Nejvíc za energie ušetříte, když odbouráte lidské chyby, radí odborník

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Decentralizace energetiky, střešní elektrárny, snaha o lepší hospodaření s teplem i chladem, tlak na úspory – to všechno vytváří trh pro nový typ technologií: řídicí systémy pro domovní energetiku. „V tomto novém segmentu rosteme o víc než 50 procent ročně,“ říká Pavel Lískovec, šéf české pobočky firmy Loxone, která dodává inteligentní elektroinstalace a řídicí technologie.

Poptávka po zařízeních, která sama dokáží optimalizovat vytápění budovy, ohřev vody, klimatizaci, stínění oken, osvětlení či chod domácích fotovoltaik a bateriových úložišť, podle něj strmě poroste. „Posilující trend vidím hlavně s nárůstem fotovoltaických elektráren,“ dodává Lískovec.

Loxone je původem rakouská firma, která začínala v roce 2009 vývojem technologií pro úsporné rodinné domy. Dnes vybavuje administrativní budovy, hotely, prodejní haly nebo gastroprovozy. Inteligentní systémy se začínají nově prosazovat i do bytových developerských projektů. S jejich výrobci spolupracují také fotovoltaické firmy, po nichž klienti kromě panelů a baterií často žádají také chytré řízení výroby, spotřeby a akumulace. Právě tady vidí Lískovec do budoucna hlavní růstový trend.

Dalším novým impulsem pro využití automatických řídicích systémů se podle Lískovce stává rozjíždějící se komunitní energetika a sdílení elektřiny, k němuž se majitelé domovních elektráren a jejich „odběratelé“ mohou registrovat od letošního srpna.

„Řada lidí se domnívá, že když vyrobí elektřinu na střeše jednoho domu, může ji zadarmo spotřebovat na druhé straně republiky. Ale tak to není. Do ceny elektřiny se promítají i náklady distribuce a obchodníka. Při sdílení sice mizí cena za obchodníka, ale pořád musí spotřebitel zaplatit distribuční složku, cenu za využití sítě,“ vysvětluje Lískovec. Sdílení tak dává smysl jen tehdy, když se přebytečná elektřina dodávaná do sítě na partnerském odběrném místě ve stejnou dobu spotřebuje.

I to dokáží sladit chytré systémy. Rozhodují, kdy je optimální nabíjet a vybíjet domovní baterie, odebírat levnou elektřinu ze sítě, kdy ohřívat vodu v bojleru – třeba i na vyšší než obvyklou teplotu. A kdy je výhodné elektřinu sdílet, protože v partnerském odběrném místě je pro ni právě využití. Některá zařízení pracují i s lokální předpovědí počasí a predikují, jak se domovní elektrárna bude chovat v příštích hodinách.

Podle Lískovce inteligentní technologie také spojují funkce různých zařízení od různých výrobců. „Lidé si na dům koupí fotovoltaiku od jednoho dodavatele, nabíječku na auto od jiného, chtějí pracovat se spotovými cenami nebo elektřinu sdílet, mají různé dodavatele, do hry vstupuje spousta proměnných. Jednotlivé složky nejsou vždy kompatibilní a výrobci těch zařízení často ani nechtějí umožnit, aby je uživatel ovládal,“ vysvětluje. Chytrý systém dokáže různorodé prvky sladit.

Jedním z prvních příkladů využití chytrého řízení v rezidenční budově u nás je dům zvaný Fragment v pražském Karlíně, který postavila developerská firma Trigema jako „činžák“ s nájemními byty. Vytápějí jej vlastní tepelná čerpadla, má klimatizaci, vzduchotechniku s rekuperací, sledování teploty a vlhkosti vzduchu v místnostech, elektřinu pro společné prostory vyrábí vlastní fotovoltaika. Hospodaření s energiemi je automatické. Třeba při delší nepřítomnosti lidí v bytě se samo tlumí topení, chlazení i větrání. Fasádní zastínění se polohuje automaticky podle počasí.

Podle Lískovce se časem bez podobných řešení neobejde žádná novostavba, protože na snižování spotřeby energií v budovách začíná tvrdě tlačit unijní legislativa. Od roku 2027 bude lokální vytápění plynem zatíženo novými emisními povolenkami. Letos přijatá evropská směrnice o energetické náročnosti budov nutí stavbaře vybavovat novostavby fotovoltaikami a úspornými systémy, postupně se požadavky na úsporné hospodaření s energií budou vztahovat i na starší domy, jež bude třeba modernizovat.

Developeři se obávají, že zatímco chytré systémy sníží v domech a bytech výdaje za elektřinu či teplo, zvednou se náklady na správu domů. Dnes ohlídá chod budovy správce bez speciální kvalifikace. Řízení složitějších energocenter a systémů ale vyžaduje hlubší znalosti energetických i digitálních technologií. Služby kvalifikovaných pracovníků přirozeně stojí víc, nehledě na vyšší výdaje na údržbu a revize.

Podle Lískovce je řešením standardizace. „Jde o to, aby investor nebo facility manažer nebyl úplně závislý na ajťákovi, který systém instaluje. Aby si správci otevřeli webové zobrazení a mohli pak jednoduše porovnávat spotřebu ve svých jednotlivých projektech, v jednotlivých bytech, aby mohli reagovat na zjištěné trendy třeba při další výstavbě,“ vysvětluje.

Chytré systémy sice přinášejí úsporu ve výdajích za elektřinu a teplo, samy jsou ale poměrně nákladné. „Pro rodinné domy může cena technologie začít na desetitisících korun, ale může přijít i na půl milionu,“ říká Lískovec. Systémy, které instalují dodavatelé fotovoltaik na optimalizaci výroby, akumulace a spotřeby, přijdou podle něj obvykle zhruba na 20 či 30 tisíc korun i s montáží.

Lískovec upozorňuje, že pro uživatele s malou spotřebou nemá smysl uvažovat o chytrém řídicím systému, ale obvykle ani o samotné fotovoltaice. „Pokud je spotřeba domácnosti tak nízká, že není schopna potenciál fotovoltaiky vytěžit, pak bych přemýšlel, jestli má fotovoltaika pro investora jiný smysl, než sáhnout po dotaci,“ říká. U nemovitostí se spotřebou nad šest megawatthodin elektřiny ročně už je podle něj úvaha o chytrém řízení na místě.

Kde bývá v domech největší prostor pro úspory? Podle zkušenosti Pavla Lískovce se ukazuje, že největší efekt přináší „lidský faktor“. Často má větší váhu než nejpokročilejší technologie.

„Nedávno jsme dělali energetický audit u velkého fastfoodového řetězce,“ líčí šéf českého Loxonu. „Překvapilo mne, že restaurace s hamburgery má měsíční spotřebu kolem 30 megawatthodin elektřiny – třikrát až čtyřikrát víc, než má velký rodinný dům za rok. Firma zvažovala, že si dá na střechy fotovoltaické panely. Jenomže jsme zjistili, že jejich spotřebu obrovsky zvyšuje lidský faktor. To, že se tam čerpá energie zbytečně,“ vypráví.

„Nastoupili jsme do těch restaurací ještě před instalací fotovoltaiky, odřídili jsme správně topení a chlazení. Začaly se třeba dříve vypínat lampy, které udržují v teple hranolky a mají obrovskou spotřebu. Podobnými kroky jsme dokázali dosáhnout pětatřicetiprocentních úspor výdajů za elektřinu. Takového efektu by fotovoltaika nedosáhla,“ popisuje Lískovec.

A přidává další zkušenost z bankovní pobočky, kde Loxone při energetickém auditu zjistil nepochopitelně vysokou spotřebu energie o víkendech, kdy se v kancelářích nic nedělo a většina zaměstnanců byla doma. Stačily ale otevřené dveře jednotlivých místností, které měly nastavené různé úrovně vytápění.

Chladnější kanceláře o víkendu usilovně klimatizovaly, aby přebily teplo pronikající z chodby. A ty s vyšší nastavenou teplotou pro změnu celý víkend topily, aby zahnaly chlad od sousedů.

„Když lidi neplatí za energii – tak jako zaměstnanci v práci – je jim jedno, kolik peněz firmě utíká. Podobné to bylo i v tom fastfoodovém řetězci, kde byli lidé schopni u dveří topit a uvnitř prostoru pro změnu chladit,“ říká Lískovec, podle nějž jen lidské chyby mají na svědomí až 30 procent zbytečně vyplýtvané energie při provozu budov.