Hlavní obsah

Po energetické chudobě přijde i ta potravinová, bojí se šéf Madety

Milan Teplý je majitel největší české mlékárny Madeta. Ta teď bojuje s rostoucími náklady a musí zdražovat své zboží.Video: Zuzana Hodková, Seznam Zprávy

„Bude větší frekvence názvu energetická chudoba a přijde s ní i potravinová chudoba,“ říká šéf Madety Milan Teplý. Toho, že se stala chyba, si podle něj lidé všimnou až v momentě, kdy budou v obchodech chybět české potraviny.

Článek

Dva roky trvající pandemie a enormní nárůst nákladů nejsou jediné problémy, se kterými se teď čeští agrárníci a potravináři potýkají. Velké téma je změna dotační politiky a také evropské ekologické cíle.

„Všichni chtějí vyrábět ekologicky, ale my to v Evropě podle mě uděláme tak, že pokud to jenom trochu půjde, tak ty slabší státy evropského společenství zadupeme, aby neprodukovaly, a budeme to dovážet ze zemí třetího světa, kde ta ekologická výroba není a nebude. Co to má pak za smysl? Všichni chceme ekologicky vyrábět. Ale ne v intencích, o kterých mluvíme,“ říká šéf a majitel Madety Milan Teplý, podle kterého navíc teď s chystanou změnou dotační politiky v zemědělství reálně hrozí, že velkoproducenti přestanou fungovat.

„Víte, já jsem nikdy nepodporoval zemědělské agrobarony, ale to, co se teď u nás chystá, to je neuvážené a mělo by se o tom hodně povídat, než se udělá takový radikální krok. Nikdo neříká, aby nesnížili velkokapacitním producentům dotaci ze státního rozpočtu. Ale přiměřeně,“ dodává Teplý, podle kterého podobné kroky povedou k tomu, že termín potravinová chudoba nebude v Česku ničím neznámým.

Jak byste nazval současnou dobu – koronavirová krize, inflace, konec zavedených návyků…

Jsem z toho zmatený. Vnímám to tak, že jsme z té koronavirové pandemie úplně zblbli. Pokud zavádíme pojem jako pracovní karanténa, tak to už je síla. Celková situace je hrozná v celém světě. Já můžu kritizovat roušky nebo něco jiného, ale pak se podívám do Německa, Francie, Rakouska a tam je to stejné. Takže nezblbli jen Češi. Zblblo se paušálně a z toho se musí nějak ven.

A očkování? Mně už se o tom zdá, tlačte na to, aby byli všichni očkovaní. Tak jsem se také potřetí očkoval a myslel jsem si, že to nepřežiju. Tak jak to mám doporučovat?

Měl jste špatnou reakci?

Šílenou. Já myslel, že zdechnu…

Zmínil jste pracovní karanténu. Byla skloňovaná kvůli hrozbě omikronu, už na vás nějak dopadá?

Dopadá. Nevím, jestli je to omikron… Testování lidí přináší to, že víc lidí zůstává doma. V kancelářích to nějak vyřeším, můžou na home office, ale ve fabrikách to nejde. A co má vedoucí dělat, když ráno nepřijde do práce třeba 60 lidí?

To se děje?

Ano. Ráno to bylo asi 90 lidi, kteří nepřišli. To je 15 procent.

Kolik procent vám ohrozí výrobu?

Naši lidé jsou tak oddaní, že jdou na druhou směnu místo toho, kdo je v karanténě. Je to neuvěřitelné… sice si vydělají, ale rodiny se nevidí. Jak dlouho to ti lidé můžou dělat?

A zmiňovaná pracovní karanténa? Vyřešila by u vás situaci? Jsou pozice, kde by byla potřeba?

To je strašná volovina. Ano, šofér, který sedí v autě sám, může jet. Jenomže on nebude sedět jenom v autě. On také někomu předává zboží, předává papíry a podobně.

Já jen čekám, že zase někdo vyhlásí, že se nemůžeme stravovat v podniku. Od jedné hodiny v noci, tu vaříme, zásobujeme půl města jídlem a od zítřka se jíst nesmí. To je nejhorší, co může být, tyto šoky.

To už není ekologická, ale laboratorní výroba

Říkáte, že celková situace je složitá a ještě si ji komplikujeme. Tím myslíte ekologické tendence, Green Deal, aktuální české kroky?

