Neefektivní, nespravedlivá. Ekonom cupuje „babičkovskou“ dotaci

Ohlášený nový dotační program na opravy domů, které Ministerstvo životního prostředí označuje sloganem „Oprav dům po babičce“, přináší hned několik problémů, říká hlavní ekonom J&T Bank Petr Sklenář v rozhovoru pro SZ Byznys.

Je ekonomicky neefektivní, není konzistentní s tím, že vláda chce šetřit veřejné peníze, a zároveň popírá smysl přerozdělování peněz systémem veřejných rozpočtů, vyjmenovává hlavní výhrady.

„Proč má majitele domů, což je spíše nadprůměrná část populace, nepřímo dotovat ta chudší část populace, která nemá nemovitost či bydlí v bytě,“ upozorňuje. Ani argument, že „peníze jdou z EU“, podle něj neobstojí a miliardy korun by se daly využít lépe.

Vláda ústy lidoveckého ministra životního prostředí Petra Hladíka slibuje Čechům nové dotace, tentokrát až milion korun na opravu energeticky neúsporných domů. Dává to smysl při současném stavu veřejných financí?

Na jednu stranu vláda deklaruje, že chce provést konsolidaci veřejných rozpočtů. Politicky vedou boje o každých 100 milionů korun, výsledkem je kompromisní balíček, který moc neodpovídá vážnosti problému, a pak je do toho představen výdajově dotační balíček, který neguje předchozí kroky.

Původně vláda také tvrdila, že z hlediska výdajů chce škrtat primárně dotace na výdajové straně a nyní zavádí nové v objemu asi 40 miliard korun. Tedy program není konzistentní se snahou vlády stabilizovat rozpočty a nedává ani smysl vzhledem ke stavu veřejných rozpočtů.

Takže by stát měl prostě všude šetřit? Peníze by lidé podle plánu ministerstva mohli získat na komplexní zateplení rodinného nebo dokonce rekreačního domu nebo na stavbu novou na místě té původní.

Problém má více rovin – minimálně jde o otázku rozpočtovou, otázku ekonomické smysluplnosti, efektivity, a spravedlnosti.

Rozpočtově je to nekonzistentní s tím, co se vláda snaží dělat s rozpočtem a v jakém stavu je rozpočet. Podle prvních výpočtů je program neefektivní – podle propočtu pana Niedermayera stát za úsporu ve výši 1 Kč vydá celkem 5 Kč. Jinými slovy je to neefektivní. Otázku nákladů a efektivity ministr Hladík odbýval tím, že peníze půjdou z EU. Ale to pořád nic nemění na tom, že jde prostředky využít efektivně.

Druhá otázka smysluplnosti je otázka efektivity veřejných výdajů či spravedlnosti. Pokud někdo má druhou nemovitost, tak určitě nejde o část společnosti, kterou má dotovat sociální politika. Stejně tak proč má majitele domů, což je spíše nadprůměrná část populace, nepřímo dotovat ta chudší část populace, která nemá nemovitost či bydlí v bytě. To je vlastně popření smyslu přerozdělování přes veřejné rozpočty.

Jak se díváte ekonomickýma očima na argument, že pro společnost je lepší opravovat energeticky neúsporné domy v obcích než stavět stále nové a nové?

To takhle en bloc nejde říct. Pokud je to nemovitost, kde v zimě bydlím minimálně (dům po babičce) a spíše jen o víkendech a v létě, tedy celková spotřeba energií je tam nízká, pak řada úsporných programů nedává ekonomicky a ani energetický smysl. To je vždy otázka alokace kapitálu v závislosti na daných podmínkách.

Je na místě obava, že taková dotace celkově zdraží ceny stavebních prací, jak se to v Česku dělo i v minulosti?

Je to možné. Program vytvoří dodatečnou poptávku, která by nebyla, protože se budou opravovat budovy, které by se jinak neopravovaly a to bude zvyšovat poptávku po stavební práci a materiálech. Navíc tento program vždy stlačí poptávku do kratšího časového období, jen když platí dotace, což tyto negativní efekty posílí. Všichni staví jen teď, protože teď je dotace a za pár let nebude.