Článek
Počet pacientů v lázních padá a důvod je prostý – spory mezi praktiky a specialisty. Podle šéfa Svazu léčebných lázní ČR Eduarda Bláhy může být pokles takzvaných „křížkových pacientů“, které do lázní posílají lékaři, proti předchozím letům zhruba desetiprocentní.
„Samozřejmě za tím mohou být jiné faktory, ale přičítáme to hlavně tomu, že se změnila legislativa, která přitom měla celý proces zjednodušit,“ říká v Agendě SZ Byznys Bláha.
„Nyní je tím, kdo lázně doporučí, specialista, který pacienta s jeho nemocí léčí. Ten také vystaví návrh na pojišťovnu, což však v minulosti vždy dělal praktický lékař. Nicméně narazilo to na zvyková práva,“ dodává Bláha. Výsledkem podle něj je, že specialisté čekají, až lázně vypíší praktici, a ti zase čekají, až to udělají specialisté. „Takže to nepíše nikdo,“ uzavírá.
Sezona skončila už v září místo listopadu
Největší problém je podle něj vidět v Moravskoslezském kraji a na Karlovarsku. To potvrzuje i generální ředitelka Lázně Darkov Pavlína Filipi.
„Pociťujeme výrazný pokles, odhadem okolo dvaceti procent. Dopadá to na nás v rychlejším zavírání provozů. Například historické Lázně Darkov jsou běžně v provozu do konce listopadu. Letos jsme je museli uzavřít dříve. Už nám potvrzují i zdravotní pojišťovny, že i ony evidují menší počet návrhů,“ říká.
Právě pojišťovna je podle Bláhy institucí, na kterou by se měli pacienti, již zůstanou ve vakuu mezi praktiky a specialisty, obrátit.
Samoplátci chybí
Situace je pro lázeňské domy o to složitější, že výpadek pacientů „na křížek“ letos rozhodně nenahradí samoplátci.
„Problém to bude hlavně směrem k podzimním a zimním měsícům. To je období, které samoplátci nahradit prostě nejde. Navíc je i vidět, že po uplynulých letech, kdy lidé nemohli cestovat, a tak jezdili do lázní, letos už zase vycestovat mohli. Ten zájem trochu poklesl,“ dodává Bláha s tím že lázně určitě výpadek pocítí.
V loňském roce do českých lázní zamířilo 926 tisíc hostů. Letos by sice mohlo být číslo podobné, ale počet sám o sobě podle Bláhy nic nevypovídá. „Důležité totiž je, jak dlouho tam ti lidé zůstanou a kolik tam nechají peněz. Právě tady ten pojištěnec velmi chybí, protože zůstává tři až čtyři týdny, zatímco samoplátci jsou na týden nebo ještě kratší dobu,“ říká Bláha.
Chybí navíc i zahraniční, zejména německá a ruská klientela. Lázeňské domy proto tlačí na zjednodušení víz pro klienty ze zemí jako jsou Uzbekistán či Kazachstán, kteří by mohli výpadek nahradit.
„V tomto je ale česká zahraniční politika velmi rigidní. Myslím si, že třeba karlovarskému regionu, který pociťuje výpadek nejvíc, by to mohlo pomoci. Takhle tito cizinci jezdí tam, kde je to příznivější,“ dodává s odkazem třeba na Maďarsko, Polsko či Slovensko.
Poplatky jsou diskriminační
Určitý podíl na aktuálním propadu podle Bláhy může mít také zavedení poplatku za pobyt. „Možné je, že to je jeden z těch důvodu. Řada lidí třeba vůbec nechce o lázně žádat, protože se to prodražuje. My proti poplatku protestujeme kvůli nerovnosti. Pokud jdete se stejnou diagnózou a úplně stejně pohybliví místo do lázeňského místa do takzvaného rehabilitačního ústavu, tak tam poplatek neplatíte,“ dodává Bláha.
Zatímco v letošním roce se ještě problém s chybějícími klienty nemusí naplno projevit, i proto, že se lázně vypisují dopředu, v příštím roce už by to mohlo ekonomiku lázeňských domů výrazně narušit.
Už teď se podle Bláhy lázeňský trh změnil. „Ta lůžková léčebná kapacita se zmenšila. Část z ní se transformovala na hotelovou kapacitu,“ vysvětluje Bláha.