Green Deal nechci kritizovat, protože se nechci zařazovat do toho 90procentního davu lidí, kteří to považují za pitomost. Je to politika. Všichni chtějí vyrábět ekologicky, ale my to v Evropě podle mě uděláme tak, že pokud to jenom trochu půjde, tak ty slabší státy evropského společenství zadupeme, aby neprodukovaly, a budeme to dovážet ze zemí třetího světa, kde ta ekologická výroba není a nebude. Co to má pak za smysl? Všichni chceme ekologicky vyrábět. Ale ne v intencích, o kterých mluvíme.

Celý život dělám v mlékařině. Řekněte mi, kdo tu dělá ekologické mléko. Pokud takové výjimky jsou, tak je to laboratorní výroba. Čistá výroba to musí být, to ano, ale my jsme papežštější než papež. Přijde z Bruselu pokyn, my ohneme záda a uděláme to.

Nemá ale právě teď přijít ta evoluce směrem k ekologii?

Ano, ale s rozumem. Postupně.

Tedy se bojíte, že navrhovaná opatření mohou české zemědělství zadusit?

Ano, ta opatření, která jsem teď slyšel a která jsou předmětem protestů zemědělských velkoproducentů… Víte, já jsem nikdy nepodporoval zemědělské agrobarony. Na druhou stranu, tam se teprve západ jednou dostane, že bude mít produkci 100 tisíc litrů mléka z jedné farmy… Tedy já jsem to nikdy nepodporoval, ale to, co se teď u nás chystá, to je neuvážené a mělo by se o tom hodně povídat, než se udělá takový radikální krok.

Není ale v pořádku teď naopak podpořit ty menší a ekologii?

V pořádku to je, ale přiměřeně. Nikdo neříká, aby nesnížili velkokapacitním producentů dotaci ze státního rozpočtu. Ale přiměřeně.

Ne do podoby, kdy malý producent dnes dostane z dotací tolik peněz, že se mu vůbec nevyplatí nic dělat. Vždyť to bude řídit z obýváku. Naseje tam mák nebo řepku a požádá si o dotace. Dotace na jeden hektar pak budou přestavovat zhruba trojnásobek toho, než by to propachtovali nějakému velkému podniku.

K energetické chudobě přijde i ta potravinová

Nemůže se cesta „Podpoříme několik menších, dorovnají jednoho velkého“ ukázat jako správná?

Je ověřeno, že takto to nikdy není – mělo by jít spíš o specializace, sdružení v odbytových družstvech a podobně. Malé podpořme. Nikdy na nich ale nebude postaveno zásobování trhu.

Mám takový pocit, že takovýmto ukvapeným rozhodnutím a náhodným prosazováním politických zájmů dojde k tomu, že tady bude větší frekvence názvu energetická chudoba a přijde k ní i potravinová chudoba. A teprve až lidé nebudou mít v obchodech nabízeno to, co mají dosud z české produkce, teprve potom budeme říkat: Hergot, někde se stala chyba. A přijde někdo nový a bude to za obrovské peníze napravovat.

Jak to skutečná hrozba?

Myslím, že výrazná. V tuto chvíli jen reaguji na bouřlivé myšlenky zemědělské veřejnosti, jak okamžitě pozabíjí prasata.

Zemědělství se dostalo na okraj zájmu

Nejsou to jen výhružky? Opravdu to hrozí? Opravdu se to podle vás nevyplatí?

Ekonomicky? To nejsou schopni dělat. Opravdu nejsou. Reakce bude jasná – dovezeme to. Třeba ze Španělska a pak budeme hlídat ty uhlíkové stopy.

Potravinářský průmysl a zemědělství tady měly stoupající tendenci. Nevím, proč se dělají takováto omezení bez konzultace. Velkoproducenti by dnes přistoupili i na nižší dotované částky. Všichni vidíme tu ekonomickou díru a utáhneme si opasky. Ale udělat to takto ze dne na den?

Snažíte se jako zpracovatelé, producenti, zemědělci postupovat společně?

To je právě ono a už slyším, jak budou všichni říkat „Agrární komora se nedohodne, potravinářská komora se nedohodne…“. Asi bychom měli. Je ale otázka, kdo to bude poslouchat. Ta komunikace je nulová.

Čekal jste lepší komunikaci s vládou?

Čekal. Jsem v praxi už hodně dlouho a obvykle nás ti ministři zavolali… Je to složité ministerstvo a teď se dostalo na okraj zájmu, protože jsou jiné problémy.

Doporučované