Sleva i 50 procent. Kuřecí maso slouží jako magnet na zákazníky

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Až 30 procent – tak se dnes podle zpracovatelů masa liší cena masa mezi obchodním řetězcem a nezávislou prodejnou. „Cena úplně není to, čím nezávislý trh může konkurovat řetězcům. Mohl bych firmu po pár měsících zavřít, kdybych prodával za tyto ceny,“ říká v pořadu Agenda SZ Byznys předseda Českého svazu zpracovatelů masa Jaromír Kloud.

Podle něj přitom řetězce maso rozhodně nekupují výrazně levněji než nezávislý trh. Nízkou cenu však používají proto, aby na levné maso nalákaly zákazníky do prodejny, což funguje. Nižší zisky z masa pak doženou na jiném zboží.

To nedávno v rozhovoru pro SZ Byznys potvrdil i šéf Drůbežářského závodu Klatovy David Bednář. „Řetězce koupí řízky za 110 korun a v akci je prodávají za 89,90 koruny. Osmdesát procent masa se prodává v akcích, které jsou obrovsky objemné, jsou to tisíce tun. Slevy 50 nebo 60 procent přece nejsou normální,“ řekl Bednář.

Tato situace podle Jaromíra Klouda začala už před dvěma lety v prosinci a loni v lednu pak vygradovala. „Nejprve jsem si myslel, že je to nějaká reakce na nižší prodeje před Vánocemi roku 2023, ale řetězce to od té doby drží. Nekoukají na to, za kolik nakupují, mají na konci devítku a s tím jedou,“ dodává Kloud s tím, že rozdíl v ceně může být až třetinový.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza odmítá, že by ceny řetězců byly pod náklady. „U vepřového masa nemůže být o prodejích pod nákupní cenou řeč. Byla tam loni docela stabilní marže obchodu, zhruba na třetině marže výrobců. Jinými slovy, zpracovatelé vepřového velmi slušně na své práci vydělávají,“ říká Prouza.

U kuřecího už je obrázek trochu jiný. „V některých měsících byly marže mírně záporné nebo nízké. Je to dáno tím, že podobně jako třeba máslo je kuřecí maso vnímáno jako komodita bez přidané hodnoty, kdy naprostá většina zákazníků nakupuje jen podle ceny a kuřecí maso je jedním z taháků slevových akcí. Když se ale podíváte na celý rok, rozhodně nejde mluvit o dlouhodobých prodejích pod cenou,“ dodává Prouza.

Podle serveru Kupi.cz (spadá pod Seznam.cz), který monitoruje slevové akce řetězců, byla průměrná „akční cena“ prsních řízků v roce 2024 lehce přes 105 korun. Průměrná běžná cena činila 218 korun – tedy průměrná sleva v loňském roce byla podle Kupi.cz 51 procent.

Jen pro srovnání, v roce 2022 byla průměrná akční cena u prsních řízků 144 korun a průměrná výše slevy byla 29,77 procenta. „Průměrná běžná cena za jeden kilogram kuřecích prsních řízků v průběhu let roste, pokud je však zákazníci koupí v rámci letákových akcí, zdražení nepocítí. Jelikož jde o zboží pro zákazníky atraktivní, řetězce růst cen kompenzují větší slevou, která v roce 2024 přesáhla dokonce 50 procent částky,“ říká datová analytička Kupi.cz Monika Kopčilová.

Podle ní se bezkonkurenčně nejvíce slev v akčních letácích v průběhu roku 2024 objevilo na vepřové maso (více než 3600 slev), za ním následují drůbež (2400 slev), hovězí (2200 slev) nebo ryby a mořské plody (1600 slev).

Nezávislé prodejny podle Klouda musejí konkurovat „něčím navíc“. Například nabízet speciální servis – například připravit zákazníkovi speciální soubor masa podle jeho představ, připravit produkty na rodinnou oslavu. Jeho provozovna pak sází například na jídelnu a právě jídla tvoří až polovinu tržeb.

Situace se však projevuje i tím, že počet nezávislých prodejen klesá, o čemž SZ Byznys informovaly už dříve. „Není to ale žádná lavina,“ dodává Kloud, podle kterého je často důvodem k uzavírání zavedených prodejen i generační obměna. „Mladá generace ten servis od rána do večera nechce dělat,“ myslí si.

Jak se budou ceny vyvíjet v letošním roce, podle Klouda hodně závisí i na vývoji cen energií.

„Hlavní důvod pro zdražení, který znám, jsou energie. Například my jsme ještě v říjnu nakupovali jednu megawatthodinu za 2400 korun a v prosinci už to bylo 4400 korun,“ popisuje Kloud.

Firmy se navíc musí připravit na nová nařízení, která chystá Evropská unie. „Máme přání, že se to třeba neuskuteční. Nařízení o odlesňování je také odložené o rok a třeba se něco stane a tato byrokracie nás mine,“ dodává Kloud.

Upozorňuje, že například právě zmiňované odlesňování není něco, co by Česko mělo řešit, protože u nás se naopak za posledních 20 let podle oficiálních údajů nevykácel ani hektar lesa. „Tady jde primárně o odlesňování někde v Indonésii či Amazonii a je nesmysl, abychom to tady sledovali my a přijímali kvůli tomu nové lidi,“ dodává.

Jiná situace podle něj bude u nařízení o obalech. To už má první dopady – z některých obchodů zmizelo mleté maso v plastových vaničkách, místo kterých je dnes jen plastová fólie a kousek materiálu, který vstřebává vlhkost. „Tady si to bude muset každý podnikatelský subjekt pečlivě prostudovat a tímto nařízením se budeme muset řídit,“ uzavírá Kloud.