Článek
Mezi malými řetězci je jedním z největších. Síť BALA má v Česku 1310 samostatných prodejen, které jsou spolu s družstevníky COOP, řetězci Eso, Hruška či Brněnka, protiváhou mocných nadnárodních řetězců s tržbami v desítkách miliard korun.
Cenou jim konkurují jen těžko, ale podle ředitele sítě Petra Moravy to v dobách vysoké inflace není věc, která by menším prodejnám uškodila.
„Zákazníci navštěvují velké řetězce, aby ušetřili, jenomže proti tomu jde fakt, že když jdete nakoupit do menšího krámu, utratíte tam v součtu méně peněz, protože nekupujete zbytečnosti,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys.
Síť BALA stále roste. Za rok sice zavřela 50 prodejen, ale 70 nových otevřela. Dvě třetiny z toho přebírají Vietnamci. Často proto, že čeští podnikatelé nemají franšízu komu předat.
Program Obchůdek udržení malých prodejen na venkově moc nepomáhá, protože 130 tisíc jsou při dnešních cenách a nákladech drobné.
Zavíráte některé prodejny?
Naše prodejny zatím nekončí, ale myslím, že k ukončování provozu některých technologicky zastaralých prodejen může dojít. Nemají efektivní osvětlení, chybí jim úsporné chladicí a mrazicí boxy. Když si prodejny nebyly doteď schopné vyměnit energeticky náročné spotřebiče za úspornější, protože na to neměly peníze, tak teď není vhodná doba brát si při těchto úrokových sazbách úvěr na nové vybavení.
Zdražovat se bude jak na moderním, tak na tradičním trhu. Naše obraty spíše rostou, prodejů neubývá, ale máme obavy, že pokles může nastat.
Kvůli drahým energiím skončily některé pekárny nebo řeznictví. Krachují někteří vaši dodavatelé?
Zatím ne a musíme doufat, že tato situace nebude trvat příliš dlouho a naši obchodní partneři to zvládnou.
Šetří zákazníci na potravinách?
Ano, začínáme skutečně vidět, že část spotřebitelů se v této době přiklání k lacinějším výrobkům. Například v kategorii uzenin začíná být opět zájem o levnější produkty typu salám Junior na úkor takových výrobků jako je šunka nejvyšší jakosti. Změny v nákupním koši nejsou z naší iniciativy, máme signály od našich maloobchodníků, že zákazníci tyto levnější výrobky chtějí.
Proto dnes řetězce hodně rozšiřují nabídku privátních značek, u kterých je možné srazit výrobní náklady díky velkému objemu. Jdete touto cestou?
My dnes vidíme, že zákazníci víc vyhledávají zlevněné zboží. Roste podíl prodejů v promočních akcích. Privátní značky nám rostou, tvoří okolo 18 procent prodejů. Ale i tady máme proti nadnárodním řetězcům nevýhodu. I když prodeje rostou, nemůžeme mít tolik položek z důvodu minimálního garantovaného objemu výroby.
Jak dnes prodražují výrobky obalové materiály?
Ceny obalů brutálně rostou. Jejich nedostatek vede v některých případech k dočasným výpadkům zboží. Projevuje se to ve všech kategoriích, nicméně se stále daří udržet celý sortiment. Řešili jsme to například u skleněných obalů, které se nakupovaly na Ukrajině nebo v Rusku.
Mohu potvrdit, že dovozy lehce narůstají. Začíná být trend, že některé zboží se dnes vyplatí více než dřív dovážet ze zahraničí.
Zmenšuje se velikost balení, ať už kvůli drahým obalům nebo kvůli tomu, že chtějí zákazníci ušetřit?
Tento trik nepodporujeme a u své privátní značky Česká cena jej nepoužíváme, protože nechceme přijít o loajalitu našich zákazníků.
Některé menší obchodní sítě teď více zboží dovážejí, protože některé české výrobky znevýhodňuje inflace, která je vyšší než v okolních státech…
Dovozy lehce narůstají a začíná být trend, že některé zboží se dnes vyplatí více než dřív dovážet ze zahraničí. Na druhou stranu to není až tak masivní, protože zboží často potřebujeme nakoupit a prodat poměrně rychle, což dovozy komplikují. My jsme česká firma a hlavními partnery pro nás zůstávají tuzemští dodavatelé. Importy pro nás nejsou podílově tak významné.
