Majitelé chtějí za firmy stále stejně, jako by se nic nedělo, říká investor

Investiční skupina Thein bývalého šéfa operátora O2 Tomáše Budníka letos zatím výrazně ubrala plyn v nových nákupech. Důvodem je chování majitelů firem, kteří mají o cenách svých společností stále představy na takové úrovni, jako by se v ekonomice nic nedělo, řekl Budník v rozhovoru pro SZ Byznys.

Na druhou stranu firma Thein Industry patřící do stejného holdingu posiluje byznys okolo vodíku. Se skupinou Packeta provozující českou Zásilkovnu se dohodla na zkušebním provozu dodávek s vodíkovým pohonem. Testovací provoz se uskuteční v Německu a potrvá do konce letošního roku. Vodíkové dodávky se tedy otestují v ostrém předvánočním provozu. Budou to dodávky značky Hyvia z francouzské skupiny Renault, s níž Thein strategicky spolupracuje.

Další firma z portfolia Budníkovy skupiny připravuje projekty na přestavbu dieselových lokomotiv na mašiny také poháněné vodíkem. Potenciál vidí skupina Thein také například ve výrobě vodíkových agregátů sloužících jako záložní energetické zdroje.

Skupinu Thein tvoří dva hlavní pilíře. Prvním jsou investice do IT technologií a kybernetické bezpečnosti. Druhý pilíř tvoří zejména strojírenství a vodíkové technologie.

Hospodářství kulhá, čelíme bezprecedentní inflaci, úrokové sazby jsou výrazně výš než v minulých letech, firmy a domácnosti řeší vysoké ceny energií. Co tato situace znamená pro investiční fondy?

U všech fondů podléhajících regulaci to funguje tak, že se portfolio musí pravidelně oceňovat. Používají se na to znalci, znalecké posudky kontroluje obhospodařovatel, případně auditor. A v modelech znalců samozřejmě hraje roli například inflace nebo dražší úvěrování. Takže i když děláte byznys jako vždy a nezaznamenal jste propad tržeb či zisku, tak jsou valuace nižší, protože vycházejí z nějakého modelu budoucích finančních toků. Nejsme však dluhopisový nebo akciový fond, kde se tyto vlivy projevují ještě rychleji.

A co se týče dopadu na fungování firem?

Dopad je dvojí. Primárním vlivem je zdražování vstupů, ať už energií, surovin, nebo financování. Vezměte si takovou jednoduchou službu, jako je kontokorent pro vyhlazování mezer v cash flow.

Nyní se kontokorenty moc nevyplatí, stala se z nich relativně drahá finanční služba. Úrok 1,5 procenta byl ještě v pohodě. Když ale máte úrok 8 až 10 procent, tak už je to horší. Z druhé strany ochlazuje poptávka. Firmy přehodnocují investiční plány a akutně řeší náklady, jinými slovy šetří. To je znát například na IT trhu. Klíčové bude, co se bude dít dál s inflací. Navíc bude zesilovat tlak na růst mezd.

Jak tato situace ovlivňuje vaše investiční plány? Poslední akvizici jste oznámili v prosinci 2021. Je to výraz změny ekonomického prostředí?

Stejně jako znalci ohodnocující fond, tak naši analytici hodnotící investice kalkulují s novými vlivy v ekonomice. Řada majitelů firem si však tyto změny nepřipouští a snaží se své společnosti ohodnocovat na úrovni, jaká byla například ještě před rokem. Ale situace je zcela jiná. Venture kapitálové fondy (fondy rizikového kapitálu investující do startupů - pozn. red.) to už říkají otevřeně. Tento segment trhu se prudce ochladil. I v Evropě jsou již případy jednorožců, jejichž valuace spadly o 70 procent. Bavíme se v řádu miliard eur.

To je výsledek faktu, že lidé a investoři jsou mnohem konzervativnější. Trh tedy chladne, respektive z mého pohledu se racionalizuje. Ještě na jaře jsme říkali, že máme v hledáčku několik firem. Z těchto transakcí jsme ale vycouvali. Připadaly nám příliš riskantní například kvůli zaměření na konkrétní trhy.

Takže situace pro nákupy firem není příznivá?

Očekávání vlastníků startupů i firem jsou z hlediska valuací stále vysoká. Kdybych byl prodávající, tak samozřejmě chci také prodat svou firmu za co nejvíce. Majitelé tak mají dvě možnosti. Buď čekat, až se bouře přežene, a pak prodat za cenu, kterou očekávali. Ale také se jim může stát, že bouří neprojedou. Avšak my na straně kupujících říkáme, že se situace změnila. Následující období ukáže, které firmy jsou skutečně zdravé.

Zároveň spousta velkých investičních fondů drží hotovost a těší se na takzvaná distressová aktiva (majetek firem v problémech prodávaný například pod tlakem úvěrujících bank – pozn. red.).

Po firmách se díváme pořád, v zásobě máme dost společností, o něž se zajímáme. Jednu akvizici asi brzy oznámíme. U dalších věřím, že ještě do konce roku dotáhneme. Celkově to ale drhne na očekávání vlastníků v kontrastu k nabídkám investorů. Naši strategii v této situaci měnit nechceme. Nechceme kupovat zmíněná distressová aktiva.

Mění se něco na ochotě investorů vkládat peníze do fondů?

Protože cílíme na kvalifikované investory, tak trochu více rozumí tomu, co se děje. Ale samozřejmě i oni jsou opatrnější a konzervativnější. Například řada realitních fondů to má těžké. Před krizí fungovaly s výnosy pět šest procent. Inflace je teď přitom někde úplně jinde. Někteří investoři se proto nyní zajímají například o investice do startupů, kde je možný větší výnos, avšak za cenu většího rizika.

Letos na jaře jste s fondem Thein Private Equity začali oslovovat zájemce o investice s ambicí vybrat od investorů až jednu miliardu korun. Jak jste daleko?

Zatím jsem spokojený. Snažíme se to dělat tak, abychom vybrali peněz tak akorát na transakce, aby peníze zbytečně neležely na účtech a mohli jsme investorům ukázat rozumné zhodnocení. Takže nyní se nám daří vybírat dostatek peněz na naše akviziční cíle, více nevybíráme. Nechceme vybrat peníze a pak hledat investice, obě činnosti běží paralelně. Máme připravené transakce a máme na ně zdroje. Některé transakce uděláme jen s penězi fondu, nevyužijeme bankovní financování.

Navíc u zmíněného podfondu nazvaného Industry je investiční horizont nekonečný. Nespekulujeme na to, že za tři roky něco prodáme. Sázíme na to, že investoři s námi budou chtít fungovat dlouhodobě. Nemáme kam spěchat. Zmíněná miliarda korun je cíl na tři až pět let.

Ve vašem IT fondu máte velkého partnera v podobě skupiny J&T. Budete podobného partnera přibírat také do průmyslového fondu?

V tuto chvíli ne. Nevylučuji však, že v případě hodně zajímavé investiční příležitosti, která bude veliká, tak by to bylo k diskusi. Ale dnes ne.

Jeden váš fond je zaměřen na IT a kybernetickou bezpečnost, druhý na průmysl. Existují mezi nimi nějaké synergie?

V českém průmyslu vidím propast mezi jeho současným fungováním a tím, co by bylo možné. Když říkáme, že se od montovny chceme dostat k mozkovně, tak zkratka je, že budeme podporovat startupy. Ale my potřebujeme digitalizovat průmysl, abychom byli konkurenceschopní po celém světě.

Jsou tam zajímavé mentální propojky. Průmysl řeší víc a víc bezpečnost technologií a infrastruktury. Pokračuje v něm digitalizace, zavádějí se v něm privátní 5G sítě. Na druhou stranu v IT se dají použít vodíkové technologie například jako záložní zdroje. Tam vidím prostor pro synergie mezi oběma skupinami.

Jiným příkladem je vodík. Do IT sféry dodáváme například záložní zdroje. A najednou místo dieselového agregátu můžete dodat vodíkový agregát, který nesmrdí, nehlučí a má podobný výkon. Bavíme se o záložních zdrojích v datových centrech, v kancelářských centrech, v nemocnicích.

Jeden z vašich podniků připravuje přestavby dieselových lokomotiv na vodíkový pohon. Máte v této oblasti už konkrétní zakázky?

Naše role není v tom, že chceme vyrábět lokomotivy nebo autobus. Jsme spíše inženýrská a integrační firma. Přestavba lokomotivy stojí spoustu peněz. Logické je, že něco takového nemůžete dělat do šuplíku. Musí tu existovat poptávka od dopravců. Musíte k tomu dodat základní infrastrukturu plniček, někdo další musí zajišťovat servis. Jsou to projekty, o nichž se budeme bavit příštích pět až deset let.

Naší rolí je pomáhat technologiím na trhu, chápat ekosystém a hledat příležitosti. Vodík bude hrát roli v energetice a řekněme ve veřejné dopravě. V osobní dopravě bych si na to nevsadil. Energetika a veřejná doprava ale dávají smysl.