Máslo ještě zdraží, může za to i nemoc modrého jazyka

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Klesající tučnost mléka, rostoucí poptávka, teplé počasí. K důvodům, které zdražují smetanu, ale i máslo, přidává ředitel skupiny Lactalis CZ Michal Brada ještě jeden, o němž se moc nemluví - nemoc modrého jazyka.

Horečka, která se rozšířila z Francie do Německa a zasáhla už i některé chovy v České republice, je podle něj hlavní element, který zahýbal s cenami másla a smetany na pultech. Dojivost skotu kvůli virové nákaze klesá o deset procent. A i proto ceny rostou.

Mlékárna Kunín a Mlékárna Klatovy, za jejichž byznys Brada zodpovídá, už letos zdražily máslo a smetany v průměru o pět procent. A ředitel skupiny naznačil, že inflace nekončí.

„Smetanu a mléko jsme letos zdražili o pět procent, ale budeme v tom muset pokračovat,“ předeslal v rozhovoru pro SZ Byznys. Tato perspektiva platí i pro máslo.

Jsme uprostřed „smetanové inflace“. Omezují spotřebitelé kvůli rostoucím cenám másla a smetany své nákupy?

V másle máme velmi malý podíl, takže nemohu říct. Ve smetanách zatím ne, ale samozřejmě musíme zdražovat, protože cena suroviny narostla zásadním způsobem.

O kolik jste zdražili?

Smetanu a mléko jsme letos zdražili o pět procent, ale budeme v tom muset pokračovat, ve smetaně to stále není dost. Většinu másla v naší nabídce tvoří dovozové máslo značky Président. I to jsme zdražili a cena se ještě bude zvyšovat. Přitom už nyní toto máslo patří mezi dražší.

Smetany je málo a bohužel to přichází v době, kdy ji mlékárny nejvíce potřebují k výrobě. Na konci léta totiž běžně chystají zásoby másla na zimu a především Vánoce. Situace je složitá každý rok, ale ještě nikdy nebyla tak obtížná jako letos. Není pro mě překvapením, že je máslo na regále za 80 korun jako v okolních zemích.

Ceny smetany na spotovém trhu jsou na historickém maximu, obchoduje se za 10,50 euro za kilogram, tedy 250 korun, což je ekvivalent stoprocentní smetany. To znamená, že samotný tuk, který jde do výroby běžné kostky másla, bude stát přes 50 korun. A to ještě předtím, než se ho dotkne jakýkoliv člověk nebo stroj.

Jaké jsou důvody?

Podle mě nejdůležitější důvod, o kterém se téměř vůbec nemluví, je katarální horečka, zvaná nemoc modrého jazyka. Horečka, která se rozšířila z Francie do Německa a zasáhla už i některé chovy v České republice. Je to primárně nemoc ovcí, pro které je toto virové onemocnění smrtelné. Nakazit se tím může i skot, kterému dlouhodobě klesá dojivost o 10 procent. Vlna byla docela silná, tudíž největší země jako Německo a Francie se tím dostaly pod tlak, protože bylo celkově méně mléka a tedy i tuku. Má to samozřejmě vliv na rostoucí cenu suroviny, jejíž cena se tvoří na evropském trhu.

To ale určitě není jediný důvod.

Sešlo se několik faktorů, které ovlivňují cenu v celé Evropě. Zvyšuje se poptávka po mléčných výrobcích a lidé se vracejí ze ztužených tuků k máslu. Toto je spíš dlouhodobý trend. Celá EU stagnuje ve výrobě mléka. Produkce je v posledních měsících pod průměrem loňského roku.

Proč na trhu chybí smetana?

Svou roli hraje to, že letos bylo nadprůměrné teplo. Kvůli tomu vidíme už od března, že v meziročním srovnání klesá obsah tuku v mléce. Většinou se to děje v nejteplejším období roku, tedy v létě, ale letos to pozorujeme už od února nebo března. Skot je v teple v nekomfortní situaci a dává méně tučné mléko.

Opět se také vrátily spory o marže. Potravinářská komora osočila obchodní řetězce, že si vylepšily obchodní přirážky a na másle vydělávají nejvíce oni. Vnímáte to tak?

Do marží obchodních řetězců nevidím, ale když jsem si prošel promoční ceny za poslední týden a vidím ceny másla za 49,90 Kč na příští týden, moc mi to nesedí a řekl bych, že na něm nemají moc velkou marži. Spíš žádnou.

Jste schopen predikovat, jak se bude tržní cena vyvíjet?

Dříve jsme si cenové odhady dělali, ale dnes jsou na trhu takové výkyvy, že se těžko něco plánuje. Předpokládá se, že mléka bude v Evropě trochu méně. Proto si možná budeme muset trochu zvyknout, že ceny za komoditní věci jako máslo a mléko budou vyšší. Není udržitelné prodávat krabicové polotučné trvanlivé mléko za 11,90 Kč nebo dokonce 10,90 Kč, když mlékaři platí za syrové mléko přes 11 korun.

Lactalis v České republice loni utržil přes 6 miliard korun. Obrat narostl o 7,1 procenta. Ale měli jste nižší zisk…

Hlavní motor našeho růstu v loňském roce byl objem. Rostli jsme v prodejích výrobků pod vlastní značkou i v privátních značkách. Více se promovalo, díky tomu regálová cena mléčných výrobků trochu klesla a dostali jsme se v řetězcích do lepších rotací. Jenže se opět zvyšovaly náklady, které jsme však nechtěli plně promítnout do prodejní ceny. Jen vyšší ceny energií ze zisku vzaly 120 milionů korun. Ceny surovin rostly o 30 procent, obaly zdražily o 4 procenta, logistika o pět procent a o šest procent se zvýšily náklady na mzdy zaměstnanců. Naše marže kvůli tomu klesla poměrně výrazně dolů – z více než dvou procent na 1,5 procenta. Čistý zisk se snížil o 28 milionů korun.

Vnímáte s ústupem inflace oživení spotřebitelské poptávky? V jakém sortimentu se letos prodejně daří?

Roste naše vlajková loď, Termixy. Velmi se nám daří s mozzarellou značky Galbani. Připravujeme se na rozšíření kapacity výroby tohoto sýra v našem klatovském závodě. V příštím roce počítáme s navýšením výroby o 1500 tun. Toho dosáhneme pořízením nových technologií. Dlouhodobý plán počítá s navýšením výroby mozzarelly o 8 tisíc až na 23 tisíc tun, což už se neobejde bez nové výstavby. Celkově to znamená investici kolem půl miliardy korun.

Je úspěch mozzarelly příběhem českého trhu nebo spíš zahraničí?

Po sýru je velká poptávka doma i v zahraničí, tudíž má pro nás velký potenciál do budoucna a půjde ještě hodně nahoru. Když jsme v roce 2010 značku Galbani v Česku uváděli, zdejší trh nebyl rozvinutý. Spotřebitelům jsme museli vysvětlovat, k čemu se sýr používá. Dnes to děláme u dalších výrobků jako je mascarpone, ricotta a speciality z mozzarelly. Věřím, že tento segment poroste dalších deset let, ale je před námi ještě dlouhá cesta.

Prodá se dnes na českém trhu výrazně víc mozzarelly?

Před patnácti lety se na českém trhu prodalo tisíc tun mozzarelly, dnes je to osmkrát víc. Sýr rostl každý rok přibližně o 5-6 procent. V posledním roce podle dat společnosti GfK roste extrémně rychle, o 22 procent.

Mléčné výrobky vyrábíte ve dvou podnicích – v Mlékárně Klatovy a v ostravské Mlékárně Kunín, která leží devět set metrů od řeky Opavy. Jak vás zasáhly povodně v září?

Voda z Plesenského potoka zaplavila některé sklepy a technologie v Mlékárně Kunín. Odčerpali jsme ji naštěstí docela rychle, ale potrápil nás výpadek elektřiny i páry. Přes noc jsme sehnali generátor, abychom uchladili zboží za přibližně 150 milionů, které bylo ve skladech. To se podařilo a byli jsme dál schopni dodávat. Problém byl, že bez páry jsme zůstali další dva týdny a za celou dobu jsme nevyrobili ani kilogram. Dodavatelem páry je Veolia, která měla v Třebovicích zatopenou teplárnu. Museli jsme odklonit svoz mléka, kterého přijímáme do Mlékárny Kunín přes 200 tisíc litrů denně. V tom nám hodně pomohly okolní mlékárny.

Jak vysoké budou škody?

Škody na majetku odhadujeme do pěti milionů korun, ale výpadek ve zboží už se objemově nedožene, a to se bohužel projeví na finančním výsledku. Škoda bude mezi 20 a 25 miliony korun. V září jsme vyrobili o 3700 tun mléčných výrobků méně. V říjnu jsme museli odvolat všechny slevové akce v obchodních řetězcích a také jsme měli krátkodobé výpadky některých našich výrobků.