zvedla nervozita nejdříve kvůli válce na Ukrajině. Řada investorů na to reagovala tak, že stahovala peníze, protože se bála. Další věc jsou vysoké sazby. Když máte na účtu téměř bez rizika sedm procent, tak nechcete riskovat jinde za o něco vyšší výnos. Takže se sešlo několik nepříznivých vlivů.

Měl jste informace o dění ve Fair Creditu přímo od Martina Nejedlého?

Ne. Nebavili jsme se o tom. S Martinem se známe od roku 2006. Fair Credit vznikl před deseti lety. Tím, že jsem tam neinvestoval, tak jsem to neřešil. Když jsem se ptal, tak mi bylo řečeno, že Fair Credit je v pohodě. Avšak tím, že jsem jeho produkty nedistribuoval, tak mě to dál netrápilo. Věřil jsem Martinovi Nejedlému, že si to ohlídá. Fair Credit byl pro něj ostatně velká věc.

Někteří z klientů 4finu vaší síti vytýkají, že byla v kauze Fair Credit dlouho pasivní.

Cílem je dostat ke klientům co nejvíce peněz. V ohrožení jsou stovky milionů korun. Pokazilo se to, je to kreditní událost. Rychle jsme se zkoušeli zorientovat v tom, jaké jsou možnosti řešení, kdo je nový investor.

Přestože jste vy osobně investiční produkty Fair Creditu nešířil, cítíte za to jako významný představitel 4finu zodpovědnost?

Velice mě to mrzí. Věřil jsem Martinovi Nejedlému i Petrovi Stuchlíkovi. Oba považuji za velice schopné a velice chytré. Jsem přesvědčený, že tam nebyl zlý úmysl. Jen se jim to kolosálně pokazilo. Naše a moje chyba byla, že jsem jim věřil a že jsem si myslel, že to dotáhnou.

To skoro zní, jako byste se nerozešli úplně v dobrém.

Rozešli jsme se velice korektně. Známe se koneckonců od roku 2006. Zažil jsem s Martinem Nejedlým i spoustu dobrých let. Uvědomuje si, že se to neskutečně pokazilo. Potřeboval jsem jen do fondu Wine Management někoho za Martina, a to je Erik Portanger.

Ustojí 4fin současnou situaci?

Určitě ano. 4fin je velký distributor. Jen nás asi dozvuky případu Fair Credit budou provázet dlouho. Důležité je zařídit věci tak, aby se to už neopakovalo. Ale statisticky se jednou za deset let něco pokazí. Neskutečně mě to ale mrzí vůči klientům. Největší problém je to tam, kde se porušila diverzifikační pravidla. Obecné doporučení na jednotlivý dluhopis je, aby tvořil nejvíce pět procent portfolia. Také chci, aby klient podepsal, že je srozuměný s kreditním rizikem. Nyní to vypadá šíleně, ale když si vzpomenete na situaci před sedmi lety, když byly úrokové sazby nula, tak lidé z produktu s úrokem sedm procent byli nadšení.

Co máte na mysli tím, že se porušila diverzifikační pravidla?

Klient má právo dát do nějaké investice klidně všechno. Mou povinností je říci, nedělej to, diverzifikuj.

Dělali to tak poradci 4finu?

Vždy se jim to zdůrazňovalo na školeních, vydávala se doporučení. Jednotky poradců to porušily. Někdy byla vina na straně poradců, někdy na straně klientů. Klient má právo navzdory veškerému upozornění vybrat si aktivum jaké chce.

Byly vůči poradcům, kteří porušili pravidla, vyvozené nějaké důsledky?

Řeší se to ve spolupráci s Broker Trustem. Máme na to kontrolní mechanismy.

Jak již bylo řečeno, působil jste na důležité pozici také v poradenské síti Fincentrum. Právě z několika stovek poradců, kteří z Fincentra po jeho prodeji odešli, vznikl 4fin. Celá věc je stále předmětem právních sporů a soudů včetně prošetřování ze strany policie. Vy sám jste na policii byl? Jak tento případ vnímáte?

Byl. Ve Fincentru jsem byl od roku 2006 a měl jsem to tam velice rád. V závěru se jednalo o prodeji Fincentra z řadou investorů. Kromě švýcarské společnosti Swiss Life, která Fincentrum nakonec koupila, to byli také například investoři z Itálie. Mezi zájemci byl i majitel Bohemia Energy Jiří Písařík. Když Fincentrum koupil Swiss Life, říkal jsem si, že je to dobré. Jsou z oboru a jsou bohatí. Firmu stabilizují a bude klid na práci. Bohužel jsme pro ně byli jen zaokrouhlovací chyba.

Problém byl v tom, že se ve firmě poslední roky před prodejem neinvestovalo. Například software byl zastaralý. Protože stále nebylo jasné, kdo Fincentrum koupí, vzrůstala nejistota a lidé odcházeli. Přišel nový švýcarský majitel, říkali jsme, co všechno je potřeba udělat. Ale nějak se to nepotkalo. Nastal konflikt, byli jsme ukončení. Poté jsme se uchýlili do Broker Trustu ke Zdeňkovi Slukovi, jemuž věřím a známe se.

Takže odchod stovek poradců z Fincentra a následné založení 4finu nebyly připravované?

Kdyby to bylo připravované, tak to nedopadlo, jak to dopadlo.