Mlsna: Potravinový monopol v Česku nemá nikdo. Skandinávie je na tom ještě hůř

Žádná dominance v potravinářství ani obchodu v Česku není. Nejvyšší tržní podíly jsou maximálně 25 až 30 procent. Mají je mlékařská družstva, mlékárna Pragolaktos nebo firmy z Agrofertu. Řetězce Lidl s Kauflandem, patřící do německé skupiny Schwarz, obsluhují třetinu českého maloobchodního trhu.

Přesto je podle šéfa Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže český trh zdravý a severské země jsou na tom s oligopolem obchodníků ještě hůř.

„Byť je tento trh oligopolní, tak je strukturovaný více než v jiných evropských státech. Náš úřad to zkoumal v porovnání například se Skandinávií, kde je klasický oligopol tří maloobchodních řetězců. Česká republika je v tomhle poměrně diverzifikovanější,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Cenové šetření ÚOHS posuzovalo pět základních potravin. Neukázalo se, že by někdo uměle navyšoval ceny. V jednotlivostech jsou však skryté některé zajímavosti. Například cena kostky másla v obchodech zatím neodpovídá zlevnění komodit na trhu. Osm z 10 balení mouk jsou značky řetězců (privátní značky), na které se úřad víc zaměří.

Má ostrá debata o tom, kdo může za drahé potraviny, své poražené a vítěze?

Určitě má poraženého. Tím je spotřebitel. Pokud se podíváme na data u pěti zkoumaných komodit, tak se ukazuje, že u všech tří článků řetězce se nárůst zvýšených nákladů postupně přelévá do cen až ke spotřebiteli. Dražší energie v prvovýrobě, ve zpracovatelském sektoru i maloobchodu se de facto promítnou do maloobchodní ceny třikrát.

Ze šetření vyplývá, že za dražší potraviny nemůže ani jeden článek, tedy zemědělec, zpracovatel a obchod, víc než jiný?

Nejvíce je nárůst marží vysledovatelný u prvovýroby, což je poměrně logické, protože se tam do cen nejvíce promítají náklady na nárůst cen hnojiv, krmných směsí, energií, pohonných hmot, osiv atd. Na zpracovatelské úrovni se u pěti sledovaných potravin drží marže na stabilní úrovni. U maloobchodu jsou výkyvy znatelné. Do budoucna je potřeba sledovat, nakolik se marže v maloobchodu pohnou dolů, když postupně cena výrobků klesá. U másla jsme zkoumali 250gramovou kostku másla, kde je marže stále v obchodě vysoká a neodpovídá poklesu cen másla v posledních dvou měsících.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza výsledky okamžitě označil za vítězství obchodu, protože z vašeho šetření prý vyplývá, že agrobaroni opakovaně zneužívali energetickou krizi, válku na Ukrajině a nervozitu lidí k umělému navyšování cen.

Tak to je hodně, hodně odvážný závěr. Chápu, že každá lobbistická skupina si hájí své, ale toto z naší analýzy nevyplývá. Ukázalo se, že na trhu pěti potravin nemá nikdo ani v prvovýrobě, ani ve zpracovatelském sektoru dominantní postavení. Nikdo nemá více než 40 procent trhu. Je pravdou, že tyto trhy se tváří, nebo jsou v podstatě oligopolní, více či méně koncentrované, ale z dat vůbec nevyplývá, že trh u těchto komodit v jakékoliv fázi ovládají dva nebo tři silné podniky.

Je pravda, že maloobchodní trh je příliš koncentrovaný a osm hráčů kontroluje 90 procent trhu?

To je pravda. Máte tam dva velké hráče. Jedním je Schwarz Gruppe (Kaufland a Lidl), druhým skupina REWE, která ovládá Penny Market a Billu. Mají 32 procent, resp. 19 procent trhu. Ale nikdo z nich nemá dominantní postavení. Byť je tento trh oligopolní, tak je strukturovaný více než v jiných evropských státech. Náš úřad to zkoumal v porovnání například se Skandinávií, kde je klasický oligopol tří maloobchodních řetězců. Česká republika je v tomhle poměrně diverzifikovanější.

Takže oligopolní struktura českého trhu je v pořádku, když například většinu trhu s mlékem ovládají tři největší hráči?

Pokud se podíváte na syrové kravské mléko na straně nabídky, tak vidíte v podstatě tři hráče. Družstvo Mléko CZ má podíl mezi 15 a 25 %. Mlékařské hospodářské družstvo Střední Čechy a Mlékařské a hospodářské družstvo JIH mají v rozpětí 5–15 %. Ale každý trh funguje jinak. Je poměrně logické, že v syrovém mléce mají velkou sílu odbytová družstva, je to výhoda pro prvovýrobce.

Z čeho by se měl trh poučit. Nejsou to právě tyto oligopoly?

