Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Současná doba nepřeje legálním výrobcům alkoholu a ovocných destilátů. Od roku 2020 do roku 2026 se zvýší spotřební daň o 44 procent a i Čechům se tak vyplácí nakupovat v zahraničí, mladá generace se odklání od alkoholu. Záleží také, jaká bude letos úroda ovoce, která loni zklamala.
„Dnes je na litru stoprocentního alkoholu spotřební daň 391 korun. Zvýšení daně je už teď více než třicetiprocentní, přitom fyzický výběr daní se zvedl jen o 8,5 procenta. Výroba v pěstitelských pálenicích za posledních deset let spadla na polovinu a tohle všechno přešlo do černé zóny,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Pavel Dvořáček, majitel Rudolf Jelínek Group.
Lidem se navíc vyplatí nakupovat alkohol v zahraničí - Česká republika má totiž dnes o 30 procent vyšší spotřební daň než například Rakousko a o 20 procent vyšší daň než Německo. „Český, ale i zahraniční zákazník se chová ekonomicky a nakupuje v levnějších destinacích,“ dodává Dvořáček. Podle jeho propočtů tak státu tímto na daních uniká minimálně 1,5 miliardy korun.
S jakým výsledkem jste skončili v loňském roce? A jak to vypadá letos?
Loni jsme jako skupina snížili ziskovost oproti roku 2023 o 20 procent. Za celý holding jsme byli na EBITDĚ (zisk před odečtením úroků, daní, odpisů a amortizace) čtyři miliony eur. To jsou velice nízká čísla. Já doufám, že bychom se letos mohli vrátit k podobným výsledkům jako v roce 2023. Taková čísla ale musíme generovat ze zvýšených prodejů na jiných trzích než Česko a Slovensko. Tady, i když to jsou naše největší trhy, musíme dělat spoustu úspor.
Můžete v Česku zdražit úměrně tomu, jak se navyšuje daň?
Fakticky nejsme schopni celou výši spotřební daně promítnout do cen. Navíc nesmíme zapomenout také na DPH, které každým zvýšením také stoupne. Tím, že to nejsme schopni plně promítnout do cen, tak nám to jde do marží. Snažíme se sice hledat úspory u vstupních nákladů, ale to už je po těch letech dost těžké.
Jak se daní alkohol
Spotřební daň z lihovin se v posledních letech zvedala několikrát. V roce 2020 vzrostla o 13 procent na 64,50 Kč z půllitru 40procentní lihoviny. V rámci vládního konsolidačního balíčku se znovu zvýšila letos o 10 procent a stejný růst nastal i od 1. ledna 2025. V roce 2026 se má daň zvýšit o pět procent.
Metanolová kauza? To je už 13 let a paměť je krátká
Když mluvíte o černém trhu, copak metanolová kauza, při které umírali lidé, nestačila k tomu, aby byli lidé opatrní?
Bohužel. Metanolová kauza byla v roce 2012. To je už 13 let a spousta zákazníků dnes dá přednost ušetřené koruně. Bohužel i na straně politiků je ta paměť velice krátká. Pár týdnů nazpět byl přijat zákon, který znovu umožňuje v gastronomii používat více než jednolitrová balení. To všechno jsou věci, které otevírají dveře černému trhu a vracíme se tak zpět do roku 2012.
Máte třeba indicie, že podniky, které od vás dříve odebíraly, dnes nabízí nelegální alkohol?
Bohužel se to děje v mnoha restauracích ve středních a malých městech. Jsou to ovocné destiláty vypálené doma. Dnes totiž není problém pořídit si destilační přístroj oficiálně určený na výrobu povidel a jednoduchou úpravou z něj udělat destilační kolonu. Takové zařízení se levně dováží z Číny a na Moravě tím disponuje většina domácností.
Od roku 2014 není výroba lihovin trestný čin, je to až daňově trestný čin. Policie se tomu v tento okamžik nevěnuje. Po reorganizaci Celní správy, kdy stovky celníků tuto práci opustili, se tomu už ani nemá kdo věnovat. Hlavně ale není politický zájem, což není správné, protože je to velmi regulované odvětví. Pak je ale potřeba, aby tato regulace platila pro všechny.
Skončí kvůli tomu někteří výrobci?
Když se podíváme čistě na segment legálních pěstitelských pálenic, tam je to už patrné. Během dvou let se snížily objemy prodávaných výrobků o 15 až 20 procent. Jsem přesvědčen, že někteří výrobci či distributoři budou muset skončit, nebo proběhne konsolidace trhu. Spousta firem už dnes zmenšuje své týmy.
Víno si svá čísla drží, pivo také, klesají jen legální lihoviny
Není ten pokles daný ale jen přirozeným poklesem zájmu? Slyšíme, že mladá generace téměř vůbec nepije.
To souhlasím, ale když si vezmeme tři kategorie alkoholu, tak víno jde nahoru, pivo sice od roku 1989 lehce kleslo, ale svá čísla si drží. Lihoviny ale od roku 1989 klesly o více než 18 procent. Je ale pravda, že generace, které je 18 až 25 let je na poloviční spotřebě svých předchůdců, takže to jsou také věci, které nás ovlivňují. Proto je z našeho pohledu skutečně nutné věnovat se exportu a premizaci portfolia.
Budete mít nealko slivovici?
To je častá otázka, ale nebudeme ji mít. Myslím, že ta vlna, kdy tu byly nealko giny a podobně, už pominula a nedává to velký smysl. To je lepší napít se čisté vody.
Výroba alkoholu v Česku
Na českém trhu působí celá řada výrobců alkoholu. Mezi ty větší hráče patří kromě společnosti Rudolf Jelínek také například Jan Becher, Božkov, Žufánek a Palírna LEMBERK.
V České republice jsou hlavně velcí producenti piva, jako jsou Plzeňský Prazdroj, Budějovický Budvar nebo Pivovary Lobkowicz.
60 procent do světa, zbytek v Česku
Kolik procent vaší produkce zůstává v Česku? Je poměr stále 60 ku 40?
Co se týká výrobků z české firmy, tak tento poměr v podstatě platí.
Vy ale máte firmy po celém světě…
Optikou celé skupiny Rudolf Jelínek Group je už 60 procent našeho inkasa ze zahraničí.
Kde se vám daří nejvíc?
Loni to bylo v Chile a Bulharsku. Jsou tam firmy, které vyrábí z ovoce vypěstovaného v Bulharsku a Chile, kde byly solidní sezony hrušek i švestek. Naopak v zemích, jako je Rakousko, Německo či Česko, byla úroda špatná. Navíc v Chile jde spotřebitelský trh stále nahoru. Na rozdíl od Evropy.
Loni jste koupili většinový podíl v palírně v Německu. Pomohla vám tato akvizice dostat se do německých řetězců?
Ano. Palírna BLN Biobrennerei představuje největší řemeslnou výrobu ginu v Berlíně. Po dohodě s majiteli jsme ji přejmenovali na Jelínek Deutschland. Kolegům se podařilo výrobky této palírny - právě výrobky se značkou Rudolf Jelínek - zalistovat v řetězci EDEKA, což je největší německý řetězec. Dodávky v tento okamžik začínají.
Trvalo rok, než jsme byli s kolegy schopni projít si všemi nástrahami a požadavky takto velkých zákazníků. Věřím, že se nám v blízké době ještě podaří se posunout do dalších obchodních řetězců.
Dokončujeme vstup do jihokorejské společnosti
Máte v hledáčku další podobné akvizice, které by vám pomohly na dalších trzích?
V tento okamžik vlastně dokončujeme vstup do takové menší obchodní firmy v Jižní Koreji.
Co to je za firmu?
Je to čistě importér a distributor alkoholu a vína. Společně s vinařstvím Thaya se snažíme posunout do jihokorejského trhu. Vnímáme, že právě jihovýchodní Asie je na tom ze spotřebitelského i ekonomického pohledu lépe než střední Evropa. To je věc, která nás zajímá, tedy dál rozšířit naše exportní možnosti a jak je vidět, v tomto umíme spojit síly i s moravskými vinaři.
Jak velký podíl tam budete mít?
Celkem jsme tam tři entity, kromě nás ještě Korejec, který roky žil v České republice. Každá z těch entit má třetinu. V součtu je to investice do 300 tisíc eur (7,5 milionu korun). Firma se bude jmenovat DeMoravians, což má symbolizovat i to, že další ambicí tohoto projektu a našeho partnera je vozit Korejce na Moravu. Ať už do vinařství, nebo k Jelínkovi.
Takže to bude i turismus?
Ano, nebude to čistě jen byznys s alkoholem. My obecně vnímáme, že se alkoholový byznys přesunuje právě i do těch zážitků, pokud máte příběh, tak ho moci ukázat. Historie Jelínka je taková, že o ní lze vyprávět u mnoha skleniček, a to chceme ukázat i návštěvníkům z Koreje.
Muzeum slivovice už si vydělá na provoz
Jak se vlastně daří vašemu Muzeu slivovice?
V loňském roce rostlo, úměrně tomu, jak roste trh turistů přijíždějících do Prahy. Pomalu se dostáváme na data, která byla plánem v roce 2020.
Jaká tedy bude návratnost u muzea?
Už tam nemusíme dávat další peníze, vydělá si na provoz. Čistě ekonomická návratnost bude ale minimálně dalších deset let ještě trvat. Na druhou stranu musíme vnímat hodnotu nemovitosti a marketingu. Návštěvníci ze zahraničí si potom Českou republiku mohou spojovat nejenom s pivem, ale právě i s ovocnými destiláty Rudolf Jelínek.
