Článek
Po deseti letech se chystá návrat přímého spojení mezi Prahou a egyptskou Káhirou. Češi se mohou těšit také na linky do Bilbaa, Valencie, Tirany, ale i do Soulu, Jerevanu či na islandský Keflavík. Pražské letiště odkrylo plány na letošní zimu. Z letiště Václava Havla Praha budou moci lidé v zimě létat do 110 destinací.
Do budoucna – konkrétně do roku 2030 chce pak Letiště Praha nabídnout celkem 200 přímých spojení, 37 dálkových linek a do svého rozvoje hodlá investovat 30 miliard korun. „Na zhruba polovinu tohoto investičního balíku bychom si měli vydělat a polovinu chceme zajistit komerční cestou. Ať už z úvěrů, nebo dluhopisů,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys předseda představenstva Letiště Praha Jiří Pos s tím, že už letos by se měl čistý zisk letiště přiblížit miliardě korun a EBITDA dosáhnout na tři miliardy.
Věříte tomu, že v roce 2030 dojedete na letiště vlakem?
Teď už tomu věřím, i když to je strašně dlouhý příběh. Projekt se ale dostává do nějakého momentu a myslím, že i současné vedení Ministerstva dopravy tomu hodně pomáhá, takže ano, teď bych si na to vsadil.
Kolik lidí vlastně letos letištěm projde? Platí stále číslo, které jste během léta zmiňovali, tedy 13,6 milionu?
Je dokonce větší – blížíme se 13,7 milionu. Mile překvapil segment dovolenkářů, kde meziroční růst dál pokračuje. Jsme na 130 procentech předcovidových čísel a letecká dovolená v Egyptě, Středomoří a Španělsku je pořád víc a víc žádaná. I teď na podzim.
V Praze se nepřestupuje, v Praze se vystupuje
Před pěti lety jsme se ale srovnávali s Vídní a měli jsme ambice jí konkurovat. Rakouská metropole se dnes blíží 30 milionům. Co se stalo, že je mezi oběma zeměmi tak velký rozdíl?
To je ještě delší příběh. Před deseti lety měly ČSA téměř 55procentní podíl na výkonech pražského letiště a plánovaly další rozvoj. Dnes ČSA vyklidilo své pozice a my jsme se z té pomyslné vstupní brány do střední Evropy stali jen destinací. Máme strašně nízký podíl cestujících, kteří tu pouze přestoupí. 99 % jsou lidé, kteří jednou do Prahy, nebo tu cestu začínají. Ve Vídni je podíl transferu 30 % a ta dynamika Austrian Airlines je úplně jiná než s ČSA.
Jak z toho ven?
Trpělivost, nic špatného se tím, že jsme destinační letiště, neděje. Jsme strategická infrastruktura, jediná svého druhu v České republice. To je naše role pro nejbližší léta. Když se najde partner, který bude „bázovat“ na pražském letišti víc kapacity, může se stát, že nám transfery zase porostou.
Jak partnera najít?
Hledáme. Mimo jiné jednáme třeba se společností LOT, která má relativně velkou dynamiku. Na druhou stranu ty přestupy v rámci Evropy mizí, protože je hustá síť přímých linek mezi jednotlivými destinacemi.
Podívejte se: Seznam Zprávy sestavily žebříček nejhodnotnějších firem
Děkujeme za spolupráci
Hlavním partnerem je Burza cenných papírů Praha, partnery projektu jsou ČSOB, Orlen Unipetrol a Deloitte.
Zmínil jste polský LOT – právě Poláci teď chtějí v roce 2028 otevřít ve Varšavě mega letiště pro 40 milionů cestujících. To bude přece další konkurence.
Nebude. To je zaměřeno právě na výkony společnosti LOT a snahu vytvořit přestupní bod. My tím přestupním bodem v současné době nejsme a nemáme v podstatě co ztratit. Atraktivita Prahy a České republiky pořád zůstane vyšší. A myslím, že i vyšší oproti Varšavě a Polsku.
Vrátíme linky do Číny i USA
Říkáte, že do roku 2030 chcete celkem 200 přímých spojení a 37 dálkových linek.
Na dálkových linkách se snažíme obnovit to, co létalo před covidem. Z toho nám zatím chybí například linky z Číny.
O nich se ale mluví dlouho…
Mluví, upřímně řečeno, teď je to více geopolitická záležitost, než že by nebyl potenciál. Otevřeli jsme linku do Tchaj Pej (hlavní město Tchaj-wanu, pozn. red.), je to protiváha Číně, ale věříme, že i linky z Číny se v příštím či přespříštím roce otevřou.
Nebyly obnoveny ani linky do Ameriky, tam politické překážky nejsou…
Tam jsou faktické překážky – nedostatek kapacity. Jak američtí, tak kanadští dopravci obnovují flotily svých letadel a dodávky letadel jsou zpožděny až o dva roky. Věřím, že do dvou let se nám podaří vrátit to, co fungovalo před covidem.
A jaká spojení jsou pro vás nutná a klíčová?
Z Prahy se přes velké přestupní body dá dostat kamkoliv na světě. Naší prioritou jsou dálkové linky. Opět jenom zmíním ty, co létaly – Čína, USA, Montreal v Kanadě. Máme samozřejmě „wish list“ linek, o kterých si myslíme, že by mohly fungovat. Hanoj, Bangkok, Bombaj. Dále se dramaticky rozvíjí Dillí a určitě chceme Chicago. Nebýt covidu, už jsme linku do Chicaga měli.
A co nabídnete už teď v zimě? Jak bude vypadat zimní letový řád?
Ten řád jde v duchu obnovy a navyšování – když meziročně porovnáme zimu a zimu, máme o 15 nových linek víc. Jsou to nové dálkové exotické linky, což bude třeba Vietnam, Kuba a Srí Lanka. Pak máme radost z obnovení linky do Káhiry, která deset let nefungovala.
Jak moc se proti loňsku díky novým linkám zvedne v zimě provoz?
Určitě o více než 10 procent. Jinak my plánujeme i výkony na příští rok a předpokládám, že se dostaneme přes hranici 15 milionů. Věřím, že do roku 2026 se nám podaří návrat na předcovidová čísla. Pravdou ale je, že důležitý bude i vývoj konfliktu na Ukrajině. Dnes nám v úhrnu za Rusko a Ukrajinu chybí 14 destinací, a tím i 10 procent cestujících.
V roce 2026 stejně cestujících jako před covidem. Tehdy jste říkali, že jste na stropu…
Na stropu jakési pomyslné technologické dlouhodobé udržitelnosti kapacity terminálů. S novými technologiemi, jako je samoobslužné odbavení cestujících nebo nové rentgeny na bezpečnostní kontrole, kapacitu ve špičkových hodinách navýšíme. Určitě jsme schopni se se stávající terminálovou kapacitou dostat na 19 milionů, ale tam už to není dlouhodobě udržitelné. Proto jsme odstartovali projekt přípravy a realizace, navýšení terminálových kapacit.
Zisk za letošní rok? Miliarda
Do rozvoje chcete investovat 30 miliard. Loni jste měli EBITDU 2,2 miliardy korun. Kde ty peníze seženete?
Letos už se bude blížit třem miliardám. Jak roste počet cestujících, finanční výkonnost firmy se zlepšuje. Na zhruba polovinu tohoto investičního balíku bychom si měli vydělat a polovinu chceme zajistit komerční cestou. Ať už z úvěrů, nebo dluhopisů.
Jaký bude letos čistý zisk, když loni byl přes 280 milionů?
Bude určitě vyšší a bude se blížit jedné miliardě. My jsme si vlastně otestovali, že při pěti milionech odbavených cestujících si letiště si vydělá na svůj provoz. Při deseti milionech je schopno investovat do přirozené obnovy udržovacích investic a nad deset milionů cestujících si vyděláváte na budoucnost a budoucí rozvoj.