Slovo oligopol zní děsivě nebo výhrůžně, ale je potřeba se podívat, jestli máte klasický oligopol, jako je tomu například u telekomunikačních služeb, kdy máte trh, na kterém jsou v podstatě tři hráči, kteří ovládají drtivou většinu trhu, anebo máte oligopol, ve kterém máte tři hráče, kteří mají vyšší tržní podíl třeba kolem 20 %, a potom tam máte 40 % trhu, kde se pohybují hráči třeba s podílem 5 %.

Zkoumali jste také privátní značky, které budou pod drobnohledem. Pracujete na úřadě s hypotézou, že privátní labely mohou utlačovat prodej brandových produktů?

Spotřebitel se začíná při výběru v prodejně orientovat hodně podle ceny a privátní značka je samozřejmě vždycky cenově levnější než brandový produkt. (Zákazník) poptává něco, co mu splní základní potřebu, a přidaná hodnota brandové značky není tolik důležitá. Na to řetězce zareagovaly a začaly nabízet svoje privátní značky ve velmi široké paletě.

Třeba u mouky tvoří privátní značky kolem 80 procent. Není právě tohle případ, který stojí za sledování?

Určitě. Je to jedno ze zajímavých zjištění. Jsme první, kdo místo emocí předložil tvrdá data. Ze zkoumání vyplývá několik zásadních zjištění. Trh od roku 2018 poměrně výrazně reaguje na exogenní vlivy – covid-19, ceny energií, ruskou agresi na Ukrajině a další. Český trh minimálně na těchto pěti potravinách ukazuje, že je zapojen do globálního tržního prostředí.

Podíváte-li se třeba na kuřata, vznikne poměrně paradoxní mezistupeň, kdy Česká republika je význačným producentem jednodenních kuřat. Ta následně vyváží na výkrm do zahraničí, kde se z nich stanou jateční kuřata, která potom opět dováží ke zpracování do České republiky. Takže se objevují z mého pohledu nelogické transfery, kdy se produkt na území České republiky nezpracuje od samého začátku až do konce.

Jak se trh vypořádal s vysokou inflací?

Konkurenční prostředí dvoucifernou inflaci už není schopno zvládnout, je logické, že se inflační tlaky začnou promítat do cen. Inflace se nepromítla do cen důsledně u všech ve vertikále, někde byla v cenách utlumena.

Dívali jste se také na tržní podíly firem. Na jaká čísla jste se až dostali?

Nejvyšší podíly se pohybují kolem těch 25–30 % a má je Družstvo Mléko CZ, které vykupuje mléko od malých producentů. Mlékárna Pragolaktos má podíl v syrovém kravském mléce v rozmezí 15–25 procent. Stejné tržní podíly má Agrofert. Dále jsou tam firmy, které mají podíly na trhu v rozmezí 5–15 %.

Pokud jde o obchod, uvádíte u německé skupiny Schwarz podíl 32 %. Proč jste posuzovali Lidl a Kaufland dohromady? Máte nějaké indicie, že nakupují společně nebo že své obchodní aktivity nějak koordinují?

Takové indicie nemáme. Obchodní nebo byznysová strategie Kauflandu a Lidlu je naprosto rozdílná, nemají koordinaci svých obchodních praktik, ale z hlediska soutěžního práva jsou jedním subjektem, protože mají společného vlastníka. To znamená, je to z hlediska soutěžních pravidel jeden soutěžitel. Kdybych to řekl úplně lapidárně, tak kdyby se Kaufland a Lidl dohodly na stejných podmínkách třeba cenotvorby a podobně, tak to nebude protisoutěžní jednání.

Zlevňují už potraviny?

Data k 1. únoru 2023 už ukazují, že ceny klesají. Například u másla je oproti listopadu 2022 pokles průměrné ceny balení másla o sedm korun. Ukazuje se, že se trh stabilizoval.

Jsou za tím podle vás PR aktivity ministra zemědělství, jak tvrdí, nebo globální vývoj cen komodit?

Myslím, že je to kombinace všeho. Pokud politici nebo novináři určitou otázku nasvítí, začne se více diskutovat. Druhá věc je, že se obnovily logistické řetězce, které byly zpřetrhány válkou na Ukrajině. Typicky krmné směsi, vyráběné pro evropský trh primárně v Bělorusku, na Ukrajině a v Rusku. Pak jsou to snižující se ceny komodit na globálním trhu, jako je pšenice. Pokles cen má v čase nějakou setrvačnost, ale klesající ceny pohonných hmot, hnojiv nebo krmných směsí logicky musí vést k nižší ceně potravin.

Prezentovaná data k maržím jsou zprůměrovaná. Jsou tam v jednotlivostech nějaké excesy?

Ano, třeba někteří zpracovatelé trvanlivého polotučného mléka prodávali s marží kolem dvou korun, ale někteří s marží třeba 3,80 Kč. Jsou tam samozřejmě případy, kdy cenu někdo žene nahoru.

Povede to k nějakým dalším krokům vůči těmto subjektům?

Určitě bych to nevzkazoval přes média. Každopádně nám to poskytlo poměrně zajímavé indikátory, jak se dívat na některé segmenty trhu v dlouhodobějším horizontu.