Hlavní obsah

„Líp nebude.“ Investor Winkler se bojí, že se Česko propadne o 10 let

Investor Libor Winkler ze společnosti RSJ říká, že u jednání o Ukrajině bychom jako Evropa být měli. Ale jsme příliš slabí.Video: Zuzana Hodková, Seznam Zprávy

Doba není jednoduchá a slogany, že bude líp, už dneska nikdo ani raději nevyslovuje, říká v rozhovoru pro SZ Byznys investor Libor Winkler ze skupiny RSJ. Zároveň však s odkazem na Řecko říká, že to není o „hladomoru“.

Článek

Německo a Francie řeší politickou nestabilitu, pilíře evropské ekonomiky v čele s automobilovým průmyslem chátrají, na Ukrajině zuří válka a do toho dává nový šéf Bílého domu jasně najevo, že s Evropou nepočítá…

„Líp nebude,“ shrnul lakonicky situaci ostřílený průmyslník a investor Libor Winkler a rovnou také varuje, že zúčtování se blíží. „Myslím si, že se udělaly chyby a dluhy a vždycky je situace taková, že ty dluhy někdo musí zaplatit. I za tyhle chyby někdo zaplatí a může to trochu bolet,“ říká Winkler.

Ekonomická úroveň země podle něj spadne o pár let dolů, v nejhorším případě až o deset let zpět. I tak si však myslí, že to Česko zvládne. „Prošli jsme covidem, obdobím ukrajinské války, vyšší inflace. Myslím, že se lidé za těch pět let trochu zocelili,“ říká.

Ukazuje také příklad Řecka, které se dostalo do velkých potíží a také se nezhroutilo do žádné totální krize. „Prostě se může snížit životní úroveň, ale není to o nějakém hladomoru,“ dodává Winkler.

Snili jsme sen o demokracii za cizí peníze

„Náš hlavní problém je, že jsme spoustu věcí žili na úkor levné pracovní síly. My jsme si tu budovali svůj sen o demokracii, o liberalismu, ale tak trochu za jiné peníze,“ popisuje s odkazem na dovozy z totalitních režimů, konkrétně levných energií z Ruska a výrobků z Číny.

Ani s Green Dealem jsme se podle něj příliš neposunuli. „Řešíme uhlíkovou stopu, ale solární panely a většina technologií jsou z Číny. Lithium se zpracovává v Číně. Podívejte se položku po položce. Ty věci se řešily v podstatě na úkor někoho jiného,“ dodává.

Varuje také před specifickým DNA Evropy, které se ukázalo i v souvislosti s nedávno zveřejněným „kompasem“ změn.

„Máme to nějak v DNA. Když je dobře, tak do toho moc nezasahovat. Potřebujeme ty deadliny, být trochu pod tlakem. To funguje na jednotlivce, politiky i celou společnost. Takže je to asi nějaký budíček, který jsme potřebovali. Snad to nějak ustojíme, ale bude tu nutná změna,“ dodává.

A změna bude i směrem ke Spojeným státům. „Donald Trump stále deklaruje, že si Evropa, co se týče zbrojení bude muset pomoci sama. Hovoří se o clech. My tu ale máme data z Mezinárodního měnového fondu, že jenom regulace, kterými Evropa zatěžuje podnikání, představují nějakých 75 procent cla. Ve službách dokonce 110 procent. My si tady uvalujeme regulacemi podstatně větší zátěž pro podnikání, než jsou samotná cla,“ popisuje.

„Je to dáno určitým pokrytectvím, protože v ekologických oblastech máme nastavená silná pravidla, ale ty věci dovezeme ze zemí okolo, které ekologii neřeší. My jsme od nás ten problém oddálili. Je to pokrytectví a teď se to ukazuje v pravém světle,“ dodává.

Chceme jednat o Ukrajině? Vojensky jsme strašně slabí

Rázný je Winkler i u situace kolem Ukrajiny. „Určitě bychom u těch jednání měli být přítomní, ale kromě Poláků jsme vojensky strašně slabí a tam se řeší armádní záležitosti. Tam bychom byli velice slabý hlas. Evropští politici, kteří si mysleli, že jsou významnými politiky, si při pohledu za sebe uvědomí, že jsou tak trochu jako ti generálové bez vojska. Nemají moc co nabídnout. Jsme co se týče obrany poddimenzovaní,“ myslí si.

A připomíná situaci, kdy byl zbrojní průmysl v Česku v nemilosti. „Když se řešil vstup České zbrojovky na burzu, říkalo se, že takový podnik tam nemůže být, když vyrábí zbraně. Vstupovaly do toho banky. Říkalo se, že je to odvětví úplně zbytečné. Takže teď najednou nemůžeme říct, že jsme silní a chceme být u stolu. Tohle je holt daň za to, co jsme dělali v minulosti,“ dodává.

Budoucnost na Ukrajině: Možnosti jsou veliké

Sám na Ukrajině působí. „Začal jsem tam privátně, měl jsem velké plány a vypadalo to hodně nadějně. Většina projektů měla startovat v roce 2022,“ říká o svých aktivitách v teplárnách na biomasu, které mířily do válkou zasažených oblastí.

„Všechno dostalo rychlou stopku, něco jsme zachránili na Zakarpatí. Teď se ale rychle rostoucí dřeviny a teplárenství na biomasu znovu snažíme rozvíjet v Kyjevě a Volyňské oblasti, což je více na východ,“ říká s tím, že v současné době tam však privátní investor větší částky investovat nebude, protože riziko je velké.

Do budoucna však v podnikání na Ukrajině věří. „Ty možnosti jsou tam veliké. Na Ukrajině je hodně půdy, hodně biomasy a tohle může být v tom energetickém mixu významná položka.“

Doporučované