Jaké zboží je pro vás teď zajímavější dovážet?
Na to vám neodpovím, mohla by to být zajímavá informace pro naši konkurenci.
Tuzemský trh je velmi konkurenční, přesto velké nadnárodní sítě čile expandují. Děje se to na úkor malých prodejen?
Síť BALA sdružuje 1310 samostatných prodejen, které fungují na bázi franšízových licencí. Za rok přibude zhruba sedmdesát nových obchodů, ale padesát zavře. To je přirozený vývoj posledních let. Zavírají se z různých důvodů, ale často proto, že nemají generační pokračování. Většinou nahradí Čecha Vietnamec. Vietnamské prodejny jsou náročnými zákazníky a snažíme se uspokojit jejich požadavky, samozřejmě nikoliv na úkor českých maloobchodníků.
Umějí vietnamští podnikatelé lépe podnikat, nebo těží spíš z toho, že mají delší otevírací dobu a obětují podnikání prakticky všechen svůj volný čas?
Jejich flexibilita je úžasná, čeští obchodníci zase lépe znají potřeby svých zákazníků a více rozumí výrobkům v kategorii chlazeného sortimentu, jako jsou uzeniny, maso, lahůdky atd.
Jak pomohl udržení potravinové obslužnosti na venkově program Obchůdek, ze kterého může prodejna v malých obcích získat až 130 tisíc korun ročně? Na venkově tento program moc nepomáhá, protože tato částka je při dnešních cenách a nákladech malých potravin nízká. Jsou to drobné. V rámci státem poskytovaných dotací je to popelka. Navíc v první výzvě loni se zapojilo jen jedenáct krajů, nebyl mezi nimi například Středočeský kraj.
Malé obchody jsou dražší než nadnárodní řetězce. Nebojíte se s rostoucí inflací toho, že zákazníci budou citlivější na cenu a dají přednost velkým sítím, aby ušetřili?
Úplně se toho neobávám. Jsou tady totiž dva trendy, které jdou proti sobě. Zákazníci navštěvují velké řetězce, aby ušetřili, jenomže proti tomu jde fakt, že když jdete nakoupit do menšího krámu, utratíte tam v součtu méně peněz, protože nekupujete zbytečnosti, které na vás vyskočí, ale jen to nejnutnější. To je zákon, který platí. Ve velkém obchodě typu Lidl, Kaufland nebo Tesco nakoupíte levněji, ale podívejte se, kolik toho vyhodíte do popelnice, protože potraviny nespotřebujete.
Naše signály od dodavatelů jsou takové, že růst cen rozhodně ještě nepolevuje.
Obchodní řetězce se poslední dobou snaží nalákat více věrných zákazníků tím, že sráží ceny u základních potravin. Jak to z hlediska konkurence vnímáte?
Snažily se o to vždycky, tak proč by to dnes dělaly jinak? S tím nic neuděláme. Jestli Lidl bude prodávat mouku za sedm korun, je to jeho věc. Byly snahy prosadit zákon, aby se zboží neprodávalo pod nákupními cenami. Ale ve finále to mají namixované tak, že svého profitu dosáhnou. Na másle v akci prodělají třeba 100 tisíc korun týdně, ale na ostatním sortimentu vydělají třeba tři miliony korun.
Cena elektřiny v srpnu na burze trhala rekordy, čekáte, že se to projeví v dalším navýšení cen potravin? Posílají dodavatelé nové ceníky?
Naše signály od dodavatelů jsou takové, že růst cen rozhodně ještě nepolevuje. Jejich tlak na vyšší ceny vytrvale pokračuje už od loňského roku. Změny ceníků řešíme neustále a jdou napříč celým trhem. Navýšení cen prosazují výrobci potravin i spotřebního zboží. Dříve bylo běžné, že upravovali ceníky jednou za rok, v dnešní turbulentní době posílají nové ceníky klidně každý měsíc. Zdražení promítáme do cen pro zákazníky. Držíme si stále stejnou marži.
Jak velká je síť BALA obratově?
Náš kvalifikovaný odhad je, že se tržby pohybují kolem šesti miliard korun ročně. Přesně to nedokážeme říct, protože obrat vidíme jen u centrálních dodavatelů a samozřejmě u našich velkoobchodů, ale část sortimentu si nakupují u lokálních dodavatelů, což je naprosto v pořádku a tím si vytváří konkurenční výhodu oproti zahraničním řetězcům.
