Článek
Se stupňujícími se výhrůžkami ze strany Kremlu roste riziko odstřižení Evropy od ruského plynu. Prezident Vladimir Putin žádá, aby evropští odběratelé už od dnešního dne platili za plyn v rublech, Evropa včetně českých představitelů to odmítá. Plyn zatím do Unie proudí, další vývoj je ale nejasný.
Podle strategického šéfa a místopředsedy představenstva skupiny ČEZ Pavla Cyraniho je na ruském plynu zvláště závislá střední Evropa, takže by pro náš region znamenalo ukončení ruského exportu velký problém. Pro příští týdny a měsíce se proto připravují krizové scénáře, v delším časovém horizontu ale deficit ruského plynu vyřeší trh, říká Cyrani pro SZ Byznys.
Interview se strategickým šéfem ČEZ jsme natáčeli ve čtvrtek. Dnes vám nabízíme jeho názory na aktuální plynovou krizi. Zbývající část rozhovoru zveřejníme v dalších dnech.
Dovedete si představit, že by do střední Evropy náhle přestal proudit ruský plyn?
Dnes si člověk musí umět představit úplně všechno, věci, které jsme si donedávna představit neuměli, se dějí. Bylo by to ale velice těžké. Naše část Evropy, tedy východní část až po Německo, bere celkově určitě nadpoloviční množství plynu pocházejícího fyzicky z Ruska. Řada zemí má naprostou většinu plynu pocházejícího z Ruska, byť je to komodita nakupovaná na burzách. Závislost je tady velká.
Vy z plynu vyrábíte elektřinu v jednom vašem zdroji, v Počeradech. Kromě toho jej používáte k výrobě tepla. Kolik plynu ČEZ potřebuje?
Z pohledu výroby elektřiny plyn není kritický. Česká republika je schopná si vyrobit dostatek elektřiny i z jiných paliv. Tradičně pořád z uhlí nebo z jaderných elektráren.
Vaše plynová elektrárna Počerady pokrývá asi desetinu české spotřeby?
Ne v průměru. Ono to hodně závisí na situaci. Počerady jsou špičková elektrárna (tj. spouští se v době, kdy je elektřiny v síti nedostatek, tedy vykrývá spotřební špičky, pozn. red.). Spouští se vždy v ten správný moment, kdy je vhodná kombinace plynu a elektřiny, kdy je po jejich produkci poptávka. I v této zimě byla dlouhá období, kdy Počerady nejely, protože plyn byl vzhledem k ceně elektřiny příliš drahý. Takže určitě Počerady nedělají deset procent průměrné celoroční spotřeby Česka. V některých obdobích pokrývají deset procent spotřeby, v jiných nulu.
Takže elektřiny bych se nebál, té si vyrobíme dostatek i jiným způsobem. Problematičtější je plyn ve výrobě tepla. A ani se to tolik netýká společnosti ČEZ, protože my ty největší lokality pořád zásobujeme teplem z uhelných tepláren.
Nejede na plyn vaše teplárna v Mělníku, která vytápí Prahu?
Ne, Mělník jako takový pořád vyrábí všechno teplo z uhlí. Jsou části Prahy zásobené z jiných plynových kotelen, které ale neprovozuje ČEZ. Jsou u nás i celá města zásobovaná teplem z plynu. Tam by byl dopad velký, asi bychom museli přijmout nějaké krizové scénáře, například vybavení domácností elektrickými přímotopy – pro případ, že by plyn přestal téct v horizontu dnů nebo týdnů.
Museli bychom prostě hrozně rychle přecházet na elektřinu. Myslím, že i v dlouhodobém horizontu, pokud bychom chtěli snižovat závislost na ruském plynu – což v našem případě znamená snižovat závislost obecně na plynu –, je v našem případě nejlepším řešením elektrifikace. Ti, co dnes používají plyn k vytápění v domácnostech, ve fabrikách, i firmy budou muset přemýšlet, jak průmyslové procesy dělat bez plynu, s pomocí elektřiny.
Věřme ruce trhu
V Česku stát dlouhodobě podporuje výměnu domácích kotlů za plynové, byť teď podporu ministerstvo životního prostředí omezilo. Ale mají podobné programy ještě smysl? A budou mít dotace na plynové vytápění vůbec ještě někdy smysl v budoucnu?
Určitě má smysl se v tomto momentu zastavit a zamyslet, jak tyto věci přenastavit. Já bych s definitivním řešením ale trochu počkal. Ruka trhu, byť o ní teď třeba někdo občas pochybuje, funguje.
V momentě, kdy se zvýšila pravděpodobnost, že přestane téct plyn z Ruska, začaly jít ohromné investice do výstavby LNG terminálů. Jak těch na příjem plynu, tak do těch exportních na straně USA i dalších zemí. Jde mnohem víc peněz do vodíku. Já bych počítal s tím, že velkou část poptávky a nabídky plynu, tak aby nebyla závislá na Rusku, vyřeší trh.
Určitě se část spotřeby plynu překlopí na elektřinu, ale nemyslím, že to automaticky bude znamenat celkově konec plynu pro Evropu. Protože pořád platí, že v průměru víc než 60 procent plynu do Evropy přichází z ložisek mimo Rusko. Neplatí to, pravda, pro náš region, tady je to složitější, střední Evropu čeká větší transformace. Ale v průměru je to takto a myslím, že i u nás plyn jako palivo zůstane.
Co by udělalo zastavení přísunu ruského plynu v horizontu několika dní či týdnů s cenami energií, jak elektřiny tak plynu?
Očekával bych, že ceny plynu vystřelí okamžitě nahoru, protože ho tady bude podstatně méně, zároveň s tím půjdou nahoru i ceny elektřiny. Určitě to ale nepůjde tak ruku v ruce, jako to jde teď. Například v České republice jsou pro případ omezení dodávky plynu připravené regulační stupně. A hned ten druhý počítá s tím, že se z plynu přestane vyrábět elektřina. Výroba by se překlápěla na jiné typy paliv a předpokládám, že k podobnému režimu by docházelo i v ostatních státech. Takže by se oddělila cena elektřiny od ceny plynu.
Je pravda, že i elektřina by šla cenově nahoru. Ale každopádně by to vyvolalo obrovský příliv peněz do rozvoje dalších technologií. Jsem přesvědčen, že kolektivní ruka trhu, všichni majitelé firem, domů, všechny chytré mozky by začali velmi intenzivně řešit, jak to překonat. Že by to trh vyřešil. Asi ne za týden nebo za 14 dní, ale taky by mu to netrvalo 10 let.
