Letos čekáme mírnou recesi, říká šéf třetí největší banky v Česku

Bytů je málo, půjčky na ně čím dál dražší. Komerční banka (KB), podobně jako její konkurent Česká spořitelna, chystá nové projekty, které by naplnily touhu lidí bydlet. Ta je podle generálního ředitele KB Jana Juchelky silnější než touha bydlet ve vlastním.

„Produkt, který jsme vymysleli s Prahou, má 40letou splatnost a v nově postavených bytových domech kombinuje vlastní bydlení, bydlení v nájmu a bydlení v nájmu ve prospěch města,“ uvedl v rozhovoru pro SZ Byznys šéf tuzemské bankovní trojky.

„Město si bude moct říct, že chce, aby tam bydleli například učitelé, protože v některých částech Prahy jich je nedostatek. Nebo lékaři, zdravotní sestry atd.“ doplnil Juchelka.

Dnes je pro střední třídu čím dál nedostupnější pořídit si vlastní bydlení. Hypotéky za rok podražily o tisíce korun měsíčně. Co bude dál?

Bude záležet na tom, jak se budou vyvíjet sazby České národní banky. Ta teď prochází změnami v bankovní radě, takže jsme v období, kdy není jasné, co se bude dít dál, jestli sazby porostou, nebo zůstanou stejné. Podle prvního prohlášení nově jmenovaného guvernéra Aleše Michla by na nějakou dobu měly zůstat nezměněné.

Touha po vlastním bydlení je přirozená. Po několik dekád se tady zabydlel takový zvyk, že lidi touží bydlet ve svém. Nicméně nedostupnost vlastního bydlení hlavně pro mladší generace musí prostě vést k tomu, že dojde k lepší spolupráci mezi obcemi a městy na straně jedné, developery a bankami na straně druhé a potenciálně státem na straně třetí.

K tomu, aby dostupnost bydlení naplnila svou definici, bude potřeba rozšířit rejstřík, jak je možné bydlet, o nájemní bydlení, o spolkové bydlení, rozšířit družstevní bydlení a další formy. Neměl bych obavy z toho, že lidé přijdou o ten pocit něco vlastnit. Primární je touha bydlet, sekundární pak touha bydlet ve svém.

Budete na tento trend naskakovat podobně jako třeba Česká spořitelna, která spustila projekt nájemního bydlení a spolupráce s obcemi?

My jsme společně s Hlavním městem Praha „nadesignovali“ produkt tzv. spolkového bydlení, kde zrovna dochází ke spolupráci mezi metropolí a bankou. Metropole je tak silná, že pravděpodobně nebude potřebovat žádný zásah státu. Ale můžeme si představit malou obec, která ho nějak potřebovat bude.

Ten produkt, který jsme vymysleli s Prahou, má 40letou splatnost a v nově postavených bytových domech kombinuje vlastní bydlení, bydlení v nájmu a bydlení v nájmu ve prospěch města. Město si bude moct říct, že chce, aby tam bydleli například učitelé, protože v některých částech Prahy jich je nedostatek. Nebo lékaři, zdravotní sestry atd. V tom je kouzlo toho, že město jako vlastník, poskytovatel pozemku, a banka financující development a následnou ekonomiku toho projektu můžou spolupracovat dohromady.

Co se týče menších obcí, my jsme jako členové NERVu radili vládě, aby posílila roli Národní rozvojové banky, která by mohla, ať už kapitálově, nebo juniorním financováním, vstupovat do infrastrukturních projektů všeho druhu, tedy i bydlení. Relativní nižší finanční síla menší obce by mohla být doplněna právě rolí Národní rozvojové banky a financováním ze strany bank.

Je tady celá kapitola dlouhodobého kapitálu v penzijních společnostech a pojišťovnách, které mají svá investiční omezení vyplývající z regulace. Ty by se v případě potřeby mohly také aktivovat ve prospěch bydlení.

Je vaše spolupráce s Prahou vzdálená nebo blízká budoucnost? Jsou už naplánované konkrétní kroky?

Doufám, že ty první projekty vejdou v život relativně rychle.

To jsou řádově roky?

Vy moc dobře víte, že jednou z nejbolestivějších částí týkajících se bydlení je délka schvalovacích procesů. Nejsem schopen se vyjádřit k tomu, kolik času tyto lhůty můžou vzít.

Je podle vás další zvyšování úrokových sazeb ze strany ČNB, byť jsme slyšeli, že se nějakou dobu budou stabilizovat, stále ještě účinným lékem na inflaci?

Všichni od počátku víme, že je lékem jen na část těch důvodů, ze kterých pramení česká inflace. Na této straně by měla působit účinně. Další vývoj úrokových sazeb však bude záležet na rozhodování Bankovní rady ČNB.

Jak hodnotíte jmenování Aleše Michla, který pro zvyšování sazeb dlouhodobě nehlasoval, novým guvernérem centrální banky?

