Situace na trhu s potravinami houstne. Mlékaři hrozí vývozem do Německa

„Lidé už si částečně zvykají na to, že nemůže být levné bydlení. Ale ani potraviny nemohou být levné,“ říká ředitel a majitel mlékárny v Jaroměřicích nad Rokytnou Bedřich Štecher.

Levné jsou z jeho pohledu proto, že je trh deformován slevovými akcemi a navíc menší moravská mlékárna vyrábí se ztrátou. Koncem roku čeká další ránu – končí fixace na elektřinu a plyn, bez kterého nelze sýry pasterizovat.

Chvílemi to vypadá, že v mlékárně řeší jediné téma. Ceny. Mění se rychle a tlak jde nejen od obchodních řetězců, ale i od dodavatelů mléka.

„Situace je dost vyhrocená, protože v posledním půlroce začínali prodejci mléka používat argument ‚Když nezaplatíte požadovanou cenu, vyvezeme mléko do Německa, kde je ho nedostatek‘,“ líčí ředitel mlékárny, který v minulosti šéfoval tuzemské pobočce Danone a později výrobci Veselé krávy Fromageries Bel.

Jaroměřická mlékárna patří k malým hráčům na trhu. Ročně vyrobí 10 tisíc tun sýrů a tvarohů. Má 123 zaměstnanců.

Domluvu na termínu našeho rozhovoru jste odsunul až na dobu po dovolené podle toho, jestli nastane nějaká katastrofa. Nastala?

Katastrofa nepřišla, ale situace není obecně moc pozitivní. Ceny rostou hrozným tempem, hlavně ceny mléka. Do ceny našich výrobků je promítáme se zpožděním několika měsíců. Nevíme, kdy se to zastaví.

Jste menším hráčem na trhu, ale výrobky, ať už jsou to plátkové sýry, Tradiční pomazánkové nebo tvarohy, dodáváte do všech řetězců. Zákazníky určitě bude zajímat, zda mléčné výrobky ještě víc zdraží?

Ano, otázka ale je, co lidé budou schopni unést. Také nevíme, jak se to projeví ve spotřebě. My máme výhodu, že nabízíme základní sortiment, bez specialit. Ten myslím lidé budou stále nakupovat.

Od kdy pociťujete silné inflační tlaky?

Ceny mléka, které se podílejí na ceně výrobků ze 70 až 80 procent, podle druhu výrobku, jdou nahoru už od začátku roku 2021. Během minulého roku mléko zdražilo z 8,75 Kč v lednu na 9,79 koruny na konci roku a letos v červnu už mléko ke zpracování stálo 11,13 koruny. Celkem se tak ceny mléka zvýšily o 27 procent. O tolik jsme ani náhodou výrobky nezdražili.

Jak se to potom promítlo do cen mléčných výrobků?

Zdražili jsme asi o deset procent, ale potřebovali bychom zdražit odhadem o 18 procent, abychom vyšší náklady plně promítli do cen. Na začátku příštího roku navíc přijde další rána, protože nám letos končí fixace cen elektřiny a plynu. Cena plynu bude šílená. Elektřina už nám zdražila asi o polovinu.

K čemu mlékárna využívá plyn?

Plyn využíváme k výrobě páry, pomocí které výrobky pasterujeme. Plyn potřebujeme i do kompresoru, který vyrábí ledovou vodu na chlazení. Očekáváme, že zálohy se nám zvednou násobně. Za plyn platíme statisíce korun měsíčně. Zálohy mohou stoupnout na milion korun, několikanásobné navýšení si nedovedu představit. Náklady na elektřinu už se nám zvýšily o polovinu ze 400 tisíc korun na 600 tisíc korun měsíčně.

Vyrábíte se ztrátou?

Ano. Složité to bylo už na konci loňského roku.

Proč se nedaří přenášet vysoké náklady do cen?

Obchody si prodejní ceny velmi hlídají mezi sebou. Jeden na druhého čeká, až zvedne regálové ceny. My jsme nemohli v lednu oznámit, že zdražíme o čtvrtinu, protože by to nikdo nepřipustil. Je ale jasné, že zvyšování nákladů na vstupy musíme promítnout do cen, jinak to nejde. Nějakou dobu se to dá vydržet, ale nemůžeme byznys dotovat. Náš záměr zvýšit cenu musíme oznamovat dopředu. Když teď rozešleme nové ceníky, začnou platit za měsíc, nejdříve za dva měsíce.

Na čem šetříte?

