Marný boj proti padělkům. Přijde kontrola a druhý den prodej zase jede

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Mezi zahraničními světovými značkami je Česko, co se týče padělků, nechvalně vyhlášenou zemí,“ říká v Agendě SZ Byznys Markéta Shubik z právní kanceláře Shubik & Partners, která se zaměřuje na právo duševního vlastnictví a na českém trhu zastupuje velké světové značky ve sporech s místními prodejci padělků.

Zatímco soudní spory jdou do vyšších milionů, celková hodnota padělaného zboží stoupá do vyšších miliard. Podle odhadů kanceláře Shubik & Partners se totiž v Česku ročně prodá padělané zboží za 28 miliard korun, a stát tak jen na DPH přichází téměř o šest miliard ročně.

Data kancelář analyzovala na základě údajů o zboží zadrženém státní správou, Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví, Hospodářské komory a mezinárodní organizace React, která dlouhodobě celosvětový nelegální obchod s padělaným zbožím monitoruje.

„Ta situace je u nás horší než u našich sousedů, jsme velmi známí tržnicemi. Česká republika se stala zemí s padělkovou turistikou, protože většina padělků je nabízena na hranicích, zejména u hraničních přechodů s Rakouskem a Německem,“ dodává Shubik.

Právě tam pro značky dochází k paradoxní situaci – například v Hatích je vedle sebe outletové centrum a tržnice, kde jsou stejné značky prodávány za zcela rozdílné peníze. „Značkové zboží se tady pak prodává výrazně hůř a klesá i dobré jméno značky,“ dodává Shubik.

Prodej padělků v Česku tak patří podle Markéty Shubik mezi jednu z nejvýnosnějších trestných činností s minimálními postihy. Padělky se totiž po raziích celníků vracejí na stánky už druhý den.

„Je to systém, který se blíží organizovanému zločinu,“ říká Shubik s tím, že trh s padělky rozhodně nepředstavuje jen pár stánků s kabelkami a textilem, ale stovky tun zboží s obratem odpovídajícím menšímu průmyslovému odvětví. Dozorovým orgánům se přitom podaří zadržet jen zlomek.

„Hodnota zadrženého zboží v trestním řízení a kontrolách při celním řízení a na vnitřním trhu v roce 2024 činila 523 milionů korun,“ říká Hana Štaffová, tisková mluvčí Generálního ředitelství cel. Česká obchodní inspekce pak vyčíslila hodnotu zajištěného zboží na 98 milionů korun. Dozorové orgány přitom každoročně provedou na dva tisíce kontrol.

„Téměř ve 40 procentech kontrol jsme odhalili nabídku nebo prodej padělaného zboží,“ dodává k tomu František Kotrba z České obchodní inspekce. Rozsah problému dokládají výsledky kontrol celní správy v pražské tržnici SAPA z let 2022 až 2025 – padělky byly odhaleny v 97 procentech případů, často napříč celým sortimentem.

„Číslo zadrženého zboží nereflektuje reálnou situaci. Tohle není zboží, které je opravdu na trhu. Ta situace je alarmující především z těch důvodů, že nabídka padělků je neustálá. I když státní správa udělá zásah a vyčistí tržnici od dvou, tří stánků, druhý den jsou tam padělky zpět a prodej pokračuje dál,“ dodává Shubik.

Světové značky se zde soudí nejenom o ušlý zisk, ale také o „zadostiučinění“ - tedy nemajetnou újmu, která se počítá z ochranné známky. „Soudy sice dopadají pro značky pozitivně, ale s vymahatelností zboží je problém. Ta situace je velmi komplikovaná, protože my můžeme jít na prodejce – to on je převážně majitelem zboží. Jenže prodejci jsou většinou drobní živnostníci, a když po nich žádáme škodu, kterou nám způsobili, nejsou schopni ji v životě splatit. Mnoho podnikatelů buď odcestuje, nebo zkrachuje, protože ty peníze vůbec nemají,“ říká Shubik.

Řešením by podle odborníků bylo výrazně změnit fungování tržnic. Zavést účinné sankce, jako je vedle pokut i zákaz pronájmu, a přesunout právní odpovědnost na provozovatele tržnic. Řešením by bylo i zakázat hotovostní platby v tržnicích.

„Celý ten padělatelský řetězec funguje tak, že padělatelé potřebují prostředníky a obchodníky, kteří zboží dodají k rukám spotřebitelů. Potřebují přepravce, dopravce, sklady, prostory, kde se zboží může nabízet. To jsou právě ty tržnice. Proto se snažíme o to, aby se zodpovědnost rozprostřela i na další články řetězce, nejenom na ty koncové prodejce, protože tam je to velmi neúčinné,“ říká Shubik.

Rozhodnutí Soudního dvora EU ve sporu Tommy Hilfiger versus Delta Center přitom dává šance na takovou změnu. „Toto rozhodnutí výslovně potvrzuje, že provozovatelé tržnic mohou nést právní odpovědnost, nicméně v praxi je vymahatelnost státními orgány problematická,“ říká Markéta Shubik.

Nejde přitom jen o daňové úniky, padělky mohou ohrožovat i zdraví. „Nikdo z nás nechce jet v autě, které má padělané brzdy, nebo dávat svým dětem hračky, které jsou padělky a kde za to zboží nikdo nemá zodpovědnost, nikdo vlastně neví, z čeho jsou vyrobeny, jestli mají v sobě nějaké toxiny, jestli ohrožují zdraví,“ uzavírá Shubik.