Na druhé straně nehlasoval pro snižování úrokových sazeb. Ta jeho úvodní rétorika, kterou se uvedl v prvních dnech své nové funkce, je spíš o tom, že bude na nějakou dobu úroková míra stabilizována a pak se uvidí. Bude záležet na tom, jak bude hlasovat většina bankovní rady. O tom je zatím těžké spekulovat.

Podvazují vám vysoké sazby úvěrové obchody?

Jsme veřejně obchodovaná firma, nemůžeme tedy dělat detailní predikce, co se bude dít. Když se ale podíváme na výsledky Komerční banky v prvním čtvrtletí 2022, vidíme stále dynamický růst financování. A to jak na straně retailu, spotřebitelských úvěrů a hypoték, tak na straně financování korporátní klientely. Tam šlo, pravda, více o provozní financování a méně o investiční úvěry.

Už v prvním čtvrtletí 2022 začala negativně působit válka na Ukrajině. V takovém prostředí se nelze podnikatelům divit, že odkládají například rozhodování o některých investicích do budoucna.

Roli hraje i nejistota, nejen čekání na snížení úrokových sazeb.

Přesně tak, nejsou to jen sazby, je to celkové uvědomění si dlouhodobých dopadů té geopolitické situace na podnikání.

Není čas si teď sáhnout na marže, třeba v rámci konkurenčního boje?

Marže na úvěrech se v České republice snižují největší rychlostí v celé Evropě. A myslím, že to tak zůstane, konkurenční boj nám je nedovoluje navyšovat. Třeba hypotéky se jednu dobu prodávaly za nulové nebo desetibodové marže.

Jak jsou marže vysoké teď?

Na hypotékách zůstávají v nižších desítkách bazických bodů, jsou tedy velmi tenké.

Zhoršuje se výkonnost úvěrů ve vztahu ke kondici ekonomiky a dlužníků? Zřejmě nás čekají těžší časy, lidem dál porostou životní náklady, nejen na splácení úvěrů.

Je to jedna z mála kategorií, kde si dovolujeme dělat predikci na celý rok. Původně jsme operovali s náklady na riziko v roce 2022 na úrovni 15 bazických bodů. Po vypuknutí války na Ukrajině jsme zvýšili svůj odhad na 20 bazických bodů.

Není to žádné drama, vycházíme z toho, že na makroekonomické úrovni Česká republika stále poroste, byť v mnohem nižší míře, než jsme si původně mysleli. Teď předpokládáme, že projde mírnou recesí a na konci roku bude mít přibližně 1,8 procenta růstu.

Ale dovolte mi říct, že to je do jisté míry věštění z křišťálové koule. Protože nejistoty, která vzniká z toho válečného konfliktu, je tolik, že se musí vybírat ze široké palety možného příštího vývoje.

Do čeho se to vaše odhadované riziko promítá? Do úrokových sazeb, nebo do opravných položek?

Jsou to opravné položky. Ale na druhé straně my jsme již v roce 2021 na základě předpisu IFRS 9, což je dopředu hledící opatření tvorby opravných položek, vytvořili opravné položky na některé korporátní úvěry, kde k selhání nedošlo. Takže máme tu svobodu některé z nich v tomto roce rozpustit.

Liší se platební morálka a vaše připravenost na zhoršování situace v retailu a korporátním segmentu?

I tato doba, stejně jako každá jiná zlomová doba, bude mít své vítěze a poražené. Snažíme se být v aktivním kontaktu s každým klientem například s hypotékou, u něhož v roce 2022 dochází k refixaci úrokové sazby.

Pojďme připomenout, že se měsíční splátky zvýší i o tisíce korun.

Snažíme se „navnímat“, jak kombinace zvýšených úrokových sazeb, zvýšených cen na energie a potenciálně dalších zvýšených nákladů spojených s bydlením bude konkrétního klienta trápit. A hledáme společné řešení. Může to být konsolidace jeho dluhů, můžeme se dohodnout na rozložení splátek na delší období atd.

Budete mít zájem o portfolio po Sberbank, až ho likvidátorka Jiřina Lužová nabídne k prodeji? O co konkrétně?

Zatím si musíme počkat, až vznikne nějaký informační balíček, který ukáže, v jakém stavu portfolio Sberbank Česká republika je.

Nezjišťovali jste to, než ČNB bance odejmula licenci? Nesnažili jste se portfolio získat už předtím?

O to jsme se nesnažili.

Některé banky se totiž snažily.

To je možné. Z veřejných zdrojů máme udělanou svoji analýzu toho, co to Sberbank je. Předpokládám, že ustanovená likvidátorka, případně její tým poradců, dá dohromady balík informací, které ten obrázek vykreslí ve větším detailu.

Hypoteticky: o co byste mohli mít zájem? Budou to hypotéky? Budou to firemní úvěry?

Když to hodně zjednoduším, Sberbank byla banka pro retail a malé a střední podniky. My jako jedna z největších bank v Česku se rádi na portfolio podíváme. Zatím je předčasné spekulovat, zda bychom měli zájem o jednu či druhou část, nebo jestli bychom vůbec měli zájem.

Zřejmě tedy pro vás bude předčasná i odpověď na otázku, jestli budete připraveni zabojovat cenou?

To je velmi předčasná otázka.

Pojďme k digitalizaci. Je tu docela velký rozpor mezi tím, jak rychle digitalizuje komerční sektor a jak rychle digitalizuje stát. I když do toho už také začíná šlapat, velký rozdíl je také v uživatelském komfortu. Vy se aktuálně transformujete na digitální banku – nemůžete státu pomoct, aby jeho front-end, to, co občan uživatel vidí, nebyl tak strašidelný?

Banky vytvořením společného podniku Bankovní identita nabídly České republice přístup k různým sadám služeb prostřednictvím digitálu. To je krásná ukázka spolupráce státního a soukromého sektoru.

To, jak vypadá design různých státních portálů, je legitimní otázka. My do toho nemáme co mluvit, nicméně tu vznikají portály, třeba jen na municipální úrovni, které jsou přehledné a jednoduché k použití. Ale souhlasím s vámi, že jsou jiné, kterými se musíte prodírat jako neprostupnou buší.

Nemohla by ta vaše role v digitalizaci Česka být ještě větší než „jen“ to, že nabídnete nástroj, jak se na dálku identifikovat?

Určitě ano, a dokonce se to děje. V době covidové Komerční bance masivně, v desítkách procent každé čtvrtletí, rostl počet uživatelů mobilní banky. Což předtím nebývalo, protože, ať už z generačního, nebo jiného důvodu, někteří klienti rádi chodili na pobočku nebo maximálně do webového rozhraní a internetového bankovnictví.

Dnes může mít každý náš klient plnou obsluhu, aniž by se musel někam fyzicky dostavit nebo dodržet otvírací dobu. Chci tím říct, že i touto kultivací prostředí nebo, chcete-li, poskytnutím většího komfortu uživatelům, což jsou občané ČR, jim pomáháme nabrat zvyky a dovednosti v oblasti digitálu, které se následně můžou hodit i obecně. Roste digitální vzdělanost.

Tím ale vytvoříte ještě větší mezeru mezi uživatelskou zkušeností v komerční a státní digitální sféře. Ano, pomáháte vyvíjet tlak na stát, aby to občané zespoda chtěli vylepšit. Existuje třeba nějaký poradní orgán, kdy jako banky pomáháte státu s digitalizací? Nebo mu půjčujete svoje ajťáky, protože on je není zřejmě schopen zaplatit?

Dovolte mi připomenout, že v době covidu jsme například poskytli naše kontaktní centra, aby pomáhala vykrýt chybějící kapacitu krajských hygienických stanic. Poskytli jsme některé digitální prostředky k tomu, aby se lépe trasovaly kontakty atd.

Jsme připraveni k další spolupráci. Vidíme, že kolem jednotlivých ministerstev vznikají poradní orgány nebo na digitalizaci zaměřené týmy. Jsme k dispozici se s nimi bavit a bavíme se s nimi. Ale že by existovala systémová podpora, tak daleko ještě nejsme.

Jedním z možných polí spolupráce by mohly být hypotéky a zápisy změn vlastníků do katastru nemovitostí. Zatím není podpis poskytovaný Bankovní identitou uznáván jako dostatečně kvalifikovaný. Posouvá se to někam?

Ať už ve spojení s evropskými předpisy, nebo vytvořením nějakého národního standardu – rozeznání toho digitálního podpisu i ze strany státu na vyšší úrovni, než je tomu dnes, časem bude docházet k tomu, že čím dál širší rejstřík úředních úkonů se bude moct dělat digitálně.

K tomu je však často třeba mít k dispozici nejen tu digitální cestu, ale také například legislativu, která to umožní rozeznat. Je to evoluční proces, nelze to zlomit ze dne na den. Není důvod být v panice, je tam nějaký pohyb vpřed. Předpokládám, že poptávka občanů urychlí jednotlivé změny.

Kdy nabídnete čistě digitální hypotéku?

Pracujeme na tom. Máme společnou iniciativou s naší dcerou Modrou pyramidou stavební spořitelnou a vytváříme úplně nové prostředí pro hypotéku. Nový design hypotéky by měl vyjít vstříc tomu, aby v případě, že si to bude klient přát, a to je důležitá věta, byla ta cesta plně digitální. Ale aby byla digitální od A do Z, budeme například čekat na to, že zápisy do rejstříku, některé notářské úkony atd. budou moct být udělány s digitálním podpisem.