Článek
Koncem května skupina PPF nečekaně vycouvala z projektu spojení své Air Bank s bankou Moneta. Padl tím i plán na vytvoření velkého bankovního domu pod kontrolou českých investorů. PPF tím zaskočila i svého největšího potenciálního spojence.
Miliardář Pavel Tykač, druhý největší podílník Monety, teď řeší, zda bude v pokusu vybudovat silnou českou banku pokračovat. Jak řekl v rozhovoru pro SZ Byznys, zvažuje, že v Monetě navýší svůj akciový podíl až na 20 procent. K tomu už má souhlas od ČNB.
„Rozhodnutí PPF je game changer, který nás postavil do nové situace. Nemáme o tom zatím dokončenou vnitřní diskusi, potřebujeme to probrat. Neumím ale vyloučit žádnou variantu,“ řekl. „Vážně přemýšlíme o navýšení našeho podílu ke 20 procentům. Zvlášť v kontextu toho, že jsme před několika měsíci obdrželi souhlas ČNB se zvýšením přes 10 procent až právě ke 20 procentům,“ dodal Tykač.
Důvodům rozumím
Majitel těžařské a elektrárenské skupiny Sev.en Energy neskrývá, že ho stopka pro spojení Air Bank s Monetou nepříjemně překvapila.
„Ještě před dvěma měsíci jsem byl hluboce přesvědčen, že PPF svůj obchod dokončí. Jejich důvodům rozumím, dává mi smysl, jak PPF své rozhodnutí vysvětluje. Ale nás to postavilo do úplně nové situace. Spoléhali jsme, že budeme v Monetě finančním investorem s někým, kdo tam bude strategický investor,“ vysvětluje původní záměr.
Tykač se stále nevzdal myšlenky, že by se podílel na vytvoření silné české banky, nezávislé na západoevropských investorech a manažerech vyznávajících zásady ESG (tj. „udržitelná“ environmentální a sociální pravidla spojená s odpovědnou korporátní politikou). Dodržování ESG spočívá mimo jiné v odmítání financovat fosilní byznys, což se Tykače přímo týká.
Pavel Tykač
- Majoritní vlastník skupiny Sev.en, která působí v Evropě, Austrálii a USA. Druhý největší výrobce elektřiny v Česku.
- V Česku mu patří dva hnědouhelné lomy na Mostecku, elektrárny Počerady a Chvaletice, teplárny Zlín a Kladno. Má zájem o převzetí mediálního domu Mafra.
Tykač už loni na podzim pro SZ Byznys popsal, proč ho bankovní projekt PPF oslovil natolik, že se do něj rozhodl sám investovat.
„Velké banky v Česku jsou takřka bez výjimky z Belgie, Francie, Rakouska. To jsou všechno protiuhelné země, ty banky mají silně protiuhelnou politiku, nechtějí financovat uhlí. Ono se to netýká jen uhlí. Banky odmítají financovat výrobu elektřiny, výrobu oceli. To za chvíli odmítnou financovat třeba výrobu cigaret, alkoholu, piva, cukru? Řeknou, že čokoláda se nemá dělat, protože dětem se po ní kazí zuby? Velké banky jsou v rukou západních vlastníků, já přiznávám těm vlastníkům právo vést autonomní politiku. Ale hrozně bych chtěl, aby vznikla silná česká banka, která bude financovat silný český průmysl,“ řekl Tykač loni v říjnu.
I proto v posledních měsících zvyšoval podíl v Monetě, jejíž akcie skupoval prostřednictvím firmy Manecomte Limited. Počátkem května banka oznámila, že Manecomte drží už 6,51 procenta jejích akcií, a je tak druhým nejsilnějším podílníkem. Nákupy pokračují, teď Tykač ovládá podle vlastních slov mezi sedmi a osmi procenty akcií banky. „Nevím to k dnešnímu dni přesně, věnuje se tomu kolega,“ omlouvá se.
„Jsme teď ve fázi, kdy novou situaci vyhodnocujeme. Máme několik variant, jak to budeme řešit, musíme naši strategii vůči Monetě od začátku celou probrat a rozhodnout se, co dál,“ říká.
Jiný pohled na průmysl
Tykačovy další kroky budou nejspíš souviset s tím, jak se k Monetě postaví PPF jako její stále největší akcionář s téměř 30procentním podílem.
PPF se zavázala nenavyšovat dál svůj podíl v Monetě a držet jej minimálně rok. Může jej ale prodat potenciálnímu strategickému investorovi, bude-li jím regulovaná finanční instituce.
Jaké má Tykač teď možnosti? Může dál nakupovat akcie Monety na trhu a buď v pokračujícím spojenectví s PPF a s dalším potenciálním spojencem z řad drobných investorů banku časem ovládnout. Nebo nájezd na Monetu vzdát a buď tu zůstat významným minoritářem, nebo odejít zcela.
Zatím není rozhodnutý, zda se do pokusu o ovládnutí Monety pustí. I tentokrát zopakoval, že ho stále láká představa silné banky kontrolované českými majiteli a nesvazované pravidly ESG.
„Pokud se vydáme tímto směrem, chtěl bych, aby vznikla banka, která bude připravena ke službám českého průmyslu,“ prohlašuje. „Nelíbí se mi politika většiny bank ze západní Evropy, které u nás působí. Sám bych byl rád, kdyby vznikla velká česká nebo alespoň nezápadoevropká banka, která bude mít racionálnější pohled na potřeby českého průmyslu. Protože z Bruselu nebo z Paříže je pohled na český průmysl jiný než z Prahy,“ prohlásil.
Pro svou myšlenku by musel získat další spojence. Ať už v PPF, kterou přebírá jako nový šéf Jiří Šmejc, nebo z řad jiných investorů.
Záleželo by i na postoji ČNB pod novým guvernérem Alešem Michlem. Před dvaceti lety Tykač se svými partnery ze společnosti Motoinvest zaútočil na tehdy ještě státní Českou spořitelnu a proti jejich agresivnímu nájezdu zasahoval stát. Je otázka, zda je tento příběh zapomenut, nebo zda Tykačova žraločí minulost bude dál budit obavy dnešních regulátorů.
