Na všechny peníze ze Sberbank mohou obce zapomenout, říká správkyně

Zájemci o portfolio zkrachovalé banky Sberbank CZ se budou pravděpodobně rekrutovat z řad velkých bank. Klíčové však je, aby se prodej úvěrů Sberbank uskutečnil do 12. prosince, kdy skončí pro Sberbank výjimka z amerických sankcí. Pak by totiž hrozilo, že by banky z tendru vycouvaly, řekla v rozhovoru pro SZ Byznys insolvenční správkyně padlého peněžního ústavu Jiřina Lužová.

Prodej portfolia Sberbank mimo jiné napjatě očekává řada měst a obcí, které měly u banky účty. Peníze utržené prodejem úvěrů si totiž věřitelé rozdělí mezi sebou. Špatnou zprávou pro radnice je, že se na ně ze zákona s výplatou peněz dostane až mezi posledními. Jinými slovy si rozdělí, co zůstane po výplatě státního Garančního systému finančního trhu, fyzických osob a menších firem, popsala v rozhovoru správkyně Lužová.

Ve stejné skupině s obcemi je i Kraj Vysočina, jemuž ve Sberbank uvázlo kolem 2,4 miliardy korun.

Jak už redakce SZ Byznys informovala, obce se svou pozicí v insolvenčním řízení spokojené nejsou. Chystají se proto hlasitěji vystoupit 6. října na klíčové schůzi věřitelů. Schůze rozhodne mimo jiné o složení řádného věřitelského výboru. Hlasovat se též může o případném odvolání správkyně Lužové.

Klíčové slovo mezi věřiteli bude mít státní Garanční systém finančního trhu. Ten vyplácel pojištěné vklady klientů přibližně do 2,5 milionu korun. Následně přihlásil svou pohledávku do insolvenčního řízení. V součtu je to zhruba 27 miliard korun. Tím se Garanční systém stal největším věřitelem Sberbank. Na nadcházející schůzi věřitelů bude mít každý věřitel za každou korunu z pohledávky jeden hlas. Proto je už nyní jasné, že Garanční systém finančního trhu bude na schůzi hrát zásadní roli.

Zajímavostí bylo, že v dosavadním prozatímním věřitelském výboru proti sobě pravidelně vystupovaly a hlasovaly různé veřejné subjekty. Na jedné straně stály Česká národní banka společně s Garančním systémem finančního trhu. Obě instituce se na půdě výboru opakovaně dostávaly do křížku se státním podnikem Čepro a Krajem Vysočina. Právě Kraj Vysočina opakovaně kritizoval správkyni Lužovou, mimo jiné kvůli údajným problémům s poskytováním informací o bance.

Nedávno jste oznámila zahájení prodeje úvěrového portfolia Sberbank CZ s tím, že jste oslovila všech 44 držitelů bankovní licence v Česku. Máte už od nich zpětné reakce?

Mám již indicie z trhu, že se řada subjektů chce tendru účastnit. V dané chvíli však ještě konečná čísla zájemců nejsou uzavřena. V každém případě mohu říci, že při jednáních s bankami projevují zájem o portfolio Sberbank větší, než to bylo ve fázi likvidace. Netuším však, jestli se do toho pustí. Všechny banky jsme vyzvali k účasti na tendru písemně, šest největších bank jsme navíc ještě kontaktovali osobně.

O čem jste se zmíněnou největší bankovní šesticí jednali?

Zejména jsme je upozornili, že zahajujeme výběrové řízení, v němž budeme prodávat závod s úvěrovým portfoliem, a vyzvali jsme je k účasti.

Proč bylo potřeba osobní jednání s největšími bankami, zatímco ostatní jste oslovila jen písemně?

Vycházím z toho, že nemáme času nazbyt. V této časové tísni je i pro potenciální zájemce každý den dobrý, aby neztráceli čas. Druhá věc je, že prodávané portfolio bude mít nominální hodnotu přibližně 47 miliard korun. Otázkou je, které z bank na to jsou schopné dosáhnout. V případě menších bank si myslím, že by toho byly schopné jen v nějakém konsorciu. Proto nám přišlo vhodné oslovit šest největších, abychom jim informaci o tendru řekli v první den jeho vyhlášení. Mohou tak rychle reagovat a začít si vše vyhodnocovat.

Takže konečné nabídky podle vás přijdou nakonec hlavně od největších bank?

Ano, očekáváme, že to budou velké bankovní domy.

