Banky mají výbornou marži. Guvernér Michl vysvětluje drahé hypotéky

Druhou část rozhovoru s Alešem Michlem si můžete poslechnout v audioverzi.

Zatímco základní úroková sazba České národní banky od prosince setrvale, byť pomalu klesá, tak ceny úvěrů na bydlení tomu úplně neodpovídají. Zatímco Česká národní banka (ČNB) „shodila“ 2T repo sazbu v období od prosince do září celkem o 3,75 procentního bodu (ze sedmi procent na 4,25 procenta), banky se zlevňováním nespěchají. V prosinci poskytovaly nové úvěry za 5,65 procenta, nyní stále za pět procent.

Podle guvernéra ČNB Aleše Michla mají prostor jít se sazbou níž. „Myslím si, že ta sazba je stále vysoká a je v možnostech bank ji snížit,“ uvedl v rozhovoru pro SZ Byznys. Podle guvernéra si rozdíl nechávají na maržích. „Mají z toho výbornou marži a chtějí si udržet ziskovost,“ míní guvernér.

Cenu hypotečních úvěrů neurčuje jen základní úroková míra ČNB, ale také cena zdrojů, ze kterých pak komerční banky úvěry spotřebitelům financují. Jenže i cena dlouhodobých peněz je nízko. Prostřednictvím swapů si banky zajišťují cenu peněz na určité období. Když chce banka peníze na pětiletou fixaci, koupí pětiletý swap a má garantováno, že klient může celou dobu splácet za určitý úrok.

Spotřebitelé by si pomalé snižování cen hypoték podle guvernéra neměli nechat líbit. „Nejlepší odpověď lidí na tuhle vyšší sazbu je obejít dvě tři banky. Kdo chce hypotéku, ať si vezme dovolenou v práci, srovná si v tabulce sazby a pak vezme banku, která je pro něj nejlepší,“ vzkazuje v rozhovoru.

Počet poskytnutých hypoték se po rekordně utlumeném období pomalu zvedá. Až se na trh vrátí lidé, kteří v posledních letech nákup bytů kvůli vysokým cenám a drahým hypotékám odkládali, půjdou ceny bytů ještě výš, domnívá se guvernér. „Letos čekáme mírný růst cen nemovitostí. Uvidíme, jak to bude příští rok.“

Česká národní banka ve druhém čtvrtletí nakoupila skoro šest tun zlata, na konci pololetí tak měla ve svých zásobách nebo v rezervách přes 41 tun. Do konce mandátu, tedy za čtyři roky, chce mít Michl v trezorech rovných sto tun.

„Stihneme to. Máme 130 miliard eur devizových rezerv, to jsou velké peníze, a je potřeba je investovat do různých typů aktiv a jedno z těch aktiv bude zlato. Nejméně ho bylo osm tun, v současnosti ho máme přes 40 tun a budeme dál nakupovat.“

Centrální banka přikupuje zlato pravidelně, nehledě na cenu. Teď je zlato na rekordních cenách. Trojská unce, 31,1 gramu, se aktuálně prodává za cenu přes 60 tisíc korun. „Pravidelně v každém čtvrtletí něco zhruba koupíme, nečasujeme trh.  Tohle bych doporučoval i investorům, aby investovali pravidelně, postupně, bez nějakých spekulací.“

V současnosti tvoří zlato asi 2,5 procenta devizových rezerv České národní banky. Na konci mandátu současného guvernéra by mělo činit zhruba pět procent.

O českém dluhopisovém trhu se někdy nelichotivě mluví jako o džungli. Z důvodu neetického a nekalého jednání emitenta přišly o své investované prostředky v posledních letech tisíce investorů. V insolvenci skončil v průměru každý 13. emitent (7,7 procenta), který v období od roku 2013 do roku 2023 vydal dluhopisy, vyplývá z dat společnosti Surveilligence.

V roce 2023 zkrachovalo 34 dluhopisových emitentů, což byl nejvyšší počet bankrotů za posledních deset let. V součtu měli loni zkrachovalí emitenti vydané dluhopisy za 5,4 miliardy korun, zjistila Surveilligence.

Podle Aleše Michla však trh nepotřebuje přísnější pravidla a změnu zákona ČNB iniciovat nehodlá. „Nepotřebuje více regulace, ale potřebuje více osvěty. Cokoliv, co si kupujeme za investici, tak na ní můžeme prodělat, ale i vydělat. Zisk může být nula, totální ztráta, anebo to může být velký zisk. A s touto logikou musíme přistupovat ke každé dluhopisové investici. Každý dluhopis je rizikový.“

Guvernér ČNB má za to, že je hlavní zodpovědnost vždy na klientovi. „Je to především vždycky na každém člověku, kam dá peníze. My musíme dohlédnout na to, aby tyto investiční produkty byly nabízeny podle zákona, aby byla vysvětlena všechna rizika,“ uvedl.

Novela zákona o dluhopisech platná od začátku letošního roku chce trh kultivovat.  Přinesla dohled ČNB nad oblastí podlimitních dluhopisů, které jsou nejvíc problematické.

Podlimitní emise dluhopisů nesmí v celkovém objemu vydaných bondů přesáhnout částku milion eur. Nová legislativa nutí firmy uvádět více informací ve svých prospektech (listina, kterou emitent cenného papíru sděluje investorům základní informace o svém podnikání), aby mohli investoři vyhodnotit, nakolik jsou rizikové.

Některé firmy se prospektem ČNB zaštiťují a investorům ho prezentují jako důkaz toho, že je jejich byznys v pořádku. To Michl vnímá jako problém.

„To může být problém, a proto je potřeba osvětu všem lidem, že schválení prospektu ČNB znamená, že firma splnila podmínky zákona a do prospektu napsala, co jí zákon určuje. To, jestli jí podnikatelský plán vyjde, nebo nevyjde, prospektem ani ničím jiným zaručeno není. Stále existuje riziko, že nedostanete nic,“ řekl.

Nová pravidla ČNB vymáhá, potvrdil SZ Byznys Aleš Michl. „Máme na to celý tým a snažíme se dodržet podmínky zákona a být přísní.“

Například společnost WCA, která funguje podle § 15 zákona o investičních společnostech, však dohledovému týmu ČNB unikla. Lákala investory na zhodnocení 13 až 18 procent ročně. Nabízela investice do měnových párů, indexů, komodit, obligací a firem včetně startupů. Jako alternativní fond směla ovšem podle zákona oslovit maximálně 20 nekvalifikovaných investorů. Podle policie měla ale celkem 6000 investorů, z nichž velká část byla nekvalifikovaná.

„Nemůžeme dohlédnout na každou firmu. Je hodně na klientovi, aby si ohlídal, jestli ty peníze doopravdy půjdou tam, kam mají. Nejde dohlédnout na všechno, ale naší povinností je zaručit to, aby se toto nestávalo masově, aby ten trh neselhával, nepadal,“ říká Michl.

V první části rozhovoru s guvernérem, kterou SZ publikovaly v pondělí, jsme řešili úrokové sazby ČNB a inflaci.