Článek
Češi mění své zvyklosti a začali nakupovat méně potravin, oděvů i elektroniky. Na nákupech také tráví méně času. „Průchod obchodem je dneska zhruba o dvacet procent rychlejší, než byl ještě nedávno,“ popisuje Tomáš Prouza nové zvyky nakupujících.
Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu klesá také trh e-commerce a nervózní jsou jak zákazníci, tak obchodníci. „Tady mi trošku chybí to, že by vláda uklidňovala situaci, že by říkala, že některé věci se prostě nestanou,“ říká Tomáš Prouza s narážkou na skokové zvýšení cen základních potravin.
„Teď ještě může vláda vystačit s cílenou pomocí pro dvacet třicet procent české populace, ale pokud skutečně dojde k dalšímu masivnímu nárůstu záloh na energie na podzim, tak už se nebudeme bavit o třiceti procentech, ale o padesáti nebo šedesáti procentech lidí, kteří budou potřebovat nějakou formu pomoci,“ řekl pro SZ Byznys.
Ministr zemědělství odmítl vaše volání po snížení DPH u potravin s tím, že by to rozvrátilo státní rozpočet. Kdo je teď nervóznější – obchodníci, nebo zákazníci?
Jednoznačně zákazníci. Vidíme to každý den v nákupech, nervozita nebyla taková ani na začátku covidu, kdy se lidé po pár dnech paniky naučili, že jídla je dostatek, a vrátili se k normálnímu nakupování.
Dnes ale vidíme, že velká část lidí vytahuje věci z nákupního košíku. Další skupina zákazníků, pokud si chce koupit uzeninu nebo sýry, sáhne po levnější variantě, než co nakupovali roky předtím. Hodně vyndávají z nákupního košíku ryby, dražší ovoce, prostě se snaží šetřit. S tím souvisí i ohromný tlak na slevové akce, protože řada lidí řeší, zda zaplatí zálohy na energie, nebo dostatek potravin. To se bude na podzim stupňovat a jsem přesvědčen, že vláda musí přijít s nějakým výraznějším, plošnějším opatřením.
Omezují lidé také frekvenci nákupů?
Klesá doba pobytu v obchodech, ale to je dáno spíše tím, že lidé pochopili, že musí být výrazně disciplinovanější, mají nákupní seznam a jedou přesně podle něj.
Hodně poklesly emotivní nákupy, kdy jdete obchodem a říkáte si: tohle ještě zkusím, toto si otestuji. To už je téměř pryč, zčásti také proto, že téměř zmizely víkendové rodinné nákupy a velkou část emotivních nákupů „měly na svědomí“ děti. Dneska vidíme, že rodiny jsou z obchodů téměř pryč, chodí nakupovat jeden člen rodiny a jede podle seznamu a ten průchod obchodem je dneska zhruba o dvacet procent rychlejší, než byl nedávno.
Znamená to, že vzrostly prodeje toho nejlevnějšího?
Jednak obecně klesá prodej potravin jako celku a roste podíl těch levnějších a roste podíl zboží, které lidé kupují ve slevách. Ještě nedávno se ve slevách prodávalo 50 procent potravin, dneska už jsme na 58 či 59 procentech. Každý den máme v e-mailech, ve facebookových zprávách: „dejte tohle a tohle do slev, už si nemůžu dovolit koupit to za plnou cenu“.
Kdy přesně jste si všimli toho poklesu? Kdy Češi začali kupovat méně potravin?
Nervozita je tady poslední tři týdny nebo měsíc. Není to tak dlouho. Čím víc se mluví o rostoucích cenách energií, tím víc se také mluví o tom, co přijde na podzim, a tak lidé začínají šetřit. Zatímco v lednu nebo v únoru bylo vidět, že si chtějí udělat radost, chtějí se odměnit za dva roky covidu, tak teď přemýšlí o tom, jaké je to minimum, aby dokázali fungovat.
Někdo umí vyvolat paniku
Byla tím zlomem válka na Ukrajině?
Rozhodně. Ne ještě začátek, ale teď ten poslední měsíc. Je to možná dáno i tím, že někteří čeští agrobaroni jsou superúspěšní ve vyvolávání paniky. Pamatuji si, jak nedávno jeden z těch velkých agrobaronů vykřikoval, že chleba bude stát 200 korun a rohlík 15. Samozřejmě že je to totální nesmysl, ale lidé to slyší a řada z nich si to pamatuje a začíná se bát. Tady mi trošku chybí to, že by vláda uklidňovala situaci, že by říkala, že některé věci se prostě nestanou.
Kteří agrobaroni tedy patří k těm, kteří nejvíc straší?
Ten, kdo hodně křičí, je třeba Zdeněk Jandejsek, bývalý prezident Agrární komory. Ale vidíme i současné vedení Agrární komory, které říká, že ve chvíli, kdy jim stát nedosype další miliardy dotací, tak zkrachují. Přitom když vidím čísla, tak zemědělci jsou v celém tom řetězci zemědělci–potravináři–obchody ti nejziskovější. Mají dneska téměř třikrát vyšší zisky, než mají potravináři a obchod. A i ministr zemědělství, místo aby pomohl pekařům, kteří jsou pod rostoucím tlakem kvůli cenám plynu, tak vyhazuje z okna další stovky milionů třeba na chov prasat, v němž stejně nejsme soběstační.
Na druhou stranu ten stejný ministr zemědělství také říká, že rozumí tomu, že zdražují pekařské produkty, ale že obchodníci zdražují třeba mouku mnohem víc, než by museli…
Problém je v tom, že my tu mouku dostaneme za cenu, za kterou jsou nám ochotny ji prodat mlýny. A ty melou z loňské levné pšenice, okamžitě si však několikanásobně navýšily cenu. Ministr zemědělství by se měl podívat na to, proč zemědělci takto zdražují mouku, kterou namleli z levné pšenice. Politika velkých zemědělců nyní je: „ber, nebo nech ležet“.
Takže potravinové řetězce jsou v situaci, kdy jim lidé na jedné straně píší, aby zlevnily nějaké zboží, a na druhé po nich zemědělci chtějí víc?
To je přesně ten politický konflikt, který tady běží. Obchody zajímá spokojený zákazník a budeme rádi, když ta nabízená potravina bude česká. Ale lidé nejsou ochotní si připlácet 30 procent jenom za český původ. A to bude jeden z důsledků, že porostou dovozy.
Potraviny se za inflací opožďovaly, tentokrát ale ne
Inflace v Česku je jedna z nejvyšších v Evropě. Blíží se konec druhého čtvrtletí, až budou přesná čísla, co tam uvidíte?
Já si myslím, že vyšší číslo než 15. A obávám se, že cena potravin bude už někde blízko tomuto číslu. Když se podíváte na statistiky, tak posledního tři čtvrtě roku potraviny rostly vždy mnohem pomaleji, než byla celková inflace. Ale poslední dva měsíce se rozdíl začíná uzavírat, a to i kvůli tlaku dodavatelů. Začínají využívat toho, že je tady nervozita, že mohou ceny navyšovat téměř jak chtějí, protože není tolik alternativ na výběr. Ještě před půl rokem jste mohla sáhnout po dovozech jak evropských, tak mimo Evropu, dnes řada těch mimoevropských není k dispozici.
Potraviny kupujeme všichni. Co apetit zákazníků, kteří kupují oděvy nebo elektroniku?
Tam škrtají v řadě případů mnohem víc. Zatímco až do dubna čísla rostla, nikdy v historii nebyla třeba tak velká poptávka po zájezdech first minute. I v rámci e-commerce je vidět velký pokles, lidé škrtají výdaje a někteří obchodníci jsou dokonce i pod čísly z roku 2019.
Jak z toho ven? Budete znovu prosazovat snížení DPH u potravin?
Myslím si, že na podzim nebude jiná varianta. Teď ještě může vláda vystačit s cílenou pomocí pro dvacet třicet procent české populace, ale pokud skutečně dojde k dalšímu masivnímu nárůstu záloh na energie na podzim, tak už se nebudeme bavit o třiceti procentech, ale o padesáti nebo šedesáti procentech lidí, kteří budou potřebovat nějakou formu pomoci.