Prodat portfolio Sberbank jste se už pokusila ještě před zahájením insolvenčního řízení v rámci likvidace, ale nakonec se nikdo nepřihlásil. Proč by se teď prodej měl podařit?

Prodej pravděpodobně selhal právě kvůli tomu, že hrozila insolvence. Pokud by se prodej podařil v rámci likvidace, ale následně by se nepodařilo uspokojit všechny věřitele ze sta procent, tak by insolvence mohla způsobit, že by smlouva uzavřená v rámci likvidace byla prohlášená minimálně za neúčinnou. Banka, která by v tendru vyhrála a měla už na sebe napsané úvěry a hypotéky ze Sberbank, tak by je musela vrátit. A to žádný ze zájemců nechtěl riskovat.

Jak se vám spolupracuje s prozatímním věřitelským výborem?

Když jsem se s prozatímním věřitelským výborem setkala poprvé, tak ještě o celé věci neměl dostatek informací. Postupně jsem jim je poskytla. Museli jsme si zároveň vyjasnit, na jaké informace členové výboru mají či nemají nárok, protože se zde jedná o bankovní tajemství. Do dneška se to úplně vyjasnit nepodařilo. Jsem však přesvědčena, že vstřícným přístupem jsem jim byla schopna poskytnout alespoň dostatek informací, aby mohli rozhodnout o prodejním procesu.

Jaké informace členové výboru obdrželi?

Dostali informace o stavu banky, o vývoji banky s výhledem do konce roku, o naší představě prodejního procesu. Nakonec prozatímní věřitelský výbor odsouhlasil jak přímý prodej portfolia mimo dražbu, tak i náklady s tím spojené.

Někteří členové výboru si ale stěžují právě na nedostatek informací ohledně prodávaného portfolia a banky, což jim prý ztěžuje rozhodnutí o prodeji.

Otázku míry informovanosti případně bude muset jednou posoudit soud. Jsem přesvědčena, že jsem jim poskytla všechny informace, které k rozhodnutí potřebovali.

Členové výboru si stěžují například na to, že nedostali informace ohledně reálné hodnoty portfolia.

Výboru jsme předložili obsáhlý materiál o stavu banky. Členové dostali například informace o zápočtech, z nichž bylo jasně patrné, že se to týkalo jen malých částek a vše byly jednostranné úkony klientů. Dostali informace o postupu prodejního procesu. Některé členy zajímaly informace o rublové pozici Sberbank a údaje dostali a mohli jasně vidět, že to nejsou miliardové částky.

Dostali bilanci, takže na základě rozvahy viděli vývoj portfolia až do července. Viděli, jak postupujeme ve vymáhání pohledávek. Dostali odhad vývoje likvidity, tedy kolik peněz máme teď a jaký je odhad jejich množství do konce roku. Dostali informace o tom, jak se portfolio začíná pomalu „kazit“. Na schůzi věřitelského výboru jsem se každého člena ptala, jaké další informace potřebují nad rámec naší prezentace, a nikdo neřekl nic dalšího.

V jakém smyslu se portfolio Sberbank kazí?

Na začátku to bylo úplně jedno z nejlepších úvěrových portfolií v Česku. Nemělo skoro žádné úvěry s delší dobou splatnosti. Nyní se to ale začíná pomalu horšit a je jasné, že je s tím potřeba něco dělat.

Přibývá neplatičů?

Ano. To je dáno dvěma faktory. Prvním aspektem je, že se zhoršuje situace na celém trhu, například kvůli vysoké inflaci. Druhý aspekt je ten, že jsme v insolvenci a v insolvenci se to prostě stává. Někteří klienti si v takové situaci myslí, že nemusí platit. Proto neustále vzkazujeme, že se pro ně nemění vůbec nic. Jsou nadále povinni dodržovat smlouvu, jak je uzavřená. Pokud ji nebudou dodržovat, tak si zhorší své postavení minimálně tím, že jim například ani nemáme možnost odpustit sankční úrok. Budeme to muset po nich všechno vymáhat.

Takže podobné případy ovlivňují platební morálku klientů?

To se stane vždy. Jakmile vznikne nová situace typu insolvence, tak se vždy najde pár subjektů, které se rozhodnou neplatit.

Je ve Sberbank míra delikvence klientů horší než průměr trhu?

To si nemyslím. Určitě není výrazně horší, než je průměr trhu. V každém případě jsme na začátku neměli téměř žádné klienty s delší dobou splatnosti. Nyní jich už v této zóně část je.

Ovlivní to cenu úvěrového portfolia?

Tato část úvěrů se v tom hlavním balíku prodávat nebude. V něm je jenom kvalitní část banky. Na tu horší část budou jiní zájemci zaměření na nákupy špatných pohledávek. Prodej této části ale teprve chystáme. Aktuálně je pro nás však priorita prodej zdravého portfolia.

Co všechno budete ve zdravé části úvěrového portfolia prodávat?

Jsou tam hypotéky, spotřebitelské úvěry a úvěry malých a středních podniků. Stejně tak jsou v tomto balíku řádně splácené úvěry samospráv a větších firem.

Pokud by se prodej hlavní části portfolia do konce roku nepodařil, jak bude vypadat plán B?

Na to se nyní velmi těžko odpovídá. Jsou tu dva limitující faktory. První je prodat co nejrychleji zdravou část portfolia. Na druhé straně jsme limitováni 12. prosincem, kdy skončí výjimka z amerických sankcí na využívání bankovního systému Sberbank. Avšak zpátky k otázce. Pokud dostaneme nabídku, která nebude výhodná, respektive věřitelský výbor tuto nabídku odmítne, tak se určitě budeme chovat jako banka dál. Minimálně nějakou dobu budeme dál fungovat jako banka a budeme dál jednat s věřitelským výborem o dalším postupu.

Co se stane, když výjimka ze sankcí prodloužená nebude?

To bychom se dostali do situace, kdy by úvěry asi nebylo možné prodat žádnému významnému subjektu. Pravděpodobně všechny velké banky mají mezi akcionáři někoho z USA, nebo mají významné vztahy se společnostmi a osobami z USA, takže by banky tyto sankce respektovaly. Pak bychom zvažovali, zda pohledávky budeme vymáhat dál, dál budeme fungovat jako banka a budeme se zbavovat jen špatných portfolií. Nebo rozdělíme podle jednotlivých segmentů i zdravou část portfolia a v takovém případě budou přicházet do úvahy jako kupci i pohledávkové firmy.

Budete žádat v USA o prodloužení výjimky na užívání bankovního systému Sberbank?

Koncem října budeme žádat americkou stranu o prodloužení licence. Zatím to ale udělat nemůžeme, protože jsme z jednání s OFAC pochopili, že pro další prodloužení výjimky musíme něco udělat. Tedy alespoň se pokusit prodat portfolio. A pokud k prodloužení výjimky dojde, tak nevíme, na jak dlouho to bude.

Je žádost, kterou budete podávat na konci října, v USA nějak předjednaná?

Není. Když jsme výjimku dostali, tak jsme se jen informovali, jestli je tato výjimka definitivní, nebo jestli můžeme ještě žádat o její prodloužení. Bylo nám řečeno, že pokud celý prodejní proces mezitím posuneme, tak budeme mít lepší šance. Ale záruka tam není.

Pokud by Sberbank přišla o výjimku ze sankcí a zároveň by portfolio ještě prodané nebylo, co by se dělo?

Nemohli bychom používat bankovní software, s největší pravděpodobností by od nás odešly všechny americké firmy, které nám ho poskytují včetně servisu. Zůstali bychom bez IT podpory, což je nepředstavitelná záležitost. A co se týče budoucích kupujících, tak ti, kteří mají ve své struktuře akcionáře z Ameriky, nebo mají něco do činění s americkým trhem, tak už by si portfolio jistě koupit nechtěli. Ohrozilo by to tedy prodej portfolia bankám.

Skýtal by prodej úvěrů nebankovním firmám pro klienty nějaká rizika?

Podstatné je, že my v tuto chvíli neprodáváme problematické dlužníky, ale klienty, kteří v podstatě nic po splatnosti nedluží. Snažíme se je prodat bance, a to proto, aby se k nim banka jako ke klientům chovala. Jinými slovy, když klient začne mít problém, což je například kvůli energetické krizi možné, tak aby banka s takovým klientem napřed jednala ve smyslu, jak ti můžeme pomoci, abys dál zůstal naším klientem.

Když ale úvěr prodáte pohledávkové firmě a klient udělá první chybu, tak se hned stane dlužníkem po splatnosti. Je pravděpodobné, že v té chvíli mu firma zesplatní celý úvěr a klient přijde o zástavy a další majetek. Další věc je, že jen v případě hypoték jde o 14 tisíc úvěrů. To je množství, o které se žádná pohledávková firma neumí starat. Proto je v zájmu všech, nejen věřitelů, ale i dlužníků Sberbank, aby se portfolio skutečně prodalo co nejrychleji.

Jak rychlému prodeji nahrávají, nebo nenahrávají konflikty mezi členy prozatímního věřitelského výboru?

Vycházím z toho, že 13. září byl prodej výborem povolen. Samozřejmě jsme kvůli debatám ve výboru ztratili nějaký čas, dohromady okolo 14 dnů. Samozřejmě to ale nebylo tak, že bychom během těch dvou týdnů nic nedělali. Pracovali jsme dál a připravovali jsme výběrové řízení. Čas se totiž začal velice rychle krátit. Nemohli jsme dopustit, že za tu dobu neuděláme nic a jen se budeme dohadovat.

Jeden z neuralgických bodů jednání s věřitelským výborem byly také náklady na poradce a advokáty. Co říkáte na připomínky některých věřitelů, že by tyto náklady neměly být hrazené z majetkové podstaty Sberbank, ale že byste si je měla hradit sama?

To by bylo asi poprvé v historii insolvenčních řízení. Zároveň si myslím, že jsou tyto náklady odůvodnitelné. Není to samozřejmě málo peněz, na druhou stranu je to stále promile z celkového očekávatelného výnosu a riziko škod je mnohem větší. Snažila jsem se to vysvětlit věřitelskému výboru a nakonec jsem u většiny členů uspěla.

Pokud se podaří prodat úvěrové portfolio Sberbank ještě letos, mohou věřitelé podle vašeho dřívějšího vyjádření očekávat první peníze okolo poloviny roku 2023. Proč ne dříve?

Insolvenční řízení má své lhůty. Jedna část lhůt se týká přezkoumání pohledávek. Nyní proběhne jen částečný přezkum, protože přezkoumat všechny pohledávky najednou vzhledem k jejich množství není možné. Přesto už v prvním kole bude přezkoumáno z hlediska objemu asi 71 procent celkových pohledávek. Týká se to však asi jen 2000 věřitelů.

Zbývá nám rozeslat dopisy asi 12 tisícům věřitelů. Další fázi přezkumu očekávám někdy na začátku roku. A je tu ještě čtyřměsíční lhůta od prohlášení konkurzu, kdy věřitelé mohou podávat námitky co do svých pohledávek. Když to všechno spočítáte, tak v případě uzavření smlouvy ještě letos nám lhůty umožní částečný rozvrh věřitelům nejdříve ke konci první poloviny příštího roku.

Popsala jste také skupiny věřitelů, jak budou postupně uspokojovány jejich pohledávky. Nejdříve přijde řada na Garanční systém finančního trhu, ve druhé skupině budou střední a malé podniky a fyzické osoby a až na konci budou města, obce a větší firmy. Jak velká je pravděpodobnost, že třetí skupina, tedy i samosprávy a kraje, dostane sto procent pohledávek zpět?

Ze sta procent se na ně určitě nedostane. Garanční systém finančního trhu, který se bude uspokojovat jako první, má pohledávku kolem 27 miliard korun. Pak přijdou na řadu fyzické osoby a menší firmy. A až z toho, co zbyde, se bude uspokojovat třetí skupina. Tak to stanovuje zákon. Všechno bude záviset na kupní ceně, kterou docílíme v aktuálním výběrovém řízení. I tak ale nelze očekávat, že třetí skupina dostane sto procent z pohledávek. Kolik tato skupina dostane, bude možné říci, až budeme znát nabídkovou cenu za portfolio.

Lze nyní alespoň říci, že obce dostanou zpět v případě úspěšného prodeje nejméně polovinu z pohledávek?

V případě úspěšného prodeje ano. V každém případě by třetí skupina, tedy obce a větší podniky, měla bojovat za to, aby došlo k prodeji nějaké bance co nejdříve a za co nejvyšší cenu. Budou totiž nejvíce biti, pokud se to nepodaří.

Z uvedeného tedy vyplývá, že zájemce koupí portfolio Sberbank se slevou?

To rozhodně. Záleží jen na tom, jak velká bude.

Kolik peněz má česká část Sberbank v Rusku a co s nimi dál bude?

Je to přes 700 milionů korun. S těmito penězi momentálně nepočítáme. Je to pohledávka za ruskou Sberbank. Ruská strana s námi navíc vůbec nekomunikuje.

Patříte mezi přední insolvenční správce v Česku. Nakolik je případ Sberbank významný ve vaší kariéře?

Je to největší případ z hlediska majetku i počtu věřitelů. Ostatně je to i největší insolvence v historii Česka. Pro mě je to třetí banka. Dělala jsem Kreditní banku Plzeň, pak ERB bank (dříve Evropsko-ruská banka) a teď Sberbank.