Článek
„Mrzí nás, když vidíme, že se už týden bez výsledku jedná, ukrajinští výrobci nemohou dovážet do Evropy, přitom ale vidíme všechny výrobky z Polska a jiných zemí v regálech našich supermarketů,“ říká Roman Slaston, šéf Ukrainian Agribusiness Club (UCAB), nejvlivnější agrární organizace na Ukrajině.
V rozhovoru, který poskytl redakci SZ Byznys, popisuje možné důsledky jednostranného embarga na dovoz produktů z Ukrajiny do Polska, Maďarska, Bulharska a na Slovensko, které tyto státy přes nesouhlas EU zavedly minulý týden.
Zemědělci se podle něj krátkodobě se zákazem umí vypořádat, největší rána je to však pro výrobce potravin, kteří mají podepsané smlouvy s polskými a slovenskými obchodními řetězci, a teď tam nemohou dodávat potraviny, jako je med, maso či mléčné výrobky.
„Je to trochu populistický způsob jak přesvědčit spotřebitele, aby kupoval místní potraviny nebo farmářské produkty,“ říká Slaston.
Zemědělství na Ukrajině funguje na dvě třetiny výkonu. Pětinu území zabírají Rusové a v některých částech země není výroba tak produktivní. Chybí stroje i řidiči traktorů.
Podle Slastona tamní zemědělci prodělávají na pěstování obilovin, platí totiž mj. vysoké náklady na přepravu na západ. Přecházejí proto na jiné plodiny, například olejniny.
Jaká část zemědělství a potravinářství na Ukrajině je ochromena válkou?
V tuto chvíli je zhruba pětina zemědělské půdy okupována Rusy. V roce 2021 jsme sklidili 106 milionů tun obilí a olejnin. V minulém roce to bylo 71 milionů tun, to znamená propad o 33 procent. Přišli jsme tedy o pětinu území, ale zemědělská výroba klesla o třetinu, protože se snížila produktivita.
Letos čekáme také propad, zemědělci obdělávají zhruba stejně velké území. Obilí však pro ně není vůbec ziskové. Ve většině případů jsou na nule nebo ve ztrátě a z obilí přecházejí na olejniny nebo jiné plodiny, které ziskové jsou.
Na obilí zemědělci prodělávají?
Ano, obecně je to tak, ale situace se velmi liší podle regionů. V nejúrodnějších oblastech na západě Ukrajiny, které jsou blízko k exportním koridorům, je situace dobrá. Mají nižší náklady na logistiku a také levnější hnojiva a pohonné hmoty, která se importují z Evropy, než na východě, kde musí započítat drahou logistiku.
Má situace na Ukrajině vliv na propad cen komodit v Evropě a ve světě?
Nemyslím si to. Ukrajina exportuje do celého světa. Globálně ceny hodně ovlivňuje mimo jiné americká produkce kukuřice, sóji a dalších produktů, ale také Latinská Amerika a Asie. Vliv Ukrajiny na propad cen nebyl významný.
Jak velkou oporou je momentálně zemědělství pro ekonomiku Ukrajiny.
Velkou. V roce 2022 se výnosy ze zemědělského exportu podílely na celkovém exportu více než z poloviny. Ukrajina celkem vyvezla zboží za 43 miliard dolarů a z toho byla 23 miliard zemědělská výroba. Z toho si můžete vyvodit, že možnost exportu zemědělských produktů z Ukrajiny je zásadní. Před válkou tvořilo zemědělství bez potravinářské výroby 12 procent hrubého domácího produktu.
Čtyři země z Evropské unie – Polsko, Slovensko, Maďarsko a Bulharsko – minulý týden začaly omezovat dovoz zemědělských produktů z Ukrajiny. Mělo to na ukrajinské firmy okamžitý dopad?
Má to okamžité účinky na dodatečné náklady exportérů, které souvisí s tím, že se zboží na cestě do Evropské unie muselo vrátit a měnily se ceny mezi starými a novými kontrakty. Zemědělci jsou ve velké nejistotě, protože jsou uprostřed jarní výsadby. Nevědí, jaké plodiny vysévat a nemají jistotu, zda budou moci exportovat. Je tady několik neznámých. Zákazy exportu do Maďarska, Slovenska, Bulharska a Polska a také problém, který souvisí s dohodou na exportu obilí přes Černé moře, kterou Rusové neplní.
Ukrajině chybí technika i zemědělci. Ilustrační foto.
Jak situace ovlivňuje export zboží přes Evropu do světa?
V případě tranzitu přes Rumunsko není žádný problém. Zboží exportované přes Maďarsko a Slovensko musí být převáženo v zaplombovaných kamionech a s tím, že Maďarsko musí opustit do sedmi dnů. Zboží přes Polsko se smí přepravovat v zaplombovaných kamionech a vagonech, je opatřeno GPS lokátory a musí být registrováno v systému SENT. Je také omezen počet kamionů na konvoj na pět. V důsledku toho vznikají na hranicích dlouhé kolony.
Překročení hranic teď trvá delší dobu?
Ano. Opatřením, která učinily vlády, nerozumíme, protože zákaz se vztahuje také na dovoz téměř všech zemědělských produktů – obilí, med, veškeré maso i mlékárenské produkty. Ale také výrobky, které se tradičně dovážely, a Polsko, Maďarsko nebo Slovensko v nich nebyly soběstačné. Zákaz platí také na slunečnicový šrot, kterého Polsko pro svůj dobytek dováželo a spotřebovalo 400 až 450 tisíc tun ročně. I to může poškodit polské farmy. Nerozumíme tomu a pravděpodobně to bylo emotivní rozhodnutí.
Není to však postoj Evropské unie, ale několika samostatných zemí.
Často mluví o spravedlivém obchodu, ale rozumím tomu tak, že tato politika trochu míří na Brusel. Farmářské ceny na Ukrajině se propadly. Ceny za kukuřici a pšenici se v centrální části země pohybují od 130 do 140 dolarů za tunu. Přitom náklady na produkci jsou vyšší. Musíme dovážet většinu nafty z Evropy, připlácíme si za přepravu, hnojiva a další věci a navíc máme problémy s nedostatkem dělníků na farmách a řidičů traktorů. Je tady nedostatek zemědělské techniky a nikdo si teď nemůže dovolit kupovat nové stroje. Vzít si úvěr je problém. K tomu všemu se nyní přidaly komplikace s exportem.
Slyšeli jsme o tom, že se na prodeji zboží z Ukrajiny obohacují překupníci…
Vím, že existují firmy nebo podnikatelé, kteří v Polsku, Maďarsku nebo jiné zemi koupí dovozové obilí z Ukrajiny, přeprodávají ho a snaží se na tom vydělat. Nemáme ale data k tomu, jaké množství zboží končí v zemích Evropské unie.
Hledá se řešení na úrovni celé Evropské unie. Možností jsou finanční kompenzace poškozeným zemím, plombování vagonů, důslednější kontroly. Co byste navrhoval?
Neznám do detailu debatu mezi představiteli EU, zeměmi, které zavedly omezení a Ukrajinou. Součástí dohody mohou být dotace nebo finanční vypořádání, ale také omezení importu některého zboží z Ukrajiny. Stále ale nevíme, jakého zboží by se restrikce mohly týkat. Slyšeli jsme o pšenici, kukuřici a slunečnici. S dočasným zákazem se asi umíme vypořádat a tyto komodity bychom snad uměli nabídnout jinam, přestože stále musíte najít kupce v jiných zemích.
Velký problém ale vidím u zpracovaných produktů a potravin, určených k rychlé spotřebě. Máme hodně zpracovatelů, kteří investovali do zpracování produktů, výroby, technologií, jako je například balení. A také investovali prostředky do vstupu na polský a slovenský trh, mají podepsané smlouvy s řetězci supermarketů a teď nechápou, proč jsou jejich produkty pod embargem. Jejich veškerá snaha se rovná nule. Nerozumí tomu, proč zákaz platí na celou řadu potravinářských výrobků.
Víte o případech dodávek z Ukrajiny, které nesplňují evropské normy?
Slyšeli jsme o tom. Zaznívalo mnoho spekulací, že naše produkce neodpovídá požadavkům na hospodaření v Evropské unii. Například že používáme více pesticidů nebo pesticidy, které už EU zakázala. Do určité míry je to pravda, ale v mnoha případech jsou tvrzení zmanipulovaná, protože do Evropské unie importujeme a výrobky prochází kontrolami na rezidua pesticidů a tyto výrobky se importují legální cestou. Mnoho pesticidů, které se na Ukrajině stále používají, se v Evropské unii přestaly používat teprve nedávno, v roce 2020 a 2021, nikoliv kvůli zákazu, ale proto, že se neprodloužily licence. Je to trochu hloupé. To téma je trochu nafouknuté. Pokud jsou informace o záchytech nevyhovujících komodit, mělo by se také říct, jaké procento z celkových objemů tvoří. Potom uvidíte, že to téměř nic není. Je to trochu populistický způsob, jak přesvědčit spotřebitele, aby kupoval místní potraviny nebo farmářské produkty.
Samozřejmě si ale moc vážíme podpory od evropských zemí. Potom nás ale mrzí, když vidíme, že se už týden bez výsledku jedná, ukrajinští výrobci nemohou dovážet do Evropy, přitom ale vidíme všechny výrobky z Polska a jiných zemí v regálech našich supermarketů.
