Neobvyklá výzva zástupce podnikatelů: Zvyšte mzdy, situace to vyžaduje

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý se dosud stavěl ke zvyšování platů rezervovaně, argumentoval nižší produktivitou práce. Teď ale uznává, že s dvoucifernou inflací jsou požadavky na vyšší plat opodstatněné.

„I já musím uznat, že sociální situace v zemi vyžaduje, aby podnikatelé počítali s trochu možným růstem mezd. Lidé už si říkají o víc peněz. Není to jen válkou na Ukrajině, ale i inflací,“ uvedl.

Firmy jsou v trojích kleštích. Inflace jim zdražuje suroviny, banky jim vlivem vyšších úrokových sazeb zdražují úvěry a zaměstnanci je tlačí do vyšších platů. Nic jiného než lidem přidat ale firmám podle Dlouhého nezbývá.

Podle odhadů Hospodářské komory zvedají podniky mzdy zhruba o desetinu. „Podnikatelé to dělají, ne že by chtěli nebo byli tak úžasní, ale situace na pracovním trhu je k tomu nutí.“ V dubnu hledaly firmy na úřadech práce 350 000 lidí.

Průměrná mzda i medián sice dál stoupají, ale inflace je rychlejší. V dubnu činil meziroční nárůst cen 14,2 %, a tak lidem zůstane v reálu v peněženkách méně. „Reálná mzda lidem v naší zemi v průměru poklesne letos v každém případě,“ předpovídá Dlouhý. Aby si člověk udržel svůj standard, musí déle pracovat nebo čerpat ze svých úspor.

Na vyšší růst platů ani v současné situaci nerezignují odbory. Šéf ČMKOS Josef Středula neváhá hrozit generální stávkou či blokádou Prahy. V časech bezprecedentní inflace teď žádá po vládě zvýšení minimální mzdy o dvě tisícovky, tedy na 18 200 Kč.

„Je to legitimní požadavek. Ale zvýšit minimální mzdu o dva tisíce se mi zdá přehnané,“ odmítá požadavek prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. „Ale je to práce odborů. Přál bych si, aby chování pana Středuly nebylo ovlivněno politikou,“ řekl Dlouhý. Josef Středula začátkem května oznámil kandidaturu na prezidenta, vyzval ho k tomu mimo jiné i současný prezident Miloš Zeman.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) zvýšení minimální mzdy neodmítl, tripartita ho bude řešit v červnu. Za minimální mzdu pracuje zlomek zaměstnanců, asi 150 000. Pro firmy je ovšem problém, že spolu s minimem se vždy zvedá i zaručená mzda. Ta představuje nejnižší výdělek podle odbornosti a náročnosti práce a týká se mnohem širšího okruhu zaměstnanců.

Na podzim by tak podle šéfa Hospodářské komory vyšší mzdy spolu s inflací a drahými energiemi mohly tvrdě dopadnout zejména na menší podnikatele: „Propouštění jen ze mzdových důvodů nehrozí. Ale v kombinaci s dalšími faktory, jako jsou vysoké ceny energií, se bojím, že ve druhé polovině roku budeme svědky větších otřesů právě v sektoru malých a středních podniků. Jestli ne, jedině dobře,“ uzavírá Vladimír Dlouhý.

Co čekají podniky od nového guvernéra ČNB? Bude Aleš Michl mužem na svém místě? A co se musí stát, aby se inflace stočila dolů? Podívejte se na celý rozhovor nahoře ve videu.