Na mléku moc neušetříme, na energiích také ne, protože máme plynový kompresor, z něhož teplo už využíváme. Máme vlastní vrty vody. Bez lidí mléko nezpracujeme. Ještě jsem neviděl člověka spokojeného s výplatou, takže na tom také moc neušetříme. Když se podíváme na obalový materiál od kartonu až po plastové folie, vaničky, obaly na porcované sýry, vidíme nárůst cen obalů od loňska o 30 až 50 procent a dodavatelé se k tomu staví tak, že buď ceny přijmete, nebo vám přestanou dodávat.

Naštěstí jsme stihli dokončit některé investice. V roce 2020 jsme zkolaudovali nový sklad. Roboti nám ušetřili asi sedm lidí, ale jinak se moc šetřit nedá.

Můžete si dovolit měnit dodavatele?

Je to komplikované. Situace je napjatá. Třeba kartonáři se během covidu dostali do situace, kdy nebyl papír.

Inflace v ekonomice přesáhla 15 procent. Požadují zaměstnanci vyšší mzdy?

Samozřejmě, že tlak tady je. Od roku 2015 mzdy rostou tempem mezi 6 a 10 procenty a tomu se snažíme přizpůsobovat.

Lidé šetří. Klesají objednávky ze strany obchodních řetězců?

Dodáváme prakticky do všech řetězců, ale nikdy to není celé portfolio. Pokles poptávky z jejich strany zatím nevidíme. Možná i proto, že nabízíme základní mlékárenský sortiment. Poměrně velkou jeho část navíc dodáváme zpracovatelům jako jsou například pekárny, výrobci lahůdek, pizzy apod. retail je ale rozhodující část byznysu.

Vyrábíte také tzv. privátní značky. V čem je to pro vás výhodné?

Zájem o ně roste. Privátní značky (tedy značky řetězců, pozn. red.) mají výhodu, že se řetězce starají o to, aby byly správně nastavené ceny, výrobky byly vidět v regále, dobře se prodávaly. Zpravidla máme u těchto značek nižší marže, ale dá se to vykompenzovat vyšším objemem. Je otázka, jak daný řetězec zachází s cenou. Někdy jsou ceny záměrně příliš nízko, na úrovni 60-70 procent „brandového“ výrobku, a to je zarážející.

A to se nebavíme o slevách, v nichž se prodává už většina výrobků. A některé se kupují téměř výhradně v akcích.

Obecně je cena na trhu úplně deformovaná. Loni touto dobou se krabicové UHT mléko v akcích prodávalo za 10 korun. Je to sice odstředěné 2,5procentní mléko, ale stejně někdo musí krávu podojit, mléko svézt, zpracovat, napustit do krabic. Krabice něco stojí, logistika něco stojí. Prodávat to za deset korun je degradace jako hrom. Lidé už si částečně zvykají na to, že nemůže být levné bydlení, ale ani potraviny nemohou být levné.

Pokusy omezit slevové akce už tady byly…

To nejde. Pustili jsme sem obchodní řetězce a je to normální konkurence a byznys. Komu chcete co nařizovat a proč?

Myslím, že všeobecně platí, že žijeme v hrozném nadbytku. Všichni všechno chtějí a mají a nemusejí pro to ani vyvinout žádnou aktivitu. S potravinami je spojeno velké množství ruční práce. Všichni zemědělcům závidí, že mají naleštěné traktory, ale pořád v nich někdo musí sedět a úrodu vypěstovat a sklidit. Také výroba mléka je náročná na lidskou práci, i když velké firmy už mají automatické dojičky. Náš obor je také náročný na manuální práci. Lidé si stěžují, že tvaroh stojí 25 korun, ale chtějí výplatu 40 tisíc korun. To nejde dohromady.

Jak složitá je situace ve výkupu mléka?

Obchod už na začátku ovlivňují jednání o ceně mléka. Situace je dost vyhrocená, protože v posledním půlroce začínali prodejci mléka používat argument „Když nezaplatíte požadovanou cenu, vyvezeme mléko do Německa, kde je ho nedostatek“.

A co vy na to?

Ať ho tam odvezou. Někteří se k tomu chystají. Němci jim údajně nabízejí smlouvy na několik let dopředu. Pro německé mlékaře ale vždycky bude český farmář na druhém místě.

Nejsou tady tendence dovážet si mléko levněji?

Občas se objevovaly nabídky mléka z Litvy, Rakouska nebo Polska. Myslím ale, že o tolik levnější spotová cena nebude.