Mladí v práci nevydrží. Firmy si za to mohou samy, říká personalista

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Český pracovní trh se nenápadně zcela zásadně změnil. Od minulého měsíce na něm převažují zástupci dvou nejmladších generací – mileniálů a generace Z.

„Tyto generace k minulému měsíci tvoří zhruba 53 procent,“ říká v rozhovoru pro Agendu SZ Byznys Milan Rataj, spoluzakladatel personálního startupu Sloneek.

„My je schováváme za termíny jako sluníčkáři či zparchantělá generace, ale je fér připomenout si, že stejně zparchantělá generace byla tehdy ta naše. To, co je ale skutečně odlišuje, je takzvaný instantní přístup ke všemu. Mají možnosti, které jsme my neměli,“ říká Rataj.

Zjednodušeně řečeno, zatímco minulé generace dostaly pracovní úkol, příliš nad tím nepřemýšlely, splnily ho a byly rády, že mají práci. „Nové generace“ však takto nefungují. Pokud nemají pocit, že má daný úkol smysl, nemají problém se sebrat a jít hledat práci jinam. Třeba i do zahraničí.

„Dost často se mluví o tom, že tyto nové generace z práce velmi rychle odcházejí a rychle rotují. To ale není jejich problém. To je problém firem, které všechny zaměstnance berou jako celek a nejsou schopny jim naslouchat,“ dodává Rataj.

Hlavním požadavkem mladých je dnes podle něj zejména smysluplná činnost, dělat to, co je baví a chtějí být i sami účastni na tom, co se ve firmě děje a o čem se rozhoduje.

A právě fakt, že zaměstnavatelé s těmito generacemi často neumí správně pracovat, vede k jejich odchodům. „Fluktuace je tady jedna z největších hrozeb, kterou máme a paradoxně se o ní vůbec nemluví. Zvláště právě v souvislosti s novými generacemi,“ dodává Rataj.

Podle některých průzkumů vyplýtvá průměrná firma fluktuací, ztrátou talentů a náborem nevhodných lidí 30 až 40 procent nákladů na zaměstnance. „Ve chvíli, kdy zaměstnanec do půl roku, roku z firmy odchází, firma realizuje čistou ztrátu. Na začátku jeho příchodu byla personální inzerce, práce personalistů, hodiny na pohovorech, hodiny práce týmových vedoucích a kolegů při zaučování. Vy při jeho odchodu celý ten obnos peněz vezmete a vyhodíte,“ popisuje Rataj.

Detailní analýza dat zaměstnanců podle něj může fluktuaci zabránit, dokáže zrychlit rozhodování firem a ukáže, jaké lidi společnost vlastně potřebuje a jak ti stávající naplňují představy vedení.

„My se dnes nejsme schopni podívat sto let zpátky na Baťu. Ten už tehdy říkal, že domy jsou jen cihly a stroje jen kusy železa, ale život všemu vdechují až lidé. Baťa by měl dnes data o zaměstnancích na každé poradě,“ dodává Rataj.

Rizikem podle něj může být i fakt, že nové generace nemají problém hledat práci v cizině a z Česka tak mohou mizet talenty.

„Je to pro ně přirozené. Trochu mi přijde zvláštní, že firmy hází v tomto vinu na stát, že stát něco nedělá. Ta chyba je čistě na straně firem,“ tvrdí Rataj, podle kterého by Česko, pokud se situace nezmění, mohlo dopadnout jako Itálie. Té také talenty odcházely do zahraničí a země se teď snaží i za pomoci daňových úlev o jejich návrat.

Startup Sloneek za loňský rok vyrostl trojnásobným tempem a zdvojnásobil počet klientů, často mimo Česko. Mezi jeho klienty patří například i firmy jako Lindt, Volvo či Knight Frank.

Právě na zahraniční expanzi a další technologický rozvoj teď startup získal další finanční injekci. Hlavními investory aktuálního kola se staly fondy Purple Ventures II, Venture to Future a Vision Ventures, které doplní investice z minulých let.

Ve startupu tak už teď mají investoři a majitelé podíl rozdělený na dvě poloviny. Obrat je na úrovni milionu dolarů, hospodářským výsledkem je zatím ztráta.