Tatra chystá auto bez řidiče

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Denisa Materová stojí ve vedení firmy s třicetiletou historií, tržbami přes deset miliard a čtyřmi tisíci zaměstnanci. „Nejtěžší je určitě ta zodpovědnost. Nejenom k firmě jako takové, ale hlavně vůči lidem,“ říká v pořadu Agenda SZ Byznys členka představenstva Promet Group.

Jak sama říká, její přístup, je trochu jiný, než byl jejího otce Reného, který Promet Group založil. „Táta byl taková trojkombinace. Srdce obchodníka, v hlavě ekonom a velký vizionář. To je nepřenositelná zkušenost. Já mám asi nejblíž k tomu obchodníkovi,“ dodává.

Promet Group stojí na třech nohách – strojírenství, metalurgii a inženýrství. „My se ale charakterizujeme především jako strojírenská firma - 80 procent našich zaměstnanců působí právě v divizi strojírenství,“ dodává Materová. Do portfolia skupiny patří společnosti jako Tawesco, Tatra Trucks, Duro Dakovič nebo Stecomtra, a i když tuzemský průmysl padá, Promet Group za loňský rok hlásí dobré výsledky.

„Tawesco loni o několik stovek milionů navýšilo tržby díky získání nových zákazníků. Zaměřili jsme se na diverzifikaci portfolia zákazníků. Už to není jen automotiv, ale také rozvoj zemědělské, lesnické či manipulační techniky,“ doplňuje Materová. Dařilo se i jejich chorvatskému výrobci nákladních vagónů Duro Dakovič, nebo společnosti Tatra Trucks, které Promet Group vlastní společně se skupinou CE Industries a Czechoslovak Group.

Tatra loni vyrobila 1451 vozidel a pro letošní rok jich má naplánováno 1750. „Máme široké portfolio a při tom všem, co se děje, si vcelku slušně držíme pozici,“ říká Materová s tím, že Tatra má i velké ambice. Jako prototyp už jezdí například jejich vozidlo na vodík. „Pro mě osobně je ale velmi zajímavá varianta Tatry, která je autonomní. Tam vidíme velký potenciál aplikací pro speciální užití, jako například do dolů,“ vysvětluje Materová s tím, že například právě v dolech, kde jsou jiné podmínky než na cestách, mají autonomní vozy velký potenciál.

Autonomní vozidlo ke svému provozu nepotřebuje řidiče a orientuje se zcela za pomoci počítačových systémů, které detekují okolí vozidla a určují jeho trasu.

„Máme před sebou ještě období homologace, takže nějaký rok potrvá, než ho budeme schopni aplikovat plošně. Myslím si ale, že je to otázka roku, dvou, kdy bychom mohli začít zkoušet speciální využití pro konkrétní zákazníky, “ dodává Materová.

Upozorňuje, že velkou výhodou Tatry kromě specifického podvozku je i fakt, že dnes už umí vyrobit vozy od jednoho kusu a není založená jen na sériové výrobě. „To je určitě zajímavé pro speciální segmenty, jako je třeba těžařství,“ říká.

Promet Group má sídlo v Ostravě, nedaleko potížemi zmítané huti Liberty. „My jsme s hutí spolupracovali od našich začátků. Právě možná i díky znalosti prostředí a hutě jako takové se nám podařilo vyčistit si vztahy včas,“ říká k tomu Denisa Materová s tím, že mezi společnostmi nejsou žádné závazky.

Problematiku hutí ale vnímá zejména z pohledu strategické suroviny a také z pohledu zaměstnanců. „Pokud by nastal ten nejhorší scénář, myslím si, že spousta z těch lidí má potenciál se na trhu relativně rychle umístit,“ dodává. Jen Promet by aktuálně sáhl po desítkách zaměstnanců, v delším horizontu by pak v rámci jeho firem bylo možné mluvit řádově o stovkách lidí. „Samozřejmě vždy je to o vztahu obou stran. Pokud by ty podmínky byly naplněné, dokážu si představit, že bychom byli jeden z těch zaměstnavatelů, kde by se mohli umístit,“ říká Materová, která věří, že části hutě mohou dál fungovat.

„Při správném postupu majitele, případně vstupu investora, mají minimálně některé provozy z Liberty prostor pro to dále fungovat. Zároveň tu situaci vnímám tak, že ocel je strategický materiál. Můj táta vždy říkal, že bez cementu a oceli nic nepostavíte. Pokud by tak kapacita oceli, kterou je dnes Liberty schopna vyprodukovat, nebyla, zvyšuje to naši závislost na vstupech přicházejících například z Asie. To ovlivňuje soběstačnost Evropy jako takové,“ dodává.

O přímém vstupu do hutí ale skupina Promet Group momentálně neuvažuje. „Určitě se ale nebráníme, pokud by se naskytla příležitost nějak spolupracovat,“ dodává Materová.

Firma nepůsobí jen v České republice – v Chorvatsku firma před třemi roky ve spolupráci s CE Industries ovládla tamního výrobce nákladních vagonů Duro Dakovič. „Pro nás to byl vstup do železničního byznysu a za období, co tam jsme, se nám podařilo firmu ztrojnásobit. Z původních 270 vagonů jsme loni vyrobili 840 a míříme na tisícovku,“ říká Materová. Podle ní má železniční doprava velký potenciál, a proto bude skupina v Chorvatsku dál do výroby investovat. „Mohly by to být až stovky milionů, protože naším cílem je stát se s Duro Dakovič evropskou trojkou,“ dodává.

A Promet Group má i další akviziční plány. „Neklademe si hranice České republiky jako nějakou bariéru a zmiňované Chorvatsko je důkazem, že to jde. Poohlížíme se po investicích, případně akvizicích, které nám přinesou novou kompetenci v oblastech našeho podnikání, jež nás posune dále. Jde zároveň o akvizice, které mají potenciál do tří let vytvořit alespoň 100 000 000 korun EBITDA. To je něco, co by nám zapadalo do portfolia.“

Na celý rozhovor se můžete podívat v úvodním videu.