Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi nebo stáhnout do podcastové aplikace.
Domácnosti s tepelným čerpadlem si od ledna připlatí za elektřinu. Pokud projde návrh regulovaných cen elektřiny pro rok 2027, tak jen za regulovanou část zaplatí ročně o 5,67 procenta více a narostou i náklady za samotný proud.
Vzhledem k velkému množství spotřebované elektřiny kvůli vytápění jsou jejich náklady na energie nyní vyšší než u ostatních domácností. Za rok by při spotřebě 8,2 megawatthodiny mohly zaplatit kolem 50 000 Kč s DPH, tedy zhruba o 4000 Kč více než letos.
„Procentuální nárůst vypadá na první pohled drasticky, ale je potřeba si říct, že celkový dopad na celkovou roční platbu za elektřinu zas tak velký nebude,“ říká v pořadu Agenda předseda Asociace pro využití tepelných čerpadel Radek Červín.
Podle něj by se lidé neměli dívat jen na samotnou částku, ale měli by náklady na provoz tepelného čerpadla srovnat i s jinými alternativami, například s plynem. Cena plynu totiž také roste. „Dopad platí pro všechny a pokud někdo má stále ještě elektrokotel, pak je spotřeba ještě třikrát vyšší oproti tomu, když má někdo tepelné čerpadlo,“ říká Červín.
Kvůli krizi na Blízkém východě nyní ceny elektřiny a plynu rostou. Jaký tedy musí být poměr ceny elektřiny a plynu, aby právě tepelné čerpadlo bylo pro domácnost ještě výhodné?
„Evropská asociace tepelných čerpadel říká, že by poměr ceny elektřiny a plynu měl být 2,5 a nižší. Pak je prostředí pro tepelná čerpadla přívětivé. Trh se sám rozvíjí, protože dává smysl už neinvestovat dál do fosilních paliv, do plynových kotlů, ale přecházet na tepelná čerpadla, protože i provozně to ve většině případů dává smysl,“ říká Červín. Pokud je ale poměr ceny elektřiny a plynu vyšší, ochota investovat do tepelných čerpadel klesá a jejich návratnost je nejistá.
V minulých letech zažívala tepelná čerpadla v Česku boom. Od roku 2020 se počet odběrných míst v distribuční sazbě D57d, tedy té pro tepelná čerpadla, zvýšil zhruba o 200 000. Nyní je takových domácností 370 000.
Za masivní nárůst domácností s tepelným čerpadlem stojí především dotační podpora, ať už z kotlíkových dotací, nebo z programu Nová zelená úsporám. Lidé si tepelná čerpadla pořizovali také kvůli rostoucím nákladům na energie, kdy výměnou původního zdroje vytápění – především kotle na uhlí či elektrokotle – mohli ušetřit.
„Velmi silné byly roky 2022 až 2023, kdy se každý rok dodalo na trh 50, možná 60 000 tepelných čerpadel. Číslo 370 000 opravdu není malé. Rozhodně si nemyslím, že by to všechno byly novostavby nebo zateplené domy, tak jak občas slyšíme,“ říká Červín.
Zájem o tepelná čerpadla pokračuje i nadále, a to i přesto, že podporu stát zásadně proměnil. Plošné dotace nahradily především bezúročné úvěry. Podmínky podpory se však několikrát měnily i v minulých letech.
V prvním pololetí 2026 prodej tepelných čerpadel vzrostl meziročně o 20 procent a pokračoval i ve třetím čtvrtletí.
„Myslím, že lidé jsou už ale unavení. Chtějí nějakou jistotu, nějaký dlouhodobý trend, kudy se půjde, a ne, že se to pořád mění. Nejasnosti jsou nepříjemné i pro nás dodavatele, pro montážníky, protože to dotační prostředí není tržní prostředí. Trh se nechová zdravě. Vytváří to prostě najednou obrovskou poptávku, pak zas nedostatek, lidi mají málo práce, pak jí mají zase moc, jednou nejsou zásoby, pak jsou předzásoby a tak dál,“ popisuje Červín.
Červín se domnívá, že lidé už nechtěli vyčkávat, jak nakonec stát s dotacemi či jinou podporou naloží, a zařídili se sami. „Proto vidíme, že prodeje tepelných čerpadel mírně rostou, sice z nízkého základu, ale vliv dotací už prostě není tak velký,“ dodává Červín.
Ze statistik žádostí o dotace vyplývá, že domácnosti nejčastěji žádají o financování komplexních renovací – tedy například výměnu zdroje tepla spolu se zateplením nemovitosti.
Červín to sice chválí, ale podle něj se cesta k podpoře ztížila – například kvůli podmínce mít tzv. renovační pas, tedy dokument, který domácnosti řekne, která úsporná opatření jsou pro ni vhodná. Přibývá tak další mezikrok, který proces prodlužuje a s ním i další administrativa.
„Je dobré si položit otázku, jestli ta administrativa není natolik náročná časově a finančně, že to demotivuje lidi, aby šli složitou cestou, vzali si bezúročný úvěr, kde sice ušetří na úrocích, ale další desítky tisíc je bude stát administrativa kolem toho. Jestli prostě není čas to zjednodušit, aby vše bylo jasné, transparentní a jednoduché,“ říká Červín.
Podle něj by bylo vhodné, aby domácnost dostala celou službu jako balíček a nemusela si vše vyřizovat sama. „I sami energetičtí specialisté tvrdí, že vyplnit renovační pas je poměrně složité, časově náročné a samozřejmě je nedostatek lidí. Třeba zpětná vazba od topenářů je, že nemůžou sehnat nikoho, kdo by jim udělal renovační pas,“ říká Červín.
Na celý rozhovor se můžete podívat v úvodním videu.
Agenda
Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky.
Od pondělí do čtvrtka na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.
Